Zjištění, že čekáte miminko, patří k nejvýznamnějším okamžikům v životě. Mnoho rodičů si vybaví směsici emocí - radost, dojetí, obavy i vlnu otázek, které najednou přicházejí. Začínáte přemýšlet, jak se změní váš každodenní život, jak připravit domov pro nového člena rodiny… a v neposlední řadě: jak to všechno finančně zvládneme?
Je přirozené, že v prvních chvílích převládají emoce a plánování výbavičky, kočárku či prvního bodyčka. Jenže příchod miminka znamená i zásadní změnu ve vašem rozpočtu. Najednou může jeden z partnerů vypadnout z pracovního procesu, výdaje na běžný chod domácnosti porostou, a navíc je potřeba pořídit mnoho dražších věcí, které jste dřív vůbec nepotřebovali.
Bohužel, řada rodičů se touto otázkou začne zabývat až ve chvíli, kdy už miminko klepe na dveře - a to může vést ke zbytečnému stresu, neuváženému utrácení nebo i dluhům. Přitom stačí pár kroků a trochu plánování, abyste si období očekávání i příchodu miminka mohli užít s větším klidem a jistotou.
Přečtete si, jak miminko ovlivní rodinný rozpočet - a hlavně, jak na to být připravení.
Jedna z nejčastějších otázek budoucích rodičů zní: „Kolik nás vlastně bude stát miminko?“ A odpověď není jednoduchá. Výdaje na první rok života dítěte se totiž mohou dramaticky lišit v závislosti na životním stylu, finančních možnostech rodiny, ale i osobních preferencích a očekáváních.
Podle různých průzkumů se průměrné výdaje na dítě v prvním roce života pohybují mezi 50 až 100 tisíci korun. Často se zapomíná na zvýšené výdaje za energie, praní a častější nakupování.
Nejde však jen o samotné peníze - miminko přináší i změnu finanční dynamiky v domácnosti. Jeden z rodičů přechází na mateřskou a rodičovský příspěvek, což znamená pokles příjmů. A právě v tomto období se objevuje spousta nových výdajů, na které je potřeba být připravený.
Tip: Uvědomte si, že některé položky lze snadno pořídit z druhé ruky nebo zapůjčit - ušetříte tím tisíce korun bez snížení kvality.
Každá rodina si nakonec volí svůj vlastní styl, a není „špatně“ ani ušetřit, ani si dopřát, pokud to rozpočet dovolí. Důležité je přemýšet dopředu, plánovat a vyhnout se impulzivním nákupům pod vlivem emocí či reklamy.
Je důležité si uvědomit, že dítě nepotřebuje hromadu věcí - potřebuje vás. Vaši přítomnost, klid, lásku a bezpečí. Přesto je dobré mít základní představu o tom, kolik co stojí a kde se vyplatí investovat.
Příchod miminka může znamenat i potřebu změny bydlení, zejména pokud žijete v podnájmu. Situace s miminkem v podnájmu nemusí být vůbec složitá.
Pokud je pronajatý byt malý, určitě jej doporučujeme vyměnit za větší. Tříčlenná rodina se tak tak vejde do 2+kk, mnohem lepší je ale 3+kk nebo ještě prostornější byt. Miminko sice nepotřebuje jako takové moc prostoru, spíše budou více místa vyžadovat jeho věci.
Určitě je lepší přestěhovat se do nového již na počátku vašeho těhotenství. Když budete v devátém měsíci, pravděpodobně oceníte spíše klid než hektické balení a přemísťování vašich věcí. Vy sama beztak nebudete moci nosit nic těžkého, zapojte tedy do stěhování někoho ze své rodiny nebo vaše přátele, kteří partnerovi jistě rádi pomohou.
Podívejte se do své nájemní smlouvy na dobu výpovědi. Obvykle se sjednává na 2 měsíce. To znamená, že například v květnu oznámíte, že se stěhujete a v průběhu července můžete byt opustit. Pokud na tom takto pronajímatel trvá, občas se také může stát, že najde rychle nové podnájemníky a vy tak budete moci odejít dříve.
