Raně barokní usedlost na místě staršího hospodářského dvora si nechal jako své letní venkovské sídlo v roce 1643 postavit Johann Christof Alsterle. Tento stavebník pocházel z českobudějovického měšťanského rodu Alsterlů z Astfeldu. Za záchranu říšských klenotů před švédskými vojsky byl císařem Ferdinandem II. povýšen do rytířského stavu a stal se sekretářem německé expedice české místodržitelské kanceláře. Po něm zdědil v roce 1689 Alsterlischer Hof, s rozlohou 34 hektarů největší dvůr v tehdejší jinonické jurisdikci, jeho synovec Maxmilián Wenzl Alsterle z Astfeldu.
Nové jméno Klikovka vzniklo díky staroměstskému měšťanu a zemskému mlynáři Václavu Klikovi, který usedlost vlastnil v letech 1758 až 1767. V dalších letech se zde vystřídalo několik vlastníků, například přísedící zemského soudu Franz Wenzl Hartmann von Löwenbrunn, Franz Adam Janovský z Janovic, Josef hrabě Nostic-Rieneck a majitel Konopiště Franz Josef hrabě z Vrtby.
Významným vlastníkem Klikovky v první polovině 19. století byl obchodník Johann Josef Hawranek, kterému patřily i okolní usedlosti Ladronka, Skalka, Zámečnice a dnes již neexistující Klimentka.
Rozsáhlý hospodářský dvůr se rozkládal mezi dnešními ulicemi Podbělohorská a Nad Buďánkami. Původní obytná část usedlosti měla podobu dvou zděných budov ve tvaru písmene „L“ s neuzavřeným dvorem. Fasáda byla klasicistní, nad vchodem byl vikýř.
Usedlost dále tvořila velká zahrada, stará studna a hospodářská stavení - zděné stáje, vepřinec, stodoly, kůlny a sýpka. V současnosti je jediným dochovaným objektem z celé usedlosti budova, která je podle mnohých zdrojů označována za bývalou sýpku, ačkoliv již v 19. století byla upravena k bytovým účelům.
Podle informací na desce u vrat domu se současná majitelka Klikovky domnívá, že budova nikdy nesloužila k hospodářským účelům. Vnitřní dispozice a jednotlivé prvky v interiéru podle ní svědčí o tom, že se jednalo od počátku o obytný objekt. I přes klasicistní úpravy, jako jsou okna a hodiny ve štítě, si budova zachovala svůj barokní ráz. Je kryta sedlovou střechou, ve vysokých trojúhelných štítech jsou nízká obdélná okna.
V roce 1997 započala postupná rekonstrukce tohoto již zchátralého objektu. Na obnovu přispěl i Magistrát hlavního města Prahy, který podpořil opravu střechy a v roce 2005 poskytl grant na opravu fasády a oken.
Ostatní budovy usedlosti, včetně barokního domku správce a hospodářských budov, byly navzdory památkové ochraně z roku 1964 v roce 1971 zbořeny kvůli nové socialistické výstavbě.
tags: #v #jakem #rocem #nechal #johann #christof