Developerská společnost JRD Development představuje nový projekt rezidenčního bydlení s názvem Horizont Kamýk. Tato třináctipodlažní budova nabídne kromě několika komerčních prostorů celkem 104 bytových jednotek dispozičně řešených od 1+kk až po 4+kk. Samozřejmostí budou balkóny, předzahrádky a v případě bytů v nejvyšším podlaží i střešní terasy. Při výstavbě budou využity nejmodernější technologie pro naplnění soudobých požadavků na pohodlné a moderní bydlení, což dokládá například centrálně řízené větrání s rekuperací a velká prosklená okna. Všem rezidentům bude k dispozici společná kolárna a kočárkárna, stejně jako servisní stanice a venkovní myčka pro kola.
Projekt vznikne v městské čtvrti Kamýk, spadající do obvodu Praha 4, a to v těsné blízkosti Modřanské rokle i lesa Kamýk. Tato lokalita tak ideálně snoubí plnou občanskou vybavenost hlavního města s bezprostřední blízkostí přírody. V okolí se nacházejí obchody s potravinami, restaurace, knihovna i vzdělávací instituce. Pohodlná dopravní dostupnost je zajištěna širokou sítí městské hromadné dopravy, zejména autobusové, která nabízí rychlé spojení s centrem i ostatními částmi města.
Výstavba bytových domů ve městech, kde neustále roste počet obyvatel a bydlení se stává nedostatkovým zbožím, s sebou často nese složité právní procesy a spory. V případě výstavby v ulici Smotlachova se situace vyvinula v dlouhotrvající "román na pokračování", kde se čtenáři dozvídají o aktuálním vývoji a osudech hlavních aktérů.
Jeden z klíčových aspektů těchto sporů spočívá v možnosti developera požadovat po odpůrcích stavby náhradu škody, pokud podají žalobu na zrušení platného územního rozhodnutí a u soudu neuspějí. Tato rada, určená pro ty, kteří chtějí proti výstavbě bojovat, má upozornit na možné tvrdé následky v případě neúspěchu jejich žaloby. Žaloba je sice legitimním prostředkem pro ty, kteří se cítí být dotčeni zásahem do svých práv, ale vše s sebou nese náklady.
V případě, že žalovaným je Magistrát hlavního města Prahy, Odbor stavebního řádu, který je zastupován vlastními zaměstnanci, nehrozí neúspěšným žalobcům úhrada nákladů řízení. Nicméně, osoba zúčastněná na řízení, tedy developer, má nárok na úhradu nákladů, které mu vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Tyto náklady, zejména u kauz, které se mohou táhnout několik let, mohou dosáhnout statisíců korun.
Podstatným rizikem pro neúspěšné žalobce je možnost, že developer, jakožto osoba zúčastněná na řízení, může nárokovat škodu vzniklou prodlením způsobeným žalobou na územní rozhodnutí o umístění stavby. Tato možnost byla prověřována již v roce 2015 v souvislosti s přípravou výstavby Nové radnice Prahy 12.
Soukromé stavební projekty, zejména ty, které se stávají předmětem politického marketingu, se často potýkají s námitkami a odvoláními, které mohou prodloužit dobu výstavby o 3 až 7 let. Během této doby se kumulují nemalé náklady, které se promítají do koncové prodejní ceny. Volatilní tržní poptávka může způsobit, že developer se nákladově dostane nad hranici akceptovatelnou trhem, což může vést k tomu, že byty nebudou prodány a stavba nebude zahájena. V současné době mnoho developerských firem přepočítává své projekty a očekává se, že mnohé projekty budou nabízeny ke prodeji i se ztrátou.
V nedávné minulosti se s žalobami odpůrců bytových staveb na zrušení územních rozhodnutí příliš nepočítalo. Tyto žaloby mají ve většině případů mizivou šanci na úspěch, ale žádný developer nezačne s výstavbou a prodejem, dokud není žaloba pravomocně zamítnuta. Vzhledem k přetížení soudů může tento proces trvat 3 až 4 roky, během nichž developerovi rostou náklady. Konečná výše škody se tak může vyšplhat na 35 až 70 milionů korun.
V případě, že by soud územní rozhodnutí skutečně zrušil, mohou odpůrci jásat. Tato možnost však byla vždy, a žaloby na zrušení územních rozhodnutí se týkaly spíše dopravních staveb realizovaných státem nebo územně samosprávnými celky. V případě soukromých projektů, jako je "Zelený Kamýk", se jiné firmy na tuto variantu připravují, jelikož si nemohou dovolit být "velkorysí" vůči "škůdcům".
