Městské aglomerace se snaží reagovat na měnící se klimatické podmínky, především na nerovnoměrný režim srážek a prohlubující se výskyt teplotních extrémů. Tyto problémy jsou spojené s relativně vysokým podílem umělých a nepropustných ploch v městské a příměstské krajině.
Jako klíčový nástroj řešení se skloňuje pojem modro-zelená infrastruktura. Tato nová terminologie je mimo jiné vedena snahou zavést podporu přírodě blízkých prvků do technokratického pojetí územního plánování. Plánování keřových pásů, zasakovacích průlehů nebo soustavy tůní se zdá lépe prosaditelné, když budeme sítím technické infrastruktury konkurovat modro-zelenou infrastrukturou.
Modro-zelenou infrastrukturu chápeme primárně jako nástroj hospodaření s dešťovou vodou, ve kterém se preferují ekosystémové přístupy. Vodohospodářský význam zavádění modro-zelené infrastruktury můžeme shrnout do tří cílů:
Povrchové retenční nádrže dočasně zadržující odtékající dešťovou vodu jsou projektovány, aby plnily druhý uvedený cíl, ovšem mohou podporovat i další uvedené cíle.
Normy a metodiky preferují dešťovou vodu na pozemku vsakovat. Tam, kde je z hydrogeologických důvodů omezená možnost vsakování, plní majitelé nemovitostí povinnost hospodaření se srážkovou vodou pomocí povrchových retenčních dešťových nádrží nebo podpovrchových nádrží s regulovaným odtokem do kanalizační sítě.
Příkladem legislativních požadavků jsou:
Primární vodohospodářské funkce plánované při výstavbě povrchových i podpovrchových nádrží jsou stejné - regulovat odtok ze zastavěného území při intenzivních srážkách tak, aby se tlumily extrémní odtokové vlny v navazující dešťové nebo centrální kanalizaci či při odtoku do recipientu.
Povrchové retenční dešťové nádrže se jako frekventovaný nástroj hospodaření s dešťovou vodou aplikují v nových průmyslových, obchodních a rezidenčních zónách nebo ve vazbě na odvodnění komunikací. V metodikách zavádění modro-zelené infrastruktury jsou klasifikovány povrchové retenční dešťové nádrže spolu s umělými mokřady jako povrchové retenční prvky s účinkem na čištění vody s potenciálním přínosem pro biodiverzitu krajiny. Mezi ostatními prvky modro-zelené infrastruktury vynikají povrchové dešťové nádrže vysokou účinností retence v závislosti na objemu retenčního prostoru nádrže. Na rozdíl od podpovrchových nádrží mají povrchové nádrže kromě dostatečného prostoru pro retenci také určitý objem stálého nadržení vody.
Krajinně-ekologické hodnocení povrchových retenčních dešťových nádrží v příměstské krajině Plzně ukázalo, že se jednotlivé povrchové nádrže právě v dalších přínosech liší, především z hlediska uplatnění přírodě-blízkých prvků a také z pohledu zkvalitnění veřejného prostoru v jejich sousedství (Kopp a Preis 2019). Potenciál zapojení nádrží do krajiny je přitom ovlivněn nejen vlastními parametry nádrží, ale také funkčním typem území podle územního plánu. Pro podporu potenciálu nádrží je problematická nízká znalost jejich ekologického fungování, neexistuje jejich evidence, systematický monitoring ani snaha plánovat jejich hydrobiologické vlastnosti.
Retenční nádrže zachycují odtok srážkové vody znečištěné splachem s povrchů střech a komunikací. Nádrže mohou ale při vhodném designu sloužit jako nástroj ke snížení znečištění odtékající vody. Roli v tom hraje uspořádání, morfologie nádrže a existence makrovegetace litorální zóny.
K omezení vlivu znečištění vody v nádrži lze před vtokem do nádrže řadit prvky sedimentace, filtrace nebo oddělení první fáze splachu s největší koncentrací znečištění. Bohužel v praxi často chybí motivace vlastníků k podpoře přírodě-blízkých opatření nad rámec povinností retence dešťové vody. Minimálně by podpora měla zvýšit preference povrchového řešení před řešením podpovrchovou nádrží.