Nové bydlení už určitě zařizujte s ohledem na svou budoucí ratolest. Vyhněte se ostrým rohům u nábytku. Zásuvky, které jsou velmi nízko, raději zastavte skříněmi nebo do nich využijte speciální zarážky. Určitě je vhodnější, když máte vlastní nábytek. Nemusíte se totiž obávat, že něco poškodíte a budete to muset pronajímateli hradit.
Určitě s ním sepište nájemní smlouvu, která vás ochrání před nechtěným vyhozením z bytu. Je potřeba počítat s tím, že miminko nebude vždy mlčet a může tak vadit dalším lidem ve vašem domě. I tak ale by si každý měl zvyknout a nová situace by se měla obejít bez komplikací.
Ať jste pronajímatel, nebo nájemce, musíte vědět, že jakékoli změny v nájemní smlouvě nebo v nájemném musí být v souladu se zákonem. Pronajímatel má sice právo na úpravu výše nájmu, ovšem musí dodržet určitá pravidla stanovená nájemní smlouvou nebo zákonem. V jakých případech je navýšení nájemného oprávněné? O kolik je přípustné a za jakých podmínek? Existuje jeho maximální hranice?
Zákonem stanovené mechanismy zvyšování nájemného jsou určeny pro případy, kdy nájemné neodpovídá výši obvyklého nájemného v dané lokalitě.
Pokud se tedy bude rozhodovat o zvýšení nájemného, základem by mělo být nařízení vlády č. 453/2013 Sb. V něm se stanovuje, že srovnatelné nájemné se zjišťuje buď posudkem znalce, nebo se stanoví na základě prokazatelného doložení výše nejméně tří srovnatelných nájemných. Srovnává se nájemné z nájmu o stejném rozsahu práv a povinností.
Ve smlouvě může být sjednáno dle § 2248 NOZ pravidelné zvyšování nájemného o konkrétní částku. Nejčastěji se ale stanovuje zvyšování nájemného takzvanou inflační doložkou, případně prostřednictvím dodatku.
Inflační doložka spočívá v každoročním zvyšování nájmu podle míry inflace v předchozím roce. Ovšem pozor, to platí pouze v případě, že je ve smlouvě uvedeno, kterou konkrétní inflací se řídí.
Pronajímatel má sice právo na jednostranné zvýšení nájemného bytu, musí ovšem dodržet určitá pravidla stanovená nájemní smlouvou nebo zákonem. Dle ustanovení § 2249 odst. 1 občanského zákoníku může pronajímatel nájemci zvýšit nájemné maximálně o 20% za tři roky a zároveň maximálně do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. Tento limit byl stanoven zejména proto, aby se zabránilo lákat nájemce na nízké nájemné, a poté je skokově zvýšit.
Je důležité zmínit, že do uvedeného zvýšení o 20 % se počítají všechna předchozí zvyšování nájmu za poslední tři roky. Pokud by tedy nájemce platil nájem ve výši 10.000,- Kč a pronajímatel by mu po jednom roce zvedl nájem o 1.000,- Kč a po dalším roce také, třetí rok již nájem zvýšit nemůže. Došlo by totiž k navýšení o více než 20% za 3 roky. Pokud je tedy nájem 10.000,- Kč, pronajímatel jej může zvýšit maximálně o 2.000,- Kč v průběhu tří let.
Pronajímatel musí navrhnout nájemci zvýšení nájemného v písemné formě. Pokud nájemce souhlasí, zvýšené nájemné začíná dle ustanovení § 2249 odst. 3 občanského zákoníku platit počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu (tj. pokud nájemce obdrží návrh na zvýšení v lednu, zvýšení nájemného je účinné od dubna).
Výše uvedené podmínky pro zvýšení nájemného neplatí v případě, že pronajímatel provede stavební úpravy, které trvale zlepšují hodnotu pronajatého bytu nebo celkové bydlení v domě, případně mají za následek úspory energie nebo vody. V tomto případě se pronajímatel dle ustanovení § 2250 občanského zákoníku může s nájemci dohodnout na zvýšení nájemného o maximálně 10% z účelně vynaložených nákladů ročně. Pokud s tímto zvýšením souhlasí alespoň nájemci dvou třetin bytů v domě, platí zvýšené nájemné i pro ostatní nájemce.
Vlastníkem nemovitosti se může stát i nezletilá osoba. Nemovitost může být dítěti darována, avšak častějším důvodem nabytí nemovitosti bývá bohužel úmrtí příbuzného (nejčastěji rodiče).
