Francouzský tisk začal informovat o nebezpečných snovačkách, čímž vzbudil neoprávněný strach u svých čtenářů. Je černá vdova opravdu tak nebezpečná, jak se může zdát? Především je důležité si uvědomit, jak funguje tisk. Přednost dává negativním zprávám, vyzdvihuje nebezpečí a možné riziko, protože dlouhodobě se ukazuje, že přesně takové zprávy čtenáře lákají a dávají jim přednost. Přesně na to naráží zcela nesmyslný titulek upozorňující Francouze, že se u nich objevilo nejnebezpečnější zvíře světa.
Nejnebezpečnější zvíře světa už tam nějakou dobu mají, ale zatím je to, krom odborníků, nechává chladným. Jedná se totiž o malarického komára. Jenže novináři vědí, že čtenost by článkem o komárovi zrovna nestrhli. Tak to zkusili s pavoukem, který má dramatické jméno: Černá vdova. Ten se tam skutečně nově objevil.
Krátká zpráva informuje o tom, že entomolog Christian Géry objevil snovačku jedovatou (Latrodectus mactans), zvanou v populární literatuře černá vdova. Ovšem přízvisko si nezískala tím, že by z lidských žen svým „jeden“ vyráběla vdovy, ale tím, že se jí nijak nepříčí kanibalismus. Zároveň se sice jedná o pavouka, který potenciálně může být nebezpečný člověku, ale mezi hmyzem jsou mnohem horší zabijáci. A to včetně malarických komárů. Jiné černé vdovy byly lidského druhu. Říkalo se tak ženám, které se po smrti svých manželů vydaly na dráhu terorismu.
Černá vdova (rod Latrodectus) je skupina jedovatých pavouků, kteří jsou obecně známí pod tímto názvem. Tento rod popsal francouzský vědec Charles Athanase Walckenaer v roce 1805. Patří do čeledi Theridiidae (snovačkovití) a k roku 2022 je uznáno celkem 34 taxonů. Kromě Severní Ameriky, odkud pochází, se rozšířili i do Jižní Ameriky, Evropy, Asie, Afriky, Austrálie a na Nový Zéland. Zástupci se od sebe liší velikostí, zbarvením i jedovatostí.
Větší pozornost je věnována hlavně samicím. Ve většině případů jsou tmavě zbarvené, ale některé mohou mít světlejší nebo dokonce načervenalé tělo. Mnohé z nich mají na vrchní straně zadečku červené, oranžové, hnědé nebo bílé fleky, tečky či pruhy. Tito i když malí pavouci mají neobyčejně silný jed obsahující neurotoxin - latrotoxin, a syndrom systematické intoxikace po kousnutí černou vdovou se nazývá latrodektismus. Nebezpečné jsou hlavně, oproti samcům mnohonásobně větší, samice, které mají neobvykle velké jedové žlázy.
Snovačka jedovatá (Latrodectus mactans), případně též snovačka kalichová, je vysoce jedovatý pavouk z čeledi snovačkovitých a kosmopolitního rodu Latrodectus, původem ze Severní a Střední Ameriky. V důsledku lodní a jiné dopravy se však coby „černý pasažér“ rozšířila téměř na všechny kontinenty (s výjimkou Antarktidy), kde žije v mírných až tropických pásmech a vyskytuje se v mnoha rozličných druzích, často s velmi odlišným zbarvením.
Dospělou, mnohem větší i jedovatější samici lze snadno rozpoznat podle výrazného, kulatého a černého zadečku s výstražným červenooranžovým flíčkem ve tvaru přesýpacích hodin na spodní straně zadečku. Samice mají tělo dlouhé 8-15 milimetrů, samci většinou pouze 3-6 mm.
