Katastr nemovitostí představuje klíčový zdroj informací, který slouží nejen k ochraně práv k nemovitostem, ale i k mnoha dalším účelům. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby údaje v katastru co nejvíce odpovídaly skutečnému stavu v terénu. Do současné doby však byla aktualizace údajů katastru závislá především na ohlašovací povinnosti vlastníků, která je dána katastrálním zákonem. Historie ukázala, že spoléhat se výhradně na tuto povinnost není dostatečné, často i proto, že si vlastníci o své povinnosti nejsou vědomi.
Pro zajištění přesnosti a aktuálnosti údajů provádí katastrální úřad revizi katastrálního operátu v souladu s ustanovením § 35 katastrálního zákona. Cílem této revize je dosažení maximálního souladu mezi skutečným stavem a stavem evidovaným v katastru nemovitostí. Konkrétní činnosti katastrálního úřadu při revizi jsou podrobněji upraveny v § 43 katastrální vyhlášky.
O vyhlášení revize je obec, na jejímž území bude prováděna, informována katastrálním úřadem s dvouměsíčním předstihem. Předmětem revize katastru jsou především hranice pozemků, obvody budov a vodních děl, druhy a způsoby využití pozemků a typy a způsob využití staveb.
Zjištěné nesoulady v rámci revize jsou nejprve projednávány s příslušnými orgány veřejné moci a následně s vlastníkem nemovitosti. Pokud k odstranění nesouladu v katastru nemovitostí není nutné doložit žádnou listinu, nebo se potřebná listina podaří získat od příslušného orgánu veřejné moci či od vlastníka, katastrální úřad nesoulad odstraní.
V opačném případě, kdy je pro odstranění nesouladu nutné předložit listinu, která není k dispozici, Český úřad zeměměřický a katastrální zveřejní u příslušných nemovitostí informaci o neodstraněných neskladech na svých internetových stránkách v aplikaci Nahlížení do katastru nemovitostí.
Je důležité poznamenat, že v rámci revize katastru není katastrálním úřadem prováděno nové zaměřování hranic. V případě, že je k odstranění nesouladu zjištěného při revizi nutný výsledek zeměměřické činnosti, je k jeho předložení vyzván vlastník. Činnost, při které katastrální úřad zaměřuje vlastnické hranice, je součástí obnovy operátu novým mapováním, nikoliv revize katastru.
Provádění revizí nemá vliv na povinnosti vlastníků ohlašovat katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, jak jsou stanoveny v § 37 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona.
Další informace týkající se revizí katastru je možné zjistit například z informačního letáku (PDF) nebo na kterémkoli katastrálním pracovišti. Aktuální přehled dokončených a plánovaných revizí je dostupný ve webové aplikaci Přehled mapování a revize.
Poznámka v katastru je zápis, kterým se zaznamenávají významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných. Rozlišujeme poznámku k nemovitosti a poznámku k osobě. Do této kategorie spadá i poznámka spornosti, která se vztahuje k zapsaným věcným právům.
Výčet poznámek, o jejichž zápis do katastru lze požádat, je obsáhlý a je uveden v § 23 - 25 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí.
Návrh na zápis nebo výmaz poznámky do katastru nemovitostí lze podat:
Pokud navrhujete zápis v zastoupení vlastníka nebo jiného oprávněného, je nutné k návrhu přiložit plnou moc.
Katastrální úřad vyznačí u dotčených nemovitostí tzv. plombu nejpozději následující pracovní den po doručení listiny. Po provedení zápisu poznámky katastrální úřad plombu odstraní.
Katastrální úřad zapíše poznámku spornosti na žádost v případě, že osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá odstranění nesouladu a prokáže, že své právo uplatnila u soudu. Dále se zapisuje na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení neplatnosti, zdánlivosti nebo zrušení právního jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru.
Pokud není do 2 měsíců od doručení žádosti o zápis poznámky spornosti doloženo, že ve věci byla podána žaloba u soudu, katastrální úřad poznámku vymaže.
Pokud máte pocit, že jednání katastrálního úřadu není v souladu s právními předpisy, nebo pokud se domníváte, že došlo k nesprávnému zápisu či výmazu údajů, máte několik možností:
Je důležité rozlišovat kompetence jednotlivých úřadů. Katastrální úřad Vás může vyzvat k doložení dokladů, ale nemůže odstranit stavbu. Rozhodnutí o odstranění nepovolené stavby vydávají stavební úřady, nikoliv katastrální.
Pokud bylo zahájeno nějaké řízení, které se ze zákona musí archivovat, je přípustná pouze komunikace písemná nebo s pomocí datové schránky. Katastrální úřad Vám musí na takovou komunikaci ze zákona do měsíce reagovat.
V případě nejasností je vhodné navštívit příslušný katastrální úřad a osobně zjistit, o co přesně jde. Je možné, že pro správný záznam něco chybí a úřad pouze potřebuje doložit chybějící listinu.
Mnoho nesouladů v katastru pramení z doby minulé, kdy mohlo dojít k zápisu údajů bez všech potřebných dokladů (stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, geometrický plán). Povinnost doložit tyto listiny je na straně majitele, nikoliv úředníka. Je třeba si uvědomit, že úředníci pracují s dostupnými podklady a snaží se napravit nedostatky z minulosti.
V případě nespokojenosti s jednáním katastrálního úřadu se můžete obrátit na příslušný katastrální inspektorát, který provádí kontrolu výkonu státní správy katastru nemovitostí. Je nutné si uvědomit, že katastrální úřad o změně druhu pozemku nerozhoduje, pouze zaznamenává změny na základě předložených listin.
Pokud nesouhlasíte se změnou druhu Vašeho pozemku, je nutné brojit proti správnímu rozhodnutí, na jehož základě k této změně došlo. Doporučuje se navštívit místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu a nahlédnout do sbírky listin Vašeho pozemku, abyste získali informace o právním důvodu změny.
Ačkoliv případy zcizení nemovitostí nejsou časté, je důležité si uvědomit, že úředník katastru nemusí být schopen rozpoznat podvrženou listinu, pokud obsahuje ověřené podpisy. První instance, přes kterou listina prošla, je ten, kdo podpisy ověřoval.
Žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb. lze podat ústně nebo písemně či elektronickou poštou. Na písemnou žádost úřad poskytne písemnou informaci, na ústní žádost v jednoduchých záležitostech poskytne informace ústní. V složitějších případech může úřad požadovat podání písemné žádosti nebo poskytnout písemnou informaci i bez této žádosti, pokud žadatel sdělí své jméno a adresu pro doručení, nebo si chce informaci převzít osobně.
Důležité upozornění: Zákon o svobodném přístupu k informacím (InfZ) se nevztahuje na poskytování údajů z katastru nemovitostí. Tyto údaje upravuje zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, a podrobnosti stanoví vyhláška č. 359/1992 Sb.
Proti rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti o informace lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání nebo rozklad. V případě, že nebyla požadovaná informace poskytnuta a ani nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti po uplynutí lhůty, může se žadatel domáhat podáním stížnosti.
Obecná právní úprava týkající se podávání a vyřizování stížností je obsažena v zákoně č. 500/2004 Sb. (správní řád) s účinností od 1. 1. 2006.
Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za určitých podmínek lze podání učinit i pomocí jiných technických prostředků (dálnopis, telefax, veřejná datová síť) bez použití elektronického podpisu, pokud je do 5 dnů potvrzeno.
Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení příslušnému správnímu orgánu. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit pouze tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
Pokud má stěžovatel za to, že stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby způsob vyřízení stížnosti přešetřil. Případná oznámení o důvodném podezření ze spáchání trestného činu se podávají orgánům činným v trestním řízení.
tags: #staz #na #katastralni #urad