+420 602 267 146
[email protected]

Ochrana hranic pozemků a právo vstupu na cizí pozemek

Vstup na cizí pozemek, zejména ze strany zeměměřičů, je upraven právními předpisy a podléhá specifickým pravidlům. Tento článek se zabývá problematikou ochrany označení podrobných bodů hranic pozemků v terénu a právy a povinnostmi souvisejícími se vstupem na pozemky.

Přestupek proti pořádku ve státní správě a zeměměřictví

Pan R. P. byl obviněn z přestupku proti pořádku ve státní správě podle § 46 odst. 1 zákona o přestupcích. Dne 6. 10. 2015 údajně bez předchozího oznámení a souhlasu vlastníka vstoupil na pozemek parc. č. Xxxxx a přemístil plastový mezník. Tímto jednáním měl porušit § 7 odst. 1 zákona o zeměměřictví, který upravuje právo vstupu na pozemek po předchozím oznámení a souhlasu vlastníka, a § 8 téhož zákona, týkající se označení podrobných bodů hranic pozemků.

Inspektorát věc původně odložil s odůvodněním, že přemístění a nové označení podrobného bodu polohopisu v terénu hraničním znakem nenaplňuje podstatu přestupku na úseku zeměměřictví podle § 17a odst. 1 písm. e) zákona o zeměměřictví. Dle jejich interpretace se nejedná o zřízení značky, ale pouze o přemístění.

Tento postup byl však následně zpochybněn podáním pana X. Y., který argumentoval, že přemístěním bodu polohopisu v terénu byl vyznačen nový průběh hranice, čímž byla naplněna podstata přestupku na úseku zeměměřictví dle § 17b odst. 1 písm. e) zákona o zeměměřictví. Podání bylo posouzeno jako stížnost podle § 175 správního řádu a postoupeno k prošetření.

grafické znázornění postupu řešení stížnosti a rozhodování o přestupku

Právní rámec vstupu na pozemek a ochrany hranic

Zákon o zeměměřictví a jeho aplikace

Zákon o zeměměřictví upravuje právo vstupu na pozemky pro účely zeměměřických činností. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, jsou pověření zaměstnanci orgánů a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti oprávněni při výkonu své činnosti v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na pozemky, a to po předchozím oznámení vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemků. Do staveb mohou tyto osoby vstupovat se souhlasem vlastníka nebo oprávněného uživatele stavby.

Absence předchozího oznámení vstupu na pozemek není sama o sobě porušením povinnosti stanovené zákonem o zeměměřictví a netvoří skutkovou podstatu přestupku. Nicméně, důsledkem absence takového oznámení je, že právo vstupu na nemovitosti podle § 7 zákona o zeměměřictví nevzniklo. V takových případech je případný vstup na nemovitosti posuzován jako vstup neoprávněný podle obecné právní úpravy.

Ochrana označení podrobných bodů hranic pozemků

Označení podrobných bodů hranic pozemků v terénu, často nazývané "hraniční znaky", nemají podle platné právní úpravy v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí přímou veřejnoprávní ochranu. Zákon o zeměměřictví se primárně týká bodů bodového pole, nikoli hraničních znaků.

  • § 17a odst. 1 písm. e) zákona o zeměměřictví: Tento paragraf se týká správy bodových polí a není přímo aplikovatelný na hraniční znaky.
  • § 8 zákona o zeměměřictví: Stanovuje povinnost označovat body polohopisu a jejich transformace do terénu.

Přestože speciální předpisy neposkytují hraničním znakům veřejnoprávní ochranu, nelze vyloučit jejich ochranu na základě obecných předpisů.

Možná ochrana hraničních znaků

Zničení, poškození nebo neoprávněné přemístění hraničního znaku lze posuzovat z pohledu:

  • Zákona o přestupcích: V případě, že jednání naplní skutkovou podstatu přestupku proti majetku.
  • Trestního zákoníku: V případě závažnějšího poškození majetku.

Hraniční znak představuje majetkovou hodnotu, a jeho poškození tak může být řešeno občanskoprávní cestou, případně trestněprávní cestou, pokud je škoda značná.

Ilustrace různých typů hraničních znaků a jejich umístění v terénu

Postup při řešení stížností a odkládání věcí

Správní řád upravuje postup při podávání a vyřizování stížností. Podle § 175 odst. 1 správního řádu se stížnost podává u správního orgánu, který vede řízení. V kontextu odložení přestupku se "řízení" chápe šířeji než jen formální zahájení řízení podle § 9 správního řádu a zahrnuje jakýkoliv postup správního orgánu podle správního řádu.

Odložení věci podle § 66 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích (tj. z důvodu, že oznámení neodůvodňuje zahájení řízení) nemusí být konečné. Podle § 156 správního řádu lze takový úkon přezkoumat s přiměřeným použitím ustanovení o přezkumném řízení. Kompetence k prošetřování stížností proti postupu inspektorátu přísluší danému inspektorátu, nikoli nadřízenému úřadu v prvním stupni.

Další práva vstupu na pozemek

Kromě zeměměřičů mají právo vstupu na cizí pozemek i další subjekty, avšak za specifických podmínek:

  • Policie a hasiči: Mají oprávnění vstoupit na pozemek v případě ohrožení života, zdraví, majetku nebo při likvidaci požáru.
  • Energetici a spojaři: Mohou vstupovat na pozemky za účelem kontroly, údržby nebo oprav zařízení, často s možností odstraňovat porosty. Vyžaduje se předchozí oznámení.
  • Stavební úředníci: Mají právo vstupu za účelem zjišťování stavu stavby či pozemku, avšak obvykle s nutností souhlasu majitele, pokud nejde o bezprostřední ohrožení.
  • Exekutoři: Mohou vstoupit na pozemek při výkonu rozhodnutí, v některých případech i bez policie.
  • Myslivci: V době honů na honebních pozemcích.
  • Správci vodovodů a kanalizací: Mohou umístit označení polohy sítě i bez předchozí dohody.

V případě krajní nouze může na cizí pozemek vstoupit kdokoliv za účelem odvrácení hrozícího nebezpečí.

Obrana proti neoprávněnému vstupu

Majitel pozemku, jehož práva jsou neoprávněně ohrožena, se může bránit, avšak obrana musí být přiměřená. Doporučenou strategií je:

  • Zavolat policii.
  • Vše zdokumentovat.
  • Zajistit si svědky.

Vyznačení hranic pozemku geodetickým zaměřením a osazením hraničních kolíků je základním krokem k prevenci sporů. I neoplocený pozemek má jasně definované hranice, které je třeba respektovat.

Jak geodet určí hranice vašeho pozemku

tags: #upozorneni #vstup #na #pozemek #zememerici

Oblíbené příspěvky: