Rozhodnutí postavit si vlastní dům je pro mnohé životním snem. Tento proces však zahrnuje mnohem více než jen samotnou stavbu. Je zásadní zvážit, zda bude dům určen k trvalému bydlení, nebo jen k rekreačnímu užívání, a jaké legislativní a energetické parametry musí splnit, zejména pokud se nejedná o klasický rodinný dům zkolaudovaný podle předpisů. TIP: Hypotéku lze získat i na rekreační stavbu.
Stavby, které nejsou zkolaudované jako rodinné domy, ale jsou využívány trvale, musí splnit určité energetické parametry. Jedním z klíčových aspektů je energetická náročnost budovy, kterou ukazuje tzv. PENB (Průkaz energetické náročnosti budovy), jenž zobrazuje spotřebu energie.
Při plánování je nezbytné zohlednit velikost stavby. Například stavby do 25 m² s jedním podlažím a maximální výškou mají svá specifická pravidla.
Bytová výstavba v České republice v posledních letech roste napříč celou zemí. Nejvíce rodinných domů se staví ve Středočeském kraji v okolí Prahy a v Jihomoravském kraji, zejména v okrese Brno-venkov. Silnou pozici má výstavba rodinných domů i v Moravskoslezském kraji, kde se však odehrává spíše ve městech.
Bytové domy se nejčastěji staví v Praze a dalších velkých městech, ale jejich výstavba se stále častěji přesouvá mimo ně do jejich zázemí. V okolí hlavního města jsou to například obce Chýně, Čelákovice, Hostivice, Jesenice či Horoměřice. U Brna vyrůstají nové rodinné domy například v Rosicích, Šlapanicích a Kuřimi, v blízkosti Plzně zase ve Vochově nebo Zbůchu. V seznamu obcí s rozsáhlou bytovou výstavbou se nacházejí také horské obce, například Železná Ruda, Harrachov nebo Špindlerův Mlýn, které jsou atraktivní pro výstavbu rekreačních bytů.
Rodinné domy se nejčastěji staví v dispozici 4+1, menších bytů je naprosté minimum. Obytná plocha rodinných domů se v průměru pohybuje mírně nad 90 m² a v průběhu let se zásadně nemění. Klesá doba výstavby jednoho rodinného domu, v roce 2020 to byly zhruba tři roky, ale jednotlivé domy se stavěly od půl roku po desítky let.
V energetické náročnosti nových rodinných domů aktuálně převažuje třída B a její podíl v posledních letech výrazně roste. Současně s tím klesá zastoupení kategorie C. Nosné konstrukce mají rodinné domy v naprosté většině ze zděných materiálů, ale v posledních letech je možné pozorovat zvýšený zájem o dřevěné stavby. Mezi dřevostavbami je také více než v případě rodinných domů celkem zastoupena mimořádně úsporná třída energetické náročnosti budovy.
Dokončené bytové domy se vyznačují velkou variabilitou. Vzhledem k tomu, že se jich staví relativně málo, jsou rozdíly mezi ukazateli výstavby v jednotlivých letech silně ovlivněny strukturou projektů. Vyrůstají tak domy od malých bytovek se čtyřmi byty až po velké objekty s několika stovkami bytů. Byty v bytových domech jsou především velikosti 2+1, velkých bytů (4+1 a více) se v roce 2020 v tomto typu výstavby dokončilo pouze necelých 8 %. Průměrná obytná plocha jednoho bytu se pohybuje kolem 50 m², přičemž celostátní průměr se v čase nemění, ale konkrétní velikosti jednotlivých projektů se velmi liší.
Doba výstavby bytového domu bývá v rozmezí od několika měsíců (např. tzv. kontejnerové domy) až po více než deset let. Nejčastější svislá nosná konstrukce bytových domů je zděná, ve větších městech se častěji vyskytují montované konstrukce, případně jiné materiály a jejich kombinace. Podíl dřevostaveb, které se u bytových domů uplatňují spíše v menších obcích, je nižší než v případě rodinných domů. I mezi novými bytovými domy převažuje energetická třída B a trend v posledních letech je stejný jako u rodinných domů. Mimořádně úsporné bytové domy s energetickou třídou A se staví zřídka.
Investiční náklady na výstavbu stále rostou. Na loni dokončený byt v rodinném domě bylo potřeba vynaložit v průměru 3,7 mil. Kč, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 5,4 %. V bytovém domě to bylo 2,7 mil. Kč a nárůst činil 16,8 %.
