Základem každé kulturní společnosti je udržovat půdní fond tak, aby odcházející generace odevzdala nově nastupujícím hospodářům půdu ve stavu, který umožní její trvalé zemědělské využívání. Rostliny nelze dlouhodobě pěstovat bez doplňování živin, které sklizní odčerpají, a snížení hnojení postupně ochuzuje úrodnost půdy.
Vlivem transformace zemědělské výroby v České republice poklesly stavy skotu, což vedlo k redukci výměry pícnin, zejména víceletých, a tím i k poklesu produkce organických hnojiv. Z ekonomických důvodů nejsou ani dávky minerálních hnojiv dostatečné. Statistická data za celou republiku často nepostihují specifickou situaci v jednotlivých regionech či na konkrétních pozemcích.
Pro zajištění setrvalého zemědělství je nezbytné do půdy dodávat dostatečné množství organických hnojiv k vyrovnání bilance organických látek i živin. Nezáleží přitom na tom, zda jsou živiny dodány ve formě statkových nebo minerálních hnojiv. Do útlumu se dostalo také vápnění, a přestože státní dotace nezajistily dostatečné navýšení, nedostatek vápníku je již patrný na mnoha porostech.
Trvale udržitelné zemědělství je založeno na optimální půdní úrodnosti, která je zajišťována mimo jiné vyrovnanou bilancí organických látek a příznivým živinným režimem půdy. Nerespektování těchto požadavků se projevuje v agrochemickém zkoušení půdy a vytváří předpoklady pro nesetrvalost rostlinné produkce.
Bez trvale udržitelného zemědělství bude lidstvo jen těžko překonávat společenské i ekologické krize a narazí na planetární limity, za kterými dochází k degradaci systémů, na nichž lidstvo závisí. Současné zemědělské systémy stojí za většinou problémů, se kterými se potýkáme, a globální potravinový systém je závislý na růstu, což situaci zhoršuje.
Aby lidé byli schopni čelit potravinovým krizím, musí se systém změnit. Agrární systémy, včetně znalostí, praxe, institucí, infrastruktury a klíčových plodin, se výrazně podílejí na klimatických změnách, ekologické degradaci i úbytku půdy.
Musíme přestat uvažovat o produkci potravin primárně jako o zdroji ekonomického zisku. Tato změna perspektivy je klíčovou podmínkou trvale udržitelného zemědělství. Otázka udržitelného zemědělství je v době války na Ukrajině a související energetické krize ještě palčivější, neboť neomezený ekonomický růst a maximalizace zisku mají negativní dopady na životní prostředí, farmářské komunity i lidské zdraví.
Existuje mnoho příkladů z celého světa, které ukazují udržitelné prvky v akci. Při uvažování o trvale udržitelném zemědělsko-potravinářském systému je důležité zohlednit význam malého farmářství a zahrádkářství. Tyto přístupy podporují biodiverzitu, zachovávají kvalitu půd a zlepšují odolnost celého systému proti sociálním a ekologickým šokům.
V České republice se zahrádkaření těší velké oblibě (věnuje se mu 40 % populace) a domácí a komunitní zahrady produkují více některých druhů čerstvé zeleniny a ovoce než komerční sektor. Jednotlivci mohou dělat mnoho užitečných věcí, ale systémové změny vyžadují spojení a kooperaci aktivních jednotlivců.
Tradiční vnímání plodin a s ním spojená kultura hrají také velkou roli. V současné době si již nemůžeme dovolit ignorovat výhody trvale udržitelného zemědělství.
Ochrana zemědělské půdy v České republice je zajišťována prostřednictvím zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a jeho prováděcích právních předpisů. Tento zákon vymezuje zemědělský půdní fond (ZPF), stanovuje nástroje jeho kvalitativní i kvantitativní ochrany, upravuje režim odnímání zemědělské půdy ze ZPF, postup stanovení odvodů za odnětí, vymezuje orgány ochrany ZPF, upravuje výkon státní správy a stanovuje sankce za správní delikty.
Ministerstvo životního prostředí vydalo následující vyhlášky:
Dne 1. července 2024 nabyl účinnosti zákon č. 183/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Jedná se o nejvýznamnější novelu od roku 2015. Podstatou novely je omezení úbytku zemědělské půdy a zvýšení ochrany environmentálních funkcí půdy.
Ministerstvo životního prostředí v této souvislosti upozorňuje, že některé části vydaných metodických pokynů již nejsou aktuální a jejich aktualizace je v přípravě.
Ministerstvo životního prostředí metodicky řídí orgány státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu a spolupracuje s řadou odborných organizací, včetně Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, České geologické služby, Výzkumného ústavu pro krajinu, Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, Státního pozemkového úřadu, Státního zdravotního ústavu a také s Českou zemědělskou univerzitou v Praze a Univerzitou Karlovou.
Na úrovni Evropské unie se jednotné předpisy ochrany půdy teprve připravují. Evropská komise formulovala v roce 2006 Tematickou strategii pro ochranu půdy (The Thematic Strategy for Soil Protection), kterou rozvíjí Strategie EU pro půdu do roku 2030 (EU Soil Strategy for 2030). V roce 2025 byla přijata Rámcová směrnice o monitoringu a odolnosti půdy (Soil Monitoring Law), jejímž cílem je do roku 2050 dosáhnout zdravých půd prostřednictvím pravidelného monitorování a cílených opatření na podporu regenerace jejího zdraví.
Problematikou ochrany půdy se na Ministerstvu životního prostředí zabývá odbor adaptace na změnu klimatu, oddělení ochrany zemědělské půdy.
Současné zemědělství čelí výzvám v podobě klimatických změn, degradace půdy a rostoucích nákladů na vstupy. Konference jako "Živá krajina" na České zemědělské univerzitě v Praze se věnují udržitelným postupům v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů.
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy.
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se zaměřuje na pěstování speciálních kultur, jako je okřeh a vesnovka obecná, s cílem stimulovat vyšší produkci látek využitelných pro produkci nutričně bohatších potravin.
Mechanická regulace plevelů se v posledních letech znovu dostává do popředí zájmu zemědělské praxe. Pro usnadnění zpracování půdy a setí je vhodné provést rovnoměrné rozdrcení a rozmístění zbytků předplodiny, což urychlí rozklad organické hmoty.
Využívání dobrovolných systémů k certifikaci kritérií udržitelnosti v oblasti výroby elektřiny a tepla z biomasy je spojeno s poplatky. Mezi nejvyužívanější systémy v Česku patří německý standard SURE.
V německém Burghausenu zahájila provoz první zemědělská jednotka ReFarmUnit pro chov hmyzu.
Lesy České republiky (LČR) použily jako první v Evropě k třídění semen lesních stromů rentgen, což umožnilo efektivnější třídění semen jedle bělokoré.
Soutěž Silážní liga poskytuje prostor pro odborné přednášky a sdílení znalostí.
Ve Velké Británii probíhá projekt zaměřený na vyšlechtění řepky odolné vůči listové skvrnitosti s využitím nových šlechtitelských technik.
Na přehlídce zemědělské techniky v Hannoveru jsou prezentovány nejnovější stroje a inovace.
Evropská unie se zavázala k zákazu chovu prasnic v klecích do roku 2028, což vyžaduje hledání alternativních způsobů ustájení.
Nová technologie umožňuje sledovat mikroskopické procesy v listech rostlin, což otevírá cestu k pěstování plodin s vyšší produkcí potravin a nižší spotřebou vody.
tags: #trvale #udrzitelna #zemedelstvi #a #ochrana #zemedelske