Křivoklát, jeden z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých knížat a králů, se tyčí na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem, přítokem řeky Berounky.
Hrad, jehož sloh je gotický, byl budován okolo roku 1230 a prošel řadou přestaveb v 13., 15., 16., 19. a 20. století. Jeho původní název zněl Krivoplát, přičemž tvar Křivoklát se začal objevovat od první poloviny 14. století. Od 13. století se také používalo označení Hrádek, německy Bürgelîn. České jméno Krivoplát je složeninou slov "krivý" (nerovný) a "plát", které mohlo označovat brnění, tenkou plochou věc, holinu, mýtinu nebo plochou vyvýšeninu. Tento název odkazuje na terénní podmínky místa, kde byl hrad postaven.
Ostrožna, na níž hrad stojí, byla osídlena již v pravěku. Archeologický výzkum odhalil keramiku štítarské kultury z pozdní doby bronzové, zbytky roštové konstrukce a část chaty. Do stejného období spadá i obranný příkop. Nejstarší zmínky o Křivoklátu se nacházejí v Kosmově kronice a vztahují se k letům 1110-1113, kdy měl Vladislav I. na hradě věznit svého bratrance Otu Olomouckého. Další doklady pocházejí z let 1222 a 1224, kdy král Přemysl Otakar I. na hradě vydal dvě listiny.
V letech 1245-1260 je v pramenech zmiňován tzv. Starý hrad (Castellum vetus), pravděpodobně spojený s Křivoklátem. Podle některých teorií stával raně středověký Křivoklát jinde a na současné místo byl přenesen okolo roku 1230. Archeologický výzkum však odkryl pozůstatky mohutného valu s dřevěnou konstrukcí, které byly datovány do 9.-10. století, což vyloučilo pravěký původ opevnění a potvrdilo jeho starší středověké stáří.
Budování kamenného hradu zahájil nejspíše Přemysl Otakar I., přičemž stavební práce pokračovaly v několika fázích až do konce vlády Přemysla Otakara II. Pro krále Václava II. jsou na Křivoklátě doloženy tři pobyty na počátku jeho vlády. V roce 1283 byl křivoklátským purkrabím Zbyslav Zajíc z Třebouně. Král Rudolf Habsburský zde umístil posádku, která po jeho smrti odmítla hrad vydat Jindřichu Korutanskému, což vedlo k obsazení hradu Vilémem Zajícem z Valdeka. Následně hrad přešel do správy Jana Lucemburského, který jej Vilému Zajícovi ponechal v zástavě. Oldřich Pluh z Rabštejna byl od prosince 1331 zástavním držitelem hradu.
Karel IV. po návratu do Čech v roce 1333 Křivoklát vykoupil a ubytoval na něm svou manželku Blanku, které se zde narodila dcera Markéta. Král Jan hrad opět zastavil bratrům z Janovic, a markrabě Karel se jej pokusil vyplatit půjčkou od pražských měšťanů, kterým dal celé panství do zástavy. Později potřeboval další peníze od kutnohorského měšťana Heinlina Jílovského, který hrad dostal do zástavy. V držení koruny je Křivoklát znovu doložen až roku 1347.
Král Václav IV. na Křivoklátě trávil mnoho času. V roce 1380 zde přijal poselstvo anglického krále Richarda II. a v roce 1385 hostil svého bratra Zikmunda a bratrance Jošta a Prokopa. Roku 1420 Křivoklát navštívil král Zikmund, který využil poklad uložený na hradě k výplatě svých žoldnéřů. Dne 18. března 1422 vypukl v konírně požár, v jehož důsledku celý hrad vyhořel. Poškozený hrad obsadili Pražané a následně jej předali svým spojencům. V rukách husitů hrad zůstal do 20. srpna 1420, kdy ho dobyl Hanuš z Kolovrat.
Aleš Holický ze Šternberka získal Křivoklát do zástavy. Po bitvě u Lipan na hradě věznil faráře pražského kostela svatého Havla a rakovnické konšely. Roku 1471 nechal hrad nově zvolený král Vladislav II. Jagellonský vykoupit a pozdněgoticky přestavět. V tomto období vznikla pozdně gotická kaple Korunování Panny Marie, která nahradila starší kapli svatého Václava ze 13. století. Kaple získala polygonální uzávěr, zaklenuta síťovou klenbou a zdobena sediliemi. Oltář z doby po roce 1490 je dílem neznámého mistra z okruhu Hanuše Spiesse z Frankfurtu nad Mohanem.
