Druhé vydání komentáře k zákonu č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), reflektuje veškeré změny, které v této oblasti právní úpravy nastaly. Katastrální zákon byl novelizován celkem osmkrát, a to vždy v souvislosti s novelizacemi souvisejících zákonů. Mezi nejdůležitější změny patří:
S účinností od 1. ledna 2018 došlo ke změně definice pozemku na základě novely katastrálního zákona provedené zákonem č. 225/2017 Sb., který byl součástí novely stavebního zákona.
Ke dni 1. července 2016 nabyl účinnosti zákon o registru smluv (č. 340/2015 Sb.). Katastrální úřady tak od 1. července 2017 musí v rámci vkladového řízení u smluv, které podléhají uveřejnění prostřednictvím registru smluv, zjišťovat, zda smlouva předložená ke vkladu práva je účinná v návaznosti na její uveřejnění v registru smluv.
S účinností k 1. červenci 2017 došlo k zásadní změně právní úpravy v oblasti správního trestání v souvislosti s přijetím zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Tato změna vedla k novelizaci odpovídajících ustanovení katastrálního zákona.
S účinností od 24. dubna 2019 platí nová úprava práv a povinností při zpracování osobních údajů, a to na základě zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který nahradil zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Od 1. ledna 2018 se do katastru zapíše vzdání se předkupního práva spoluvlastníka, jde-li o nemovitou věc zapsanou do veřejného seznamu, a to jako poznámka. Předkupní právo spoluvlastníka bylo do občanského zákoníku vráceno novelou č. 460/2016 Sb.
Dne 1. dubna 2017 také nabyla účinnosti novela katastrální vyhlášky (provedená vyhláškou č. 87/2017 Sb.).
Komentář byl autory doplněn o relevantní judikaturu, která v prvním vydání byla zmíněna pouze okrajově. Právní stav komentáře je k 1. červenci 2019.
Autorský kolektiv tvoří: Eva Barešová, Iveta Bláhová, Pavel Doubek, Bohumil Janeček, Lumír Nedvídek, Petr Souček. Komentář vydal Wolters Kluwer ČR, a.s.
Právní stav publikace je k 1. září 2015.
Katastr obsahuje geometrické a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, které jsou obsaženy v části katastrálního operátu zvané soubor geodetických informací. Geometrické určení nemovitosti a katastrálního území je definováno jako určení tvaru a rozměru nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině. Polohové určení nemovitosti a katastrálního území je definováno jako určení jejich polohy ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním územím. Geometrické a polohové určení je dáno buď číselnými údaji (souřadnicemi lomových bodů hranic v systému S-JTSK) určenými geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami, nebo grafickými údaji (zobrazením hranic v katastrální mapě). Pro pozemky evidované zjednodušeným způsobem je geometrické a polohové určení dáno odpovídajícími historickými podklady.
Mezi popisné údaje charakterizující jednotlivé předměty evidence v katastru patří u pozemků údaje o druzích pozemků, čísla a výměry parcel. Pozemky se člení podle druhů na zemědělské pozemky (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty) a dále lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.
Parcela je definována jako pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Parcely se označují čísly vyjádřenými arabskými číslicemi. Každé katastrální území má buď dvě číselné řady parcel (pro pozemkové a stavební parcely), nebo pouze jednu číselnou řadu. Parcelní číslo může být tvořeno samostatným kmenovým číslem nebo má tvar zlomku.
Výměra parcely je vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny. Jedná se o odvozený údaj, který se zaokrouhluje na celé čtvereční metry. Způsoby výpočtu výměry jsou stanoveny v katastrální vyhlášce. Výměra parcely evidovaná v katastru není závazným údajem pro právní jednání týkající se pozemku a nemusí se shodovat se skutečnou velikostí pozemku v terénu.
Katastr nemovitostí dále obsahuje údaje o budovách, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, a také o budovách, kterým se číslo nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku. Budovy, které jsou samostatnými nemovitými věcmi, jsou evidovány s popisnými údaji stanovenými v katastrální vyhlášce. Informace o budovách, které jsou součástí pozemku či práva stavby, jsou v katastru zapsány jako jiné popisné údaje.
Mezi popisné údaje obsažené v katastru patří i vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí. Některé nemovitosti podléhají podle zvláštních právních předpisů určité ochraně. Jednotlivé typy způsobů využití jsou vymezeny v přílohách katastrální vyhlášky pro pozemky, stavby a jednotky.
Předmětem evidence v katastru nemovitostí jsou také jednotky, ať již vymezené podle občanského zákoníku, nebo podle zákona o vlastnictví bytů. Čísla jednotek zapsaná v katastru vycházejí z listiny, na jejímž základě došlo ke vzniku dotčených jednotek.
Nový katastrální zákon významným způsobem mění definice nemovité věci přijetím zásady superficies solo cedit, podle které je stavba zpravidla součástí pozemku a nikoli samostatnou věcí. Zásadním způsobem se rozšířil okruh věcných práv k nemovitostem, která je třeba do katastru zapisovat.
Nový katastrální zákon sloučil právní problematiku vedení katastru, upravenou doposud dvěma zákony, do jedné zákonné úpravy. Význam zápisů v katastru je nově upraven v § 980 Občanského zákoníku a následujících. Zásada materiální publicity je zakotvena v § 984 odst. 1 Občanského zákoníku.
tags: #zakon #o #katastru #nemovitosti #komentar