Soustava rovníkových souřadnic je nebeský souřadnicový systém, který se používá k určení polohy objektů na nebeské sféře. Tato soustava je podobná síti zeměpisných rovnoběžek a poledníků na Zemi.
Nebeský rovník je promítnutí zemského rovníku na nebeskou sféru. Prochází východním a západním bodem a na severní polokouli je nejvýše nad jižním pólem. Z povrchu Země je vidět pouze polovina nebeského rovníku, která leží nad obzorníkem.
Rektascenze (AR, RA) je jednou ze základních souřadnic v rovníkové soustavě. Měří se od jarního bodu směrem k východu a udává se ve stupních. Alternativně se rektascenze může vyjadřovat také v hodinách, kde platí vztah:
1 hodina = 15°
Tento převod je důležitý pro pochopení pohybu nebeských těles. Proto:
1° = 4 minuty
Poloha objektu na obloze se určuje pomocí rektascenze a deklinace. Každým bodem na nebeské sféře prochází právě jedna deklinační kružnice.
Síť rovnoběžek a deklinačních kružnic v rovníkové soustavě se otáčí vzhledem k pozorovateli stejně jako hvězdná obloha. To znamená, že hvězdy se pohybují společně s touto sítí a jejich rektascenze a deklinace se v krátkém časovém úseku nemění.
Je však důležité poznamenat, že poloha zemské osy není v prostoru stálá. Koná tzv. precesní pohyb, což způsobuje pomalou změnu polohy nebeských pólů. V důsledku toho se síť rovníkové souřadnicové soustavy postupně stáčí vzhledem ke hvězdám.
Rovnoběžka je pomyslná čára na povrchu Země (nebo jiného přibližně sférického rotujícího tělesa), která vzniká průnikem povrchu tělesa a rotačního kuželu. Vrchol tohoto kuželu je ve středu tělesa a jeho osa je shodná s osou rotace tělesa.
Na zjednodušeném modelu Země (koule nebo referenční elipsoid) mají rovnoběžky tvar kružnice a jsou rovnoběžné s rovníkem. Rovník je nejdelší rovnoběžkou. Směrem k pólům se délka rovnoběžek zkracuje, až se v pólech zredukuje na bod.
Délka rovnoběžky se vypočítá pomocí vzorce:
Délka rovnoběžky = obvod Země * cos(φ)
kde φ je zeměpisná šířka a obvod Země je přibližně 40 074 km.
Příklad výpočtu délky rovnoběžky:
Rovnoběžka na 60° severní šířky má délku rovnou 1/2 délky rovníku.
Rovnoběžky se standardně označují podle své zeměpisné šířky, například 10. rovnoběžka s. š. (severní šířky). Některé významné rovnoběžky však mají i svá vlastní jména, jako jsou obratníky a polární kruhy. Hodnoty zeměpisných šířek těchto význačných rovnoběžek vyplývají ze sklonu zemské osy.
Existují rovnoběžky, které protínají pozoruhodně velký počet zemí. Jedna z takových oblastí se nachází v intervalu 12°11'03,7'' s. š. až 12°11'34,4'' s. š. (v některých zdrojích označovaná jako Togo - Tobago line). Tyto rovnoběžky procházejí celkem 28 zeměmi:
tags: #az #se #rovnobezky #protnou #chci #byt