V 16. století se hrad stal majetkem Habsburků, kteří zde zřídili státní věznici. Za císaře Rudolfa II. zde byl uvězněn Edward Kelley. Na hradě také pobývali manželé Ferdinand II. Tylorský a Filipína Welserová, díky níž se údajně zlepšily podmínky vězněných členů Jednoty bratrské.
V roce 1597 další požár hrad téměř zničil. Hořelo zde i za třicetileté války za vlády Ferdinanda III. Dne 3. června 1643 požár poškodil 38 místností. V 17. století byl hrad v rukou Valdštejnů a Fürstenberků. Poslední velký požár postihl hrad 18. srpna 1826.
Po roce 1880 prošel hrad výraznou puristickou rekonstrukcí pod vedením architektů Josefa Mockera a Kamila Hilberta, kteří se podíleli na dostavbě katedrály sv. Víta. Největším zásahem byla Hilbertova znovuvýstavba Královnina (severního) křídla. Po první světové válce bylo na panství Křivoklát uvaleno ministerstvem zemědělství vnucenou správu. V roce 1929 Max Egon II. Fürstenberg Křivoklát Československému státu prodal za 118,5 milionů korun.
Křivoklát sloužil jako státní vězení. Mezi významné vězně patřili:
Hradní stavba má přibližně trojúhelníkový půdorys, chráněný obvodovou hradbou a příčnou hradbou dělící jej na dolní a horní hrad. Vstupní brána se nacházela pod čtverhrannou věží v jihozápadním nároží. Podél západní hradby stála budova, pravděpodobně purkrabský dům. Za příčnou hradbou byl postaven obdélný sálový palác a ve východním cípu velká okrouhlá věž zapojená do hradeb, považovaná za bergfrit.
Paláce byly mnohokrát přestavovány, z nejstarší fáze se dochovala románská okénka v přízemí. Po polovině 13. století byly rozšiřovány obytné prostory a hospodářské objekty. K jižní hradbě byla přistavěna dvouprostorová budova. V paláci vznikl průjezd nové brány do horního hradu. V dolním nádvoří začal vznikat druhý palácový okrsek, určený pro ubytování významných návštěv. Na počátku 14. století hrad vyhořel a úpravy Václava IV. zasáhly celý hrad. Vznikla Prochoditá věž s novou bránou, celá stavba byla obehnána novou parkánovou hradbou. V severním nároží se napojoval areál tzv. manského domu. Budova purkrabství byla vybavena velkým sálem v patře.
Během husitských válek byl hrad těžce poškozen. Opravy proběhly až za vlády krále Jiřího z Poděbrad. Král Vladislav Jagellonský věnoval přestavbě obytné části hradu značnou pozornost, čímž z něj učinil jedno z nejkvalitnějších sídel střední Evropy. Zcela přestavěno bylo hradní jádro. Velký sál v západním paláci získal novou klenbu a arkýř nad průjezdem brány. Jeho průčelí zdobí reliéfy Vladislava Jagellonského a jeho syna Ludvíka. V dolním hradu vznikla řada manských domků a objekt druhé kuchyně. Hlavní obrannou linií se stala parkánová hradba s krytými střeleckými ochozy a arkýřovými vížkami, doplněná bateriovou věží, bollwerkem a Zlatou baštou.
V období renesance se na hradě téměř nestavělo. Král Ferdinand I. nechal provést drobné opravy. Císař Rudolf II. nechal některé budovy vybavit sgrafitovými omítkami, ale jinak se hradu nevěnoval.
Novogotický kostel svatého Petra, dílo architekta Josefa Mockera, stojí nedaleko hradu. Byl založen králem Vladislavem II. Jagellonským a vysvěcen v roce 1522. Původně pozdně gotický kostel z první poloviny 16. století byl později rozšířen v barokním slohu a na konci 19. století prošel novogotickou přestavbou. Kostel má obdélníkovou loď, západně připojenou věž a východně presbytář, který se dodnes z velké části dochoval v pozdně gotické podobě. Presbytář je zaklenut křížovou klenbou a zdobí jej figurální konzola s lidskou hlavou, vykazující shodu s některými konzolami v křivoklátské hradní kapli.
Hrad Křivoklát je v majetku České republiky a je přístupný veřejnosti. Nachází se v malebné krajině Křivoklátska, v blízkosti obce Křivoklát, která leží v okrese Rakovník ve Středočeském kraji.