Legislativní požadavky měst a obcí na novou výstavbu by se měly rozšířit z povinností hospodařit s dešťovou vodou podle normy na podrobnější doporučující specifikaci výstavby retenčních prvků s ohledem na podporu přírodě-blízkých opatření. Zákon o územním plánování umožňuje žádat investory o příspěvek na infrastrukturu v území. Je možné posílit ekonomické nástroje motivující privátní sektor k uplatňování přírodě-blízkých opatření. Kromě možnosti snižování poplatků za odvádění srážkových vod lze zohledňovat ekosystémovou kvalitu opatření například prostřednictvím slev na daních z pozemků nebo tzv. zelených bonusů. Nevyužitý zůstává potenciál obchodních zahradních center jako „ohnisek“ propagace přírodě-blízkých řešení hospodaření s dešťovou vodou.
Od roku 2021 musí každý projekt novostavby řešit i vsak dešťové vody. Dešťová voda by se měla vsáknout tam, kde spadla. Využití dešťové vody jako vody na zálivku nebo jako užitkové vody v domácnosti přináší úspory. Tato zákonná povinnost je reakcí na problémy způsobené lidskou činností v krajině, kde se dešťová voda nemá kde vsakovat a při srážkách návalově odtéká do kanalizace, což způsobuje problémy. Klimatické změny a extrémy v počasí situaci dále zhoršují, což vede k povodním a nedostatku vody v obdobích sucha.
Cílem vyhlášky č. 501/2006 Sb. je vrátit zpět přírodní rovnováhu a zlepšit vodní hospodářství. Stát navíc finančně motivuje stavitele prostřednictvím dotačního programu Dešťovka, který může pokrýt až 50 % pořizovacích nákladů na retenční nádrž. Investor tak může ušetřit na vodném a stočném v novém objektu, a počáteční náklady se mu v průběhu let vrátí.
Při plánování je klíčové zjistit informace o geologickém průzkumu v lokalitě. Pokud obec nemá k dispozici geologický průzkum, je nutné si nechat vypracovat hydrogeologický posudek. Specializovaná firma odebere vzorek půdy a vyhodnotí jeho absorpční schopnost. Pokud místní hydrogeologické podmínky dovolují vsakování dešťové vody na pozemku, je to nutnou podmínkou kolaudačního řízení. Bez vsaku nebo retence dešťovky stavební úřad novostavbu nezkolauduje.
Pokud hydrogeologický posudek vyhodnotí, že vsakování není možné (např. kvůli nepropustné půdě nebo riziku kontaminace zdroje vody), je možné dešťovou vodu odvádět do kanalizace. V takovém případě je však nutné řešit její zadržení a využití.
Možná řešení zahrnují:
Nevýhodou těchto řešení jsou náročné zemní práce, nutnost pravidelné kontroly a fakt, že dešťová voda odteče bez užitku.
Ideálním řešením jsou proto retenční nádrže s využitím vody.
Jeden z investorů se rozhodl pro pořízení retenční nádrže v rámci programu Dešťovka. Jeho spotřeba vody pro zalévání vzrostla o 50 m³ ročně, což jej motivovalo k instalaci podzemní, plastové, žebrované samonosné nádrže se vsakem. Na základě plochy střechy (120 m²) a srážkové mapy pro lokalitu vyšel minimální objem nádrže na 4 m³, což je hranice pro získání dotace. Investor však zvolil raději 7m³ pro zajištění dostatku vody i v obdobích bez deště.
Vyřízení dotace lze provést svépomocí, pokud systém slouží pouze k zalévání. V takovém případě není potřeba projektant a odborný posudek lze zpracovat sami. Existují vzory posudků a žádostí. Alternativně lze využít nabídky prodejce nádrže, který zajišťuje vyřízení dotace a posudek "na klíč".
Po schválení žádosti a obdržení akceptačního dopisu od Státního fondu životního prostředí (SFŽP) začala realizace. Po získání dostatku faktur lze požádat o proplacení dotace - SFŽP uhradí 50 % nákladů, maximálně do výše schválené dotace.