U nezletilého vlastníka nemovitosti fungují stejná pravidla jako u zletilé, avšak nesvéprávné osoby. Nezletilá/nesvéprávná osoba tedy nejen může nemovitost vlastnit, ale v rámci vlastnického práva může s nemovitostí i nakládat. Ano, nakládání s nemovitostí není úplně jednoduché, ale stejně jako prodej, lze zrealizovat i její pronájem.
Stejně jako při prodeji, i u pronájmu je zapotřebí účast opatrovníka nezletilého vlastníka nemovitosti. Bývá jím někdo z rodiny, zpravidla nejbližší příbuzní - druhý z rodičů, prarodič, strýc/teta,… Právní úkony musí provádět vždy plnoletá osoba (opatrovník), která musí o schválení pronájmu požádat opatrovnický soud.
Zpravidla s nápadem/návrhem nemovitost pronajmout přijde právě opatrovník. Ten má výlučné právo a povinnost starat se o nezletilou osobu, tzn. živit ji, poskytnout jí bydlení, starat se o ni, atd. Často nezletilý vlastník nemovitosti musí začít bydlet v domácnosti opatrovníka. Tím pádem bývá nemovitost nezletilého dítěte prázdná/nevyužitá. Nabízí se tedy tři varianty: nechat nemovitost prázdnou tak, jak je, prodat ji, nebo pronajmout.
Zaměříme-li se na třetí variantu, je zapotřebí poslat na opatrovnický soud žádost o souhlas s pronájmem dané nemovitosti. Žádost by měla obsahovat nejen přesně popsaný předmět pronájmu, ale také důvody tohoto návrhu. Těmi může být nedostatek financí na péči o nezletilého. Přece jen starost o dítě z provozního hlediska něco stojí. Nebo tím důvodem mohou být vysoké provozní náklady nemovitosti, které opatrovník nezvládá platit (má možnost bydlet levněji), a proto je vhodnější, aby spolu s nájemným hradil provozní náklady nájemník. Nebo chce opatrovník nezletilému jen přilepšit, či mu příjmy z pronájmu ukládat a našetřit mu nějaký obnos na okamžik, kdy dovrší zletilosti (na vstup do života, na studium, atd.).
Ať už jsou důvody k pronájmu jakékoli, vždy (a to zdůrazňuji VŽDY!) je nutné, aby všechny příjmy byly využity pro potřeby nezletilého. A to v jakékoli podobě (strava, oblečení, studium, spoření,…).
V případě, kdy nezletilý není jediným vlastníkem nemovitosti (vlastní např. jen polovinu nemovitosti, či určitý podíl), je pronájem (případně i prodej) složitější ve smyslu souhlasu nejen opatrovnického soudu, ale též potřeby souhlasu spolupodílového vlastníka. A pokud je spolupodílový vlastník zároveň opatrovníkem, je nutné začlenit do celého procesu ještě i tzv. „kolizního opatrovníka“. Kolizního opatrovníka stanovuje opatrovnický soud a bývá jím zpravidla pověřená osoba ze správy sociálního zabezpečení. Kolizní opatrovník v danou chvíli přebírá v této záležitosti zodpovědnost za opatrovaného (nezletilého) a má zabezpečit jednání v jeho prospěch. Vždy musí dítě zastupovat zletilá nezainteresovaná osoba, což opatrovník, který je zároveň spoluvlastníkem nemovitosti, nesplňuje.
Prvně je potřeba požádat opatrovnický soud o přidělení kolizního opatrovníka za účelem řešení navrhované záležitosti (pronájmu). Rovněž je třeba dodat opatrovnickému soudu i odhad aktuálního tržního nájemného (cena obvyklá za tržní pronájem v daném čase) a spolu s tím i nájemní smlouvu. Soudní řízení může být velmi rychlé, ale také se může táhnout. Nehledě na skutečnost, že soud může žadatele o souhlas s pronájmem vyzvat k doplnění chybějících informací/skutečností.
Závěrem tohoto tématu bych ráda zmínila, že vše je řešitelné, avšak k některým návrhovým situacím vede trošku delší cesta.
tags: #zvedne #se #najem #s #prichodem #miminka