Naději na pokračování příznivého vývoje dává statistika stavebních povolení s podmnožinou zahájené výstavby bytů. Počty zahájených bytů rostly šest let v řadě, což lze zcela jistě považovat za úspěch, i když základna z let 2012 a 2013 byla velmi nízká. Přestože v roce 2020 se růst pozastavil a počet zahájených bytů klesl o desetinu, letos v prvním pololetí došlo znovu ke zvýšení o 9,1 %. Současný růst je tažen zejména výstavbou bytových domů a také změnami dokončených staveb.
Rodinný dům je snem mnoha lidí a v dnešní době se stává stále častější alternativou předražených bytů ve městech. Za cenu dvou- či třípokojového bytu můžeme mít daleko větší prostor se soukromou zahradou. Je však důležité si upřímně odpovědět na otázku: Je dům opravdu to pravé pro mě?
Počítejte s tím, že i zbrusu nová stavba bude potřebovat pravidelnou péči. Jednou za týden či dva je nutné posekat trávník, keře potřebují párkrát za sezónu přistřihnout, okapy je nutné pročistit, dřevěná okna natřít. Jednou za rok bude nutné zajistit návštěvu kominíka, počítat musíme celkově s poněkud náročnějším úklidem. Pak je tu dojezdová vzdálenost a určité omezení společenského života. Kdo chce chodit každý večer do restaurací, divadla, kina či do klubu, neustálé pendlování mezi domem a městem ho dříve či později otráví. Na druhou stranu, kdo si rád po celodenním pracovním zápřahu dopřeje klid bez hluku sousedů a největším relaxem je pro něj vzít do ruky sekačku nebo sekeru na dříví, najde v rodinném domě to správné zázemí.
Prvotním impulsem ke stavbě domu bývá dost často pozemek. Krásné místo, které si vyhlédneme při projížďce na kole, kousek zeleně, kolem kterého chodíme každý den a on je teď na prodej… Nicméně než podepíšete kupní smlouvu na parcelu, zjistěte si o ní co nejvíce informací.
Informaci zjistíte prostudováním platného územního plánu, kde je přesně stanoveno, které pozemky v lokalitě jsou stavební, a které nikoli. Územní plán obsahuje vždy i přesné vymezení toho, co lze na daném pozemku stavět (procentuální zastavitelnost, max. výška hřebene, sklon střechy atd.). V grafické části územního plánu zjistíte i ochranná pásma, záplavové oblasti a další limity pozemku. Územní plány má většina obecních/stavebních úřadů na svých stránkách v plném znění.
V ideálním případě by měly být zkolaudované veškeré sítě, čili elektřina, voda, kanalizace, případně plyn. Pokud tomu tak není, je potřeba zjistit si skutečný stav předpokládané výstavby a kolaudace. Nikdy nedejte na ujištění majitele nebo realitní kanceláře, že se vše rychle dodělá, pokud nejsou sítě zkolaudovány, nedostanete stavební povolení.
Kamenem úrazu při stavbě rodinného domu jsou, bez většího překvapení, peníze. Velká část investorů má pod vidinou vysněného domu nasazené růžové brýle, nicméně čísla hovoří jasně. Průměrná cena za metr čtvereční typového projektu se pohybuje cca kolem 20 000 korun na klíč, obvyklejší je ale částka kolem 25 000 korun, u individuálních projektů je to spíše 30 000 korun a víc, přičemž mluvíme o standardním provedení, žádném luxusu.
S cenou samotného domu stavebníci obvykle počítají, neradi si ale připouštějí nemalé „doplňkové" výdaje. Dům s sebou nese i nutnost zafinancovat oplocení, příjezdovou cestu, pohon brány, samozřejmě nábytek, a to pro začátek minimálně ten vestavěný.
Před stavbou se vyplatí zajistit si nezávislý dohled. Ze zákona je povinnost mít stavební dozor pouze v případě, že si stavbu provádíme svépomocí a nemáme pro tuto činnost oprávnění a kvalifikaci.
Moderní dům může pro každého z nás znamenat něco jiného. Ať už jde o využívání nových materiálů, udržitelných řešení nebo chytrých zařízení do domácnosti, moderní bydlení má mnoho příznivců. Moderní architektura je populární při navrhování nových domů.
Tradiční domy jsou na stavbu obvykle finančně méně náročné. Moderní domy ale nabízí mnoho výhod. Velký vzdušný prostor plný oken, rozložení místností přesně podle představ, a především možnost ušetřit v budoucnosti. Standardem je také využití obnovitelných energií a dalších ekologických řešení, jako je rekuperace tepla. Investice při stavbě je vyšší, náklady se ale zpravidla v rámci několika let navrátí.
Vnější zdi moderních domů obvykle nemají výrazné barvy, v ideálním případě necháváme vyniknout použité materiály. Interiér nechte také jednoduchý, ale oživte ho barevnými kontrasty. Populární je červená, hořčicová, různé odstíny zelené i chladná modrá. TIP! U moderních domů obvykle používáme kombinaci tradičních a moderních materiálů.
K domu 21. století bez debat patří moderní technologie. V moderním domě nejlépe vynikne nábytek z kvalitních materiálů, s hladkými liniemi a přirozenými barvami. Perfektně se hodí industriální, minimalistický a skandinávský styl. V moderním bydlení platí pravidlo „méně je více“. Doplňky proto vybírejte především funkční. Ty čistě dekorativní by měly být skutečně zajímavé a spíše solitérní. Naopak na osvětlení nešetřete. Moderní dům by měl být světlý - přes den ideálně díky velkým oknům, v zimních měsincích a ve večerních hodinách ale musíte světlu pomoci.
Další charakteristiky moderních domů:
V dnešní uspěchané době trávíme v našich domovech stále více času. Místo, kde žijeme, významně ovlivňuje naše zdraví, náladu i celkovou životní pohodu. Zdravý domov není jen o pravidelném větrání a výběru rostlin do interiéru. Skutečně zdravé bydlení začíná již při samotném návrhu stavby a výběru materiálů.
Moderní dřevostavby představují jeden z nejzdravějších způsobů bydlení. Při výstavbě domu je klíčové vsadit na kvalitní a zdravotně nezávadné materiály. Přírodní stavební materiály, jako je dřevo, kámen či hlína, vytvářejí v domě přirozené prostředí. Tyto materiály „dýchají“ a pomáhají udržovat optimální vlhkost vzduchu.
Zdravé bydlení je kontinuální proces, který vyžaduje každodenní péči. Pravidelné větrání, udržování optimální teploty a vlhkosti, výběr vhodných čisticích prostředků či omezení používání chemikálií - to vše jsou důležité aspekty zdravého domova. Vytvoření zdravého domova může zpočátku vyžadovat vyšší investice, ale z dlouhodobého hlediska se jedná o rozumnou volbu. Zdravé bydlení není luxus, ale nezbytnost pro kvalitní život v 21. století. Kombinace správně zvolených stavebních materiálů, moderních technologií a promyšleného přístupu k bydlení vytváří domov, který podporuje naše zdraví a well-being.
Plánujete stavět dům? O tom, jak bude vypadat a jak se vám v něm bude bydlet, se rozhoduje už při výběru pozemku. Dům otevřený do proskleného atria je ideální pro ty, kdo si přejí maximální soukromí a zároveň hodně světla a slunce. Kdo již bydlel v rodinném domě nebo již dříve stavěl, má k dobru zkušenosti k nezaplacení. Většina stavebníků se ale pustí do stavby rodinného domu jen jednou za život (a splácí ho pak po jeho většinu).
Při koupi pozemku stavebníci většinou sledují charakter lokality a okolní zástavby, dopravní dostupnost, občanskou vybavenost a velikost parcely. Už samotná lokalita do určité míry určuje podobu budoucího domu. Vyplatí se proto vydat se na stavební úřad a zjistit si, jaká je stavební regulace v daném místě. Ta zpravidla určuje míru zastavěnosti pozemku, počet nadzemních podlaží, typ zastřešení (plochá nebo šikmá střecha), výšku hřebene střechy, případně i orientaci hřebene střechy a některé další aspekty.
V některých lokalitách nemusí být tvar střechy regulován, maximální míra zastavěnosti ale bývá jednoznačným kritériem a zastavěná plocha domu obvykle nesmí přesáhnout 20-25 % plochy pozemku. Na malém pozemku vám tedy s největší pravděpodobností nebude umožněno realizovat rozlehlý bungalov, v podhorské vesnici zase možná nepostavíte vysněnou vilu ve funkcionalistickém stylu. Další (a poměrně značné a velmi konkrétní) požadavky na architekturu domu vyplynou, pokud se pozemek nachází v chráněné krajinné oblasti nebo v památkově chráněné zóně.