Snovačka jedovatá je aktivní převážně v noci. Na teplých a suchých, bezpečných místech si spřádá trojrozměrnou síť o průměru 300-400 mm a se silně lepkavým středem. Jsou-li podmínky méně příznivé, vyhledávat může i antropogenní prostředí a žít tak v blízkosti lidských obydlí nebo uvnitř domů. Živí se hmyzem, pavouky a drobnými obratlovci.
Samice černé vdovy mohou dorůstat do délky 2 až 2,5 cm a jsou schopny způsobit životu nebezpečné otravy. Pavouci černé vdovy kontrolují množství jedu, který vstřikují, pomocí příčně pruhovaného svalstva, které stlačuje jedové žlázy a vstřikuje do oběti odměřené množství jedu. Kousnutí rodem Latrodectus nemusí nutně znamenat otravu jedem. Odhaduje se, že 15 % kousnutí člověka není jedovatých.
„Korsičtí pastevci nás před nimi varovali, neboť jejich kousnutí vyvolává bolest asi jako bodnutí vosy, je však doprovázeno srdečními poruchami, zálivy studeného potu, pocity stísněnosti, což někdy trvá den dva po kousnutí,“ tak popisuje Přírodopis živočišstva vydaný v roce 1957 stav poté, co neopatrného člověka snovačka kousne.
Jed černé vdovy obsahuje latrotoxiny, které působí na nervový systém. Syndrom systematické intoxikace po kousnutí černou vdovou se nazývá latrodektismus. Začíná bolestí kolem místa kousnutí, která postupně nabírá na intenzitě, rozšiřuje se a může přetrvávat déle než 24 hodin. Dalšími projevy intoxikace jsou pocení, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy či agitovanost, což může značit silnou otravu.
Nicméně, navzdory jejich pověsti a možné síle jedu, dochází k smrtelným případům jen velmi vzácně. V roce 2013 zaznamenala American Association of Poison Control Centres 1 866 kousnutí v USA, ale žádné nemělo smrtelné následky. Obecně platí, že zdravý dospělý člověk může zaznamenat mírné symptomy, nebo dokonce žádné. Pokud se však objeví příznaky, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc.
Samec černé vdovy má příliš krátké „zuby“ na to, aby ohrozil člověka. Obecně jsou pavouci plaší a neagresivní. To ale neznamená, že by se při napadení nebránili. Zároveň samice chrání bělavý vak s mláďaty, který má tvar velké slzy.
Její jed dokáže usmrtit i velké obratlovce, včetně člověka. Avšak, podobně jako u mnoha jedovatých pavouků, nemá příliš silné a velké chelicery, ale k přenosu jedu postačí, i když s nimi pronikne pouhý jeden milimetr hluboko do kůže. Do těla se tímto způsobem dostane taková dávka jedu, která může oběť usmrtit. Zvláště citliví se ukázali být býložravci (skot, velbloudi a koně). Pokusně bylo zjištěno, že k zabití koně stačí dávka jedu od jediné snovačky. Nebezpečná je třeba též pro kočky nebo psy.
V jedové žláze černé vdovy nalezneme asi 0,3-0,5 mg vazkého jedu (zejména α-latrotoxin), který působí jako neurotoxin. Poloviční smrtná dávka jedu (LD50) testovaná na laboratorních myších odpovídá hodnotě 0,55 mg/kg.
V místě kousnutí se objevuje erytém a ranka může nekrotizovat. Intoxikovaný může mít vysokou teplotu, potit se a na kůži se mohou objevit petechie. V laboratorním nálezu je pozorována hemolýza, hemoglobinurie, trombocytopenie a může dojít k selhávání ledvin.
Úmrtnost bez poskytnutí lékařské pomoci se pohybuje kolem 10 %. Pro zvládnutí závažného průběhu intoxikace je proto nutné podat specifické antisérum, které je účinné i proti jedu dalších pavouků rodu Latrodectus. Aby byla zaručena jeho účinnost, je nutné je aplikovat do 30 minut po kousnutí pavoukem.