Důležité upozornění při nákupech přes internet: Nestačí mít jen fakturu nebo objednávku. Je potřeba doložit i doklad o zaplacení (výpis z banky, potvrzení od dopravce).
Při instalaci byl bagrem vyhlouben výkop pro nádrž a plastový vsak. Na dno jámy byl dán jemný štěrk, zhutněn a usazena nádrž. Nádrž byla postupně napouštěna vodou a obsypávána štěrkem. Kolem vsaku byla použita kamenná drť a celý systém zabalen do geotextilie. Po propojení vsaku s nádrží KG potrubím byl zbytek výkopu dosypán štěrkem, nasazeno prodloužení a poklop. Následovalo dorovnání terénu zeminou.
Zeminy o objemu odhadem 60 tun bylo nutné zlikvidovat nebo využít. V tomto případě se podařilo domluvit s obcí a zemina posloužila na dorovnání veřejného prostoru.
Použitý filtr se osvědčil, avšak tzv. "gajgr" (revizní šachta s mřížkou) nefungoval optimálně. Původní plán s tichým nátokem a pevným těsněním filtru na KG trubku se ukázal jako nedomyšlený, protože manipulace s filtrem byla komplikovaná. Filtr byl proto připevněn na popruhy bez pevného uchycení pro snadnější vyjímání a čištění.
Tichý nátok byl zrušen, protože nebyl nutný a pouze překážel přístupu.
Problém s plastovou nádrží: Po několika týdnech se plastová nádrž začala deformovat. Po deštích sedla zemina a tlak půdy nádrž částečně stlačil, což vedlo k výraznému propadnutí povrchu nad ní. Nádrž měla být samonosná a určená pro zatížení osobním autem, bez nutnosti obetonování.
Řešení: V případě deformace plastové nádrže bylo rozhodnuto o její výměně za betonovou, samonosnou nádrž o objemu 10 m³. Betonová varianta se usazuje do připraveného výkopu s podsypem, je spouštěna jeřábem, víko se lepí na pěnu a nasazuje komín. Tato varianta nevyžaduje obetonování a eliminuje riziko deformace.
Bagrista potvrdil, že zkroucených plastových nádrží již vyndal více než dost. Instalace betonové varianty se ukázala jako jednoduchá.
Dešťovou vodu lze využívat na zahradě pro zálivku a další činnosti, jako je mytí vozu či zahradní techniky. V domácnosti ji lze využít na splachování WC, praní a úklid. Další možností je využití šedé vody (splašková voda bez fekálií).
Pro novostavby platí zpravidla nutnost dešťovou vodu zpracovat nebo zlikvidovat, nikoliv nechat odtékat do kanalizace.
Firma Travniservis.cz nabízí samonosné nádrže s důrazem na stoprocentní záruku za dílo. Plastové samonosné jímky, nádrže a zásobníky na dešťovou vodu Graf Carat jsou vyráběny vysokotlakým vstřikováním polyethylenu (PE) do speciálních forem a následně ztlačeny v obrovském lisu.
Mezi nabízené produkty patří:
Firma Travniservis.cz se zabývá celým systémem využití dešťové vody, kde retenční a vsakovací systémy jsou nedílnou součástí. Nabízí kompletní řešení včetně návrhu, dodávky a realizace.
Firma Aquanix s.r.o. je doporučována pro svou ochotu, vstřícnost, poradenství a kvalitní produkty, včetně vsakovacích systémů. Nabízí konzultace, výběr nadzemních nádrží a dalších komponentů, a realizaci projektů "Dešťovka na klíč".
Společnost se zaměřuje na návrh a implementaci různých řešení pro hospodaření s povrchovou a dešťovou vodou v městských, zemědělských, průmyslových oblastech i přírodních rezervacích. Před přípravou projektu nebo implementací provádí průzkumy.
Mezi nabízená řešení patří:
Firma zajišťuje přípravu dokumentace dle platné legislativy a proces povolování. V případě vlastního projektu se postará o veškeré stavební práce. Na přání instaluje zařízení pro udržení čisté vody v nádrži (např. filtrační pole) a konstrukce pro snadnější přístup k vodě.
tags: #rekonstrukce #retencni #nadrze #oblozene #piskovcem