Při záměru pokácet dřeviny nacházející se mimo les, tedy na pozemcích, které vlastníte, spoluvlastníte nebo si je pronajímáte, je obvykle nutné požádat místně příslušný orgán ochrany přírody o povolení ke kácení. Nejčastěji se jedná o obecní úřad v místě, kde se dřeviny nacházejí.
O povolení ke kácení nemusíte žádat v několika specifických případech:
Výše uvedené možnosti kácení bez povolení se nevztahují na případy, kdy tyto dřeviny tvoří součást významného krajinného prvku nebo stromořadí, a nejsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem a jinými právními předpisy.
Ve většině ostatních případů je ke kácení dřevin rostoucích mimo les nezbytné povolení. Žádost o povolení je oprávněn podat vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém dřeviny rostou.
Kácení dřevin se provádí zpravidla v době vegetačního klidu, tedy mimo období vegetace. Obvyklá lhůta pro vyřízení žádosti o kácení je 30 dnů, ve složitějších případech 60 dnů od doručení žádosti.
Povolení ke kácení dřevin vydává příslušný obecní úřad (např. na ÚMČ Praha-Suchdol). V případě, že ke kácení dřevin má dojít z důvodu realizace stavebního záměru povoleného v územním řízení, postup se řídí specifickými pravidly.
K žádosti o povolení kácení je nutné doložit náležitosti dle vyhlášky č. 189/2013 Sb. Jednotný formulář není k dispozici, ale je doporučeno ověřit, zda konkrétní úřad nedisponuje vlastním formulářem (nejlépe na webových stránkách nebo telefonicky). Žádost by měla obsahovat specifikaci dřevin - druhy, popřípadě rody dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí.
Na základě žádosti zahájí příslušný úřad správní řízení. V rámci tohoto řízení se může v případě potřeby konat i místní šetření k ověření skutečného stavu v terénu.
Je důležité si uvědomit, že správní orgán může povolení vydat pouze "ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin". Na vydání rozhodnutí tedy není právní nárok a žádost musí být podložena tak, aby přesvědčila správní orgán o naplnění těchto důvodů a nutnosti vydání rozhodnutí.
V povolení ke kácení může orgán ochrany přírody uložit také povinnost náhradní výsadby.
Katastrální zákon (zákon č. 344/1992 Sb.) stanoví, že pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru nemovitostí jsou závazné pouze některé údaje. Mezi tyto závazné údaje patří:
Ostatní údaje katastru nemovitostí, včetně údajů o právních vztazích k nemovitostem, nejsou obecně závazné, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. Nicméně, tyto údaje jsou běžně používány pro nakládání s nemovitostmi, jelikož jiné nejsou k dispozici.
Je důležité si uvědomit, že zápis v evidenci nemovitostí provedený před 1. lednem 1993 (před účinností katastrálního zákona) prokazuje pravdivost skutečností, pokud není prokázán jejich opak. Zápis učiněný po tomto datu zakládá pouze dobrou víru tomu, kdo z něj vychází (ledaže by věděl, že stav zápisů v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti).
Katastrální zákon přinesl zásadní změnu oproti dřívější evidenci nemovitostí: výměra parcely již není závazným údajem pro právní úkony týkající se nemovitostí. Určování velikosti výměry parcely závisí na řadě faktorů, jako je přesnost zaměření hranic pozemku v terénu, zobrazení parcely v katastrální mapě a výpočet její výměry. Tyto faktory jsou vždy závislé na stupni technického rozvoje v daném časovém období. Výměra parcely je tedy evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna.
Stromy na hranicích pozemků mohou být častým zdrojem sporů mezi sousedy. V případě, že se jedná o kácení stromů na vlastním pozemku, platí výše uvedená pravidla pro povolování kácení. Pokud však dochází ke sporům ohledně přesahujících větví nebo kořenů, je situace řešena jinak.
Ořez větví, které zasahují na sousední pozemek, není veřejnoprávní úpravou přímo ošetřen. V případě, že dochází k nežádoucímu zásahu do sousedových práv a s vlastníkem pozemku, na kterém strom roste, není možné nalézt shodu, lze postupovat cestou soukromoprávní, tedy soudní. Občanský zákoník (§ 1016 odst. 2 a 3) stanoví, že neodstraní-li vlastník v přiměřené době po požádání souseda kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, ačkoli mu způsobují škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu, smí je soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit sám. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek, pokud se nejedná o pozemek, který je veřejným statkem, náleží vlastníkovi sousedního pozemku (§ 1016 odst. 1 občanského zákoníku).
Katastrální mapa má digitální formu. Její polohopis obsahuje zobrazení hranic katastrálních území, územních správních jednotek, státních hranic, hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl. Dále zde mohou být zobrazeny hranice chráněných území a ochranných pásem, a body polohového bodového pole.
Hranice a obvody budov a vodních děl se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů. Pokud jsou hranice tvořeny kruhovým obloukem nebo jinou křivkou, vyjádří se úsečkami s přesností, která zajišťuje, že se žádný bod na úsečce od skutečného průběhu hranice neodchýlí o více než 0,10 m.
Při měření se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu, pokud dosahuje délka přímé spojnice lomových bodů alespoň 0,10 m. Přesnost geometrického a polohového určení vyplývá z charakteristik a kritérií pro přesnost určení podrobných bodů nebo zobrazení hranice v katastrální mapě.
Parcelní číslo má podobu samostatného kmenového čísla nebo zlomku. Parcelní číslo v podobě zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli.
tags: #zakresleni #stromu #v #katastru