Je pravděpodobné, že se tento pavouk bude společně se změnami klimatu šířit a časem by mohl doputovat až k nám. I česká média už o jeho výskytu psala, ale tenkrát se jednalo o únik z chovů. Pokud se s ním někde máte šanci potkat, tak je to Čechy tolik milované Chorvatsko. V Rakousku, Slovinsku, na jihu Francie (včetně Korsiky), ve Španělsku, Itálii (včetně Sardinie), Řecku nebo na Kypru je již výskyt hlášen. Již rozšířená je však pravděpodobně na celém Balkáně, obecně hlavně ve Středomoří.
V Česku se tento pavouk běžně nevyskytuje, ale může dojít k jeho introdukci. V roce 2017 v Dolních Břežanech bylo nalezeno asi 50 jedinců v zásilce z Kalifornie. Odborníci za pomoci deratizátorů údajně včas všechny pavouky nalezli a vyhubili. Na Slovensku byl první případ výskytu snovačky jedovaté (konkrétně příbuzné snovačky kalifornské - Latrodectus hesperus) zaznamenán v lednu 2025 v Ružomberku.
Lze nicméně očekávat, že pokud budou změny klimatu pokračovat a zimy budou čím dál mírnější, může se snovačka jedovatá (případně nějaká její forma) „zabydlet“ i v Česku. V rámci Evropy byl výskyt hlášen také ve Švédsku, Dánsku, Belgii, na severu Polska, v Rakousku, ve Slovinsku, na jihu Francie, ve Španělsku, v Itálii, v Chorvatsku, v Řecku nebo též na Kypru.
Vhodné je neprovokovat člověku vědomě nebezpečné či podezřelé, neznámé pavouky. Mimo sklípkance jedovatého, Brazilského putovního pavouka a snovaček by naprostá většina ostatních pavouků zdravého člověka neměla vůbec na životě ohrozit, jen někteří z nich mohou být výjimečně nebezpeční pro jedince se silnou alergickou reakcí či při kousnutí obzvlášť slabého jedince případně malého dítěte.
Černá vdova je pravděpodobně nejjedovatějším pavoukem v Severní Americe. Ale tuto krásku s černým tělem a červenými skvrnami na zadečku můžete najít třeba i po celém Chorvatsku. Lidé je mohou najít na vinicích, venkovních toaletách nebo v prostě v přírodě ve venkovských oblastech.
Černým vdovám se daří v mírném podnebí, takže se nejčastěji vyskytují v jižních částech Evropy (kromě zmíněné Ameriky). Lidé je mohou najít na vinicích, venkovních toaletách nebo v prostě v přírodě ve venkovských oblastech.
Pokud se s ním někde máte šanci potkat, tak je to Čechy tolik milované Chorvatsko. Až někde v českých médiích zaznamenáte, že se u nás objevila černá vdova, tak si vzpomeňte na tento článek a nepanikařte. Ale pro jistotu na ni nesahejte.
Černá vdova není ve většině případů agresivní a kouše pouze v sebeobraně. Nemá důvod nás kousat, pokud není ohrožena. Pouhý kontakt s černou vdovou nemusí být nutně nebezpečný. Lidé jsou nejvíce ohroženi kousnutím, když zmáčknou tělo pavouka.
V případě, že bylo došlo ke kousnutí černou vdovou a vy zažíváte výrazné příznaky, zejména pokud jsou spojeny s potížemi s dýcháním, silnou bolestí nebo systémovými obtížemi, je důležité co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.
V rámci poskytování první pomoci se osvědčuje přikládání studených obkladů nebo vaků naplněných ledem. Postiženého je nutno co nejrychleji dopravit k lékaři.
Pro zvládnutí závažného průběhu intoxikace je nutné podat specifické antisérum, které je účinné i proti jedu dalších pavouků rodu Latrodectus. Aby byla zaručena jeho účinnost, je nutné je aplikovat do 30 minut po kousnutí pavoukem.
tags: #black #widow #spider #cz #jak #muze