Pražský územní plán, platný od roku 1999, již neodpovídá současným požadavkům na rozvoj metropole. Tento plán, vytvořený v 90. letech 20. století s důrazem na funkční plánování, se ukázal jako neflexibilní a příliš omezující. V současnosti podléhá stovkám změn ročně, což představuje značné náklady na jeho údržbu. Proto Institut plánování a rozvoje (IPR) připravuje nový dokument - Metropolitní plán.
Platný územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy slouží jako základní dokument stanovující koncepci rozvoje města. Jeho závazná část je klíčovým podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a musí být respektována projektanty při tvorbě návrhů. Majitelé nemovitostí v něm nacházejí důležité informace o využitelnosti pozemků a předpokládaném rozvoji dané lokality či jejího okolí.
Územní plán byl schválen v roce 1999 s účinností od 1. ledna 2000 a platí ve znění následných změn a úprav, které byly vydány obecně závaznými vyhláškami, případně opatřeními obecné povahy, s výjimkou částí zrušených soudem.
Územní plán mimo jiné vymezuje veřejně prospěšné stavby, stanovuje koncepci dopravní a technické infrastruktury a především definuje způsoby využití jednotlivých území. Hlavní město Praha je územním plánem rozděleno na zastavitelné a nezastavitelné území.
Územní plán dále vymezuje nerozvojová území. Institut plánování a rozvoje (IPR) je prostřednictvím Kanceláře změn územního plánu projektantem změn územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Autorem původního návrhu byl Útvar rozvoje hlavního města Prahy, pořizovatelem je Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy.
Grafickou část územního plánu tvoří 12 výkresů v měřítku 1:10 000, případně 1:25 000. Pro rozhodování o změnách v území jsou klíčová aktuální úplná znění platných Regulativů funkčního a prostorového uspořádání hlavního města Prahy a Seznamu veřejně prospěšných staveb. IPR zpracovává úplné znění těchto dokumentů na výzvu pořizovatele, obvykle čtyřikrát ročně.
Nejaktuálnější platné znění textové části územního plánu je vždy zveřejněno na webových stránkách pořizovatele společně s Průvodní zprávou původního návrhu územního plánu z roku 1999. Aktuální platné regulativy lze nalézt na webu praha.eu.
Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy byl postupem času aktualizován mnoha změnami. Mezi nejvýznamnější systémové a komplexní změny patří Z 1000/00 a Z 2832/00, která byla vydána formou opatření obecné povahy č. 55 z roku 2018. IPR tehdy zpracoval přehledný materiál vysvětlující úpravy provedené změnou Z 2832/00 v platných regulativech.
Vzhledem k tomu, že současný územní plán již neodpovídá potřebám města, podléhá stovkám změn ročně. Tyto změny ovlivňují závaznou část plánu, včetně funkčního využití území, hranic ploch, textové části, koncepce veřejně prospěšných staveb či míry využití území.
Územní plán je nástrojem rozvoje města nebo obce. Definuje, kde a co je možné stavět, a kde to naopak možné není. Nepřikazuje vznik staveb, ale právně tuto možnost umožňuje nebo neumožňuje.
Přirozený rozvoj a neustálá poptávka po novém bydlení zasáhly i městskou část Kolovraty. Územní plán zděděný po minulé politické garnituře umožňuje již od roku 2002 rozsáhlou zástavbu na ploše 50 hektarů. Značná část tohoto území navíc umožňuje výstavbu s vysokým koeficientem hustoty zástavby (koeficient F). Zastavitelné území v severovýchodní části Kolovrat je realitou, a ačkoliv by si mnozí přáli další zástavbu zastavit, nelze se jí vyhnout.
V posledních třech letech se na úřadě objevili developeři motivovaní vysokou poptávkou po nových bytech a nabídkou zastavitelných pozemků v Kolovratech. Územní plán umožňuje zastavět desítky tisíc metrů čtverečních, a od roku 2007 dokonce i stavbami o výšce až osm pater (6 pater + 2 ustupující podlaží). Návrh Metropolitního plánu má tuto situaci řešit.
Dne 8. září 2014, po více než sedmi měsících od podání odvolání, rozhodl Magistrát hl. m. Prahy o stavbě nadzemního parkoviště a dvou bytových domů, které výrazně převyšují okolní zástavbu. Tyto stavby byly úředníky samy schváleny, přestože se zdá, že developeři mají výhodnější pozici u úředníků v Městské části Kolovraty, na Odboru výstavby ÚMČ Praha 22 v Uhříněvsi a na Magistrátu hl. m. Prahy.
Magistrát hl. m. Prahy v současné době rozhoduje, zda stavba, která již získala stavební povolení, splňuje nařízení Vyhlášky č. 26/1999 Sb. o výstavbě na území hl. m. Prahy. Posuzuje se, zda stavba nesnižuje krajinný ráz ani estetickou kvalitu prostředí, zda její rozměry nevybočují z měřítka okolní zástavby a zda odpovídá urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a splňuje požadavky na zachování pohody bydlení.
V lokalitě u Donáta se připravuje stavba dvou nových bytových domů a venkovního parkoviště navazujícího na křižovatku ulic K Říčanům a Nad Parkánem. Půjde o dva čtyřpodlažní bytové domy s celkovou kapacitou 78 bytů. Půdorysné rozměry prvního domu jsou 69x18 metrů a druhého 23x17 metrů. Výška 13 metrů je zhruba dvojnásobná vůči okolní zástavbě.
Ačkoliv územní plánování v celé Praze, včetně Kolovrat, spadá pod hl. m. Prahu a městská část zde figuruje pouze jako dotčený orgán, byly učiněny kroky k usměrnění budoucí výstavby. Nová výstavba přináší nárůst obyvatel, což může vést k nedostatečné kapacitě služeb, lékařů a školství.
Po jednáních s Magistrátem hl. m. Prahy byla pro dotčené území vypracována územní studie, která má dát budoucí výstavbě jasný a koncepční charakter a řešit dostatek veřejné a občanské vybavenosti (školy, parky, hřiště).
Dalším zásadním krokem je žádost o úpravu územního plánu, která směřuje ke změně koeficientu zastavitelnosti z kódu F na kód D. Rozdíl mezi těmito kódy je v přírůstku obyvatel téměř dvojnásobný. Tato žádost již prošla prvními dvěma koly projednání na hl. m. Praze a čeká ji poslední kolo.
Nové zastavitelné území bylo zohledněno i v rámci připomínkování nového Metropolitního plánu, na kterém hl. m. Praha pracuje.
Územní plánování je jedním z nejdůležitějších procesů, který ovlivňuje všechny obyvatele, a proto je nutné k němu přistupovat s maximální citlivostí a zodpovědností.
Každá obec potřebuje územní plán. Praha má svůj, ale jeho platnost skončí v roce 2022. Proto vzniká návrh Metropolitního plánu, který má současný platný územní plán Prahy nahradit.
Územní plán je předpis, který určuje, jak se bude město v následujících deseti až dvaceti letech rozvíjet: kde se stavět smí a kde nesmí, kde má vzniknout park, kudy povede nová silnice, kde mají být školy, školky a nemocnice a jak moc se má proměnit podoba každé části města.
Metropolitní plán musí nastavit vyvážené podmínky mezi veřejným zájmem a soukromými zájmy obyvatel, stavebníků a investorů, a to vše v zájmu udržitelného rozvoje města. Územní plán tak nejen stanovuje určité limity, ale zároveň vlastníkům garantuje právo využívat pozemky v souladu se schválenými regulativy.
tags: #uzemni #plan #obce #kolovraty