Chráněná území představují klíčový prvek v ochraně přírody a krajiny. V České republice existuje několik kategorií chráněných území, z nichž každá má svá specifika a odlišnou úroveň ochrany. Mezi nejznámější patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO).
V České republice byly doposud vyhlášeny čtyři národní parky: Krkonošský národní park, NP Šumava, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. Tyto rozsáhlé plochy zachovalé přírody se primárně zaměřují na ochranu přírodních procesů, a proto obvykle nezahrnují větší sídla.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) vykonává státní správu nad zbývajícími chráněnými územími, kterými jsou chráněné krajinné oblasti. Těchto oblastí je 25 a jejich cílem je chránit krajinu, která je zčásti přírodního a zčásti kulturního charakteru. V některých CHKO tak může být předmětem ochrany i lidová architektura typická pro daný region, například v CHKO Lužické hory, nebo rybniční soustava, jako v případě CHKO Třeboňsko.
Vstup veřejnosti do CHKO obecně není omezen, ale některé aktivity, jako například táboření, jsou povoleny pouze na vyhrazených místech. Nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v ČR je CHKO Český ráj, vyhlášená v roce 1955.
Pojem chráněné ložiskové území (CHLÚ) byl zaveden zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). CHLÚ slouží k ochraně výhradního ložiska, tedy nerostného bohatství ve vlastnictví státu, před znemožněním nebo ztížením jeho dobývání. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je editorem údajů o CHLÚ a Česká geologická služba (ČGS) je pověřena jejich souhrnnou evidencí.
Podrobnosti týkající se CHLÚ jsou upraveny vyhláškou č. 364/1992 Sb. Tato vyhláška mimo jiné stanoví, že hranice CHLÚ na povrchu se vymezují pomocí geometrického obrazce v platném souřadnicovém systému. Mapa s vyznačením CHLÚ, seznam souřadnic jeho vrcholových bodů a jeho plocha jsou součástí rozhodnutí o stanovení CHLÚ, které vydává MŽP.
Na základě změnového zákona č. 88/2021 Sb., který novelizoval horní zákon a další související předpisy, byly k 30. listopadu 2022 zveřejněny vybrané údaje z registru CHLÚ ve formě účelových územních prvků (ÚÚP) v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Tento nový způsob publikování informací o CHLÚ nezakládá nová omezení vlastnických práv, ale zdůrazňuje již existující povinnosti a zvyšuje informovanost veřejnosti.
V CHLÚ platí určitá omezení, která upravuje § 18 a § 19 horního zákona. Mezi nejdůležitější patří:
Co je to CHLÚ a k čemu je to dobré?
CHLÚ je území chráněné za účelem zajištění ochrany ložiska, aby další využití ložiska nebylo ztíženo nebo znemožněno stavbami nesouvisejícími s těžbou. Zároveň chrání práva státu jako vlastníka nerostného bohatství. Hranice CHLÚ jsou závazným limitem územního plánování.
Co znamená, když mám na svém pozemku nově v katastru nemovitostí vedené CHLÚ?
V CHLÚ platí omezení, která vyžadují souhlasné vyjádření obvodního báňského úřadu pro případné stavební úpravy na pozemku.
Je zveřejnění informace o CHLÚ v pozemku novým omezením vlastnického práva?
Nikoliv, nový způsob publikování informací o CHLÚ nezakládá nová omezení vlastnických práv, pouze upozorňuje na již existující povinnosti.
Proč jsem nebyl informován o CHLÚ v době jeho stanovení?
Řízení o stanovení CHLÚ je zahajováno oznámením dotčeným orgánům státní správy, orgánu územního plánování a stavebnímu úřadu.
Jak CHLÚ vzniká?
CHLÚ je stanoveno rozhodnutím Ministerstva životního prostředí na návrh organizace pověřené ochranou a evidencí výhradního ložiska nebo z podnětu orgánu státní správy. Správní řízení je upraveno horním zákonem a správním řádem.
Mohu jako vlastník pozemku žádat o zrušení nebo zmenšení CHLÚ?
Ne, návrh na zrušení nebo změnu CHLÚ může podat pouze organizace pověřená ochranou a evidencí výhradního ložiska nebo příslušný orgán státní správy.
V oblasti Bučovicka se plánuje vyhlášení nové přírodní památky s názvem Člupy. Předmětem ochrany tohoto území jsou širokolisté suché trávníky, panonské sprašové stepní trávníky a na ně vázané ohrožené druhy rostlin a živočichů, které se vyskytují na svažitých pozemcích s místními výstupy podloží. Území, kde má památka vzniknout, se rozkládá na osmnácti hektarech a nachází se na pomezí Bučovic a Křižanovic.
Mezi cenné druhy, které se na tomto území vyskytují, patří například vstavač vojenský, černucha rolní, třešeň křovitá, koniklec velkokvětý, hořec křížatý nebo modrásek hořcový. Vyhlášení této přírodní památky by mělo rozšířit jednu stávající přírodní památku v dané lokalitě.
Vedení obce Křižanovice u Bučovic v současné době zjišťuje informace týkající se návrhu na vyhlášení památky. Návrh byl podán krajem na základě platné legislativy a v souladu s nařízením vlády, které stanovuje národní seznam evropsky významných lokalit. Obce mají možnost uplatnit případné námitky k plánovanému vyhlášení do devadesáti dnů od jeho vyhlášení.
Zkušenosti naznačují, že obce mohou mít k takovým návrhům výhrady, ale zatím není důvod k předčasným závěrům. Vlastníci soukