Kabelová společnost UPC byla Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) pokutována částkou jeden milion korun. Důvodem bylo nedostatečně ohlášené změny v cenách pronájmu modemů a set-top boxů. Společnost se proti tomuto rozhodnutí odvolala, a proto ještě není pravomocné.
ČTÚ vedl s UPC správní řízení kvůli tomu, že operátor včas neinformoval zákazníky o možnosti odstoupení od smlouvy bez sankcí v případě změny účtování. Od května si UPC začala účtovat 49 korun měsíčně za pronájem internetového modemu a od července stejný poplatek zavedla i pro zapůjčení set-top boxu k televizním službám. Do té doby byly pronájmy těchto zařízení bezplatné a jejich cena byla zahrnuta v celkové měsíční platbě.
Telekomunikační společnost UPC čelí kritice za své praktiky týkající se smluvních pokut za nevrácené nebo pozdně vrácené modemy a set-top boxy. Tyto pohledávky často postupuje inkasní společnosti, jako je Český inkasní kapitál, což může vést k výraznému navýšení původní částky o různé poplatky.
Případy ukazují, že pokuty mohou být nepřiměřeně vysoké. Například za opotřebovaný modem mohla být naúčtována pokuta ve výši pět tisíc korun, která se po postoupení pohledávky inkasní společnosti a připočtení poplatků mohla vyšplhat až na patnáct tisíc korun.
Důležitým faktorem v těchto sporech je sedmidenní lhůta pro vrácení zařízení po ukončení smlouvy. Pokud zákazník tuto lhůtu nestihne, může čelit vymáhání pokuty. V jednom z případů klientka modem odeslala poštou, ale kvůli pozdnímu doručení nebyla lhůta dodržena. O rok a půl později jí přišel platební rozkaz od Českého inkasního kapitálu na šestnáct tisíc korun.
V takových situacích je klíčové podat odpor proti platebnímu rozkazu do patnácti dnů od jeho převzetí. V případě složitějších situací se doporučuje konzultace s právníkem.
Sdružení TEST, vydávající časopis dTest, dlouhodobě upozorňuje na přemrštěné pokuty účtované UPC. Právníci sdružení, stejně jako odborníci z Právní poradny věřitele, jsou přesvědčeni, že vymáhané částky mnohonásobně převyšují zůstatkovou hodnotu modemů.
V některých případech byly pokuty vymáhány i po zákaznících, kteří zařízení vrátili, ale neměli doklad o podacím lístku. V takových situacích již UPC nebyla účastníkem sporu, protože pohledávku postoupila.
Právník dTestu Lukáš Zelený radí poškozeným klientům UPC, aby se nevzdávali, neboť u soudu mají velkou šanci uspět. Doporučuje:
Mluvčí UPC Juraj Gerbery uvedl, že firma nekomentuje průběh soudních sporů ani proces vymáhání pokut. Potvrdil, že UPC v minulosti postoupila celé balíky těchto pohledávek společnosti Český inkasní kapitál, a způsob jejich vymáhání je již na této společnosti.
Podle Gerberyho je pro UPC důležité, aby klienti vraceli zařízení, protože dostatek vybavení je klíčový pro uspokojení nových zákazníků a rychlé zapojení služeb. Smluvní pokuta má plnit nejen uhrazovací a sankční, ale i preventivní funkci.
UPC nicméně přistoupila ke snížení smluvních sankcí u některých typů zařízení. Podle aktuálního ceníku činí smluvní pokuta za nevrácení personal video recorder nebo digital video recorder 5000 Kč. U standardních set-top boxů, CA modulů a modemů je to 2000 Kč.
V současné době UPC a její partnerská společnost Český inkasní kapitál upustily od soudního vymáhání těchto pokut. Spolupráce s Českým inkasním kapitálem pokračuje, ale pokuty jsou vymáhány mimosoudně.
Kromě sporů o pokuty se UPC v roce 2012 potýkala i s dalšími nepříjemnostmi. Český telekomunikační úřad jí udělil milionovou pokutu za to, že klientům včas neoznámila změnu účtování a možnost odstoupit od smlouvy bez sankcí. Tato situace se týkala zavedení samostatného poplatku za pronájem modemů a set-top boxů.
Firma se proti pokutě odvolala. Mluvčí UPC argumentoval, že rozdělení ceny za službu a pronájem zařízení klienti ocenili, protože to umožnilo nákup vybavení, což je z dlouhodobého hlediska výhodnější.
UPC také dostala pokutu od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ve výši čtyři sta tisíc korun za porušení zákona o veřejných zakázkách. Firma předložila nepravdivé informace k prokázání technických kvalifikačních předpokladů u zakázky společnosti NET4GAS. Kromě finanční sankce dostala UPC i zákaz plnění veřejných zakázek na tři roky.
Nejvyšší správní soud se zabýval případem společnosti Schachermayer, spol. s.r.o., která se domáhala odstranění staveb - konkrétně dvaceti osmi stožárů na vlajky o výšce do 8 metrů. Tyto stožáry byly umístěny na pozemcích ve vlastnictví společnosti UPC Real, s.r.o. (osoba zúčastněná na řízení b)).
Žalobce (stěžovatel) tvrdil, že stožáry neslouží k vlajkám, ale k reklamním účelům a byly postaveny s cílem zamezit přístupu na jeho pozemky, kde se nachází obchodní areál. Tento přístup měl být zaručen věcným břemenem průchodu a průjezdu zřízeným Obvodním soudem pro Prahu 4.
Správní orgány a Městský soud v Praze původně rozhodly, že se jedná o stavby pro vlajky, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, a tudíž ani stavební povolení či ohlášení. Soudy se opíraly o stavební zákon, který definuje stožáry pro vlajky do výšky 8 metrů jako stavby nevyžadující speciální povolení.
Stěžovatel však namítal, že správní orgány a soudy neposoudily stavbu podle jejího skutečného účelu a že došlo k obcházení zákona. Zdůrazňoval, že smlouva s nájemcem (osoba zúčastněná na řízení a)) výslovně zmiňuje "stožáry a jejich reklamní plochy (vlajky) budou sloužit provádění reklamních kampaní".
V souvislosti s umístěním zařízení na cizích pozemcích je důležitá otázka věcného břemene. Podle energetického zákona do roku 1988 mohli provozovatelé sítí umísťovat svá zařízení bez nutnosti vkladu do katastru nemovitostí.
Pokud byl kabel instalován po roce 1988, měl by provozovatel sítě toto právo v katastru nemovitostí evidovat. Pokud tomu tak není, věcné břemeno řádně nevzniklo.
V takovém případě se provozovatel sítě může obrátit na soud, aby věcné břemeno zřídil soudně. Soud by zároveň určil adekvátní úplatu za jeho zřízení. Vlastník pozemku má právo žádat nájem nebo úplatu za zřízení věcného břemene, které musí být následně zaevidováno do katastru nemovitostí.
tags: #upc #zrizeni #bez #najemni #smlouvy