Chování některých radních městské části Praha 12, kteří se snažili stažením bodu ze zasedání vyhnout potenciálním následkům pro městskou část, ukazuje na pochopení rizik. Naděje na zrušení územního rozhodnutí je mizivá, jelikož je důkladně prozkoumáno ze všech stran. Návrh na odklad vykonatelnosti byl soudem zamítnut.
Pokud se developer rozhodne vymáhat škodu, nemusí čekat na konečné rozhodnutí o zrušení územního rozhodnutí. Stačí, když počká na první jednání. Do té doby mohou žalobci žalobu vzít zpět, aniž by developer cokoliv vymáhal, zejména pokud ještě nebylo zahájeno stavební řízení. Developer se pak může rozhodnout, zda uplatní svá práva a začne soudně vymáhat škodu, byť i jen její část, s možností vymoci zbytek později na základě precedentu.
V případě projektu "Zelený Kamýk" se jedná o tři subjekty, které podaly žalobu dohromady a vytvořily tzv. procesní společenství. V následném řízení o náhradu škody mezi nimi panuje tzv. solidarita odpovědných škůdců. To znamená, že členové SVJ Smotlachova 2 by mohli být zodpovědní nejen za svou třetinu případné škody, ale i za to, co se nevymůže po dvou fyzických osobách, které s nimi žalobu podávaly. Vzhledem k tomu, že od těchto fyzických osob se více než pár milionů nevymůže, hrozí členům SVJ značné finanční dopady.
Pokud členové výboru SVJ nesdělili tyto informace na členské schůzi, kde bylo podání žaloby schvalováno, mohou se členové SVJ domáhat peněz po členech výboru prostřednictvím regresu. V případě, že nebude ověřený seznam s podpisy těch, kteří podání odmítli, budou však i tak povinni škodu uhradit. V případě, že by se výbor SVJ připojil k žalobě bez jejich vědomí, je doporučeno obrátit se na policii, ale i tak je nutné připravit se na finanční výdaje.
Členové SVJ by měli také vědět, že v případě prodeje svého bytu jsou povinni upozornit kupujícího na možný závazek uhradit škodu způsobenou developerovi. Chování 96 vlastníků v SVJ Smotlachova 2, z nichž jen 24 by mohlo mít omezený výhled z oken kuchyní na nový dům, je otázkou. Čas na zpětvzetí žaloby se jim povážlivě krátí, pravděpodobně do konce letošního roku.
Článek zmiňuje nové námitky schválené usnesením Rady MČ Praha 12, které poukazují na významná pochybení týkající se rozporu závazného stanoviska Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy s projektovou dokumentací stavby. Závazné stanovisko "nepředpokládá instalaci fotovoltaické elektrárny, neboť v PBŘ tato skutečnost není vůbec popsána či zhodnocena." Dále se uvádí, že od 3. do 12. podlaží budou pouze obytné jednotky ve formě bytů, přičemž v souhrnné technické zprávě je uvedeno, že v objektu bude ve 3.-12. patře také 20 ubytovacích jednotek.
V souvislosti s územní studií Sídliště a okolí budoucí stanice metra D Libuš je konstatováno, že tato studie nepovažuje řešení dle územního rozhodnutí za vhodné. Studie navrhuje výrazně nižší a méně objemnou zástavbu, přičemž současné řešení je respektováno pouze s ohledem na probíhající územní řízení.
Problematika technického stavu objektu školky, kde městská část nesouhlasí s názorem, že objekt se nacházel v havarijním stavu, je dalším bodem sporu. Samotnou demolici objektu, zahájenou ještě před nabytím právní moci příslušného rozhodnutí, provázela řada závažných pochybení, což potvrzují dvě pravomocná rozhodnutí stavebního odboru o uložených pokutách, která nebyla JRD rozporována a byla zaplacena. Městská policie rovněž pokutovala řidiče, kteří opakovaně vjížděli na staveniště a porušovali zákaz vjezdu pro nákladní automobily.
Vysoký 13patrový dům má vyrůst místo dvoupodlažní budovy, ve které se nachází mateřská školka "Beránek". Stavba se nachází na území s kódem SV, který nemá definovanou míru využití. Architekt městské části Michal Pajskr uvádí, že stavba odpovídá míře využití H, zatímco sousední pozemek má kód SV-C.
tags: #zastaveni #rezidence #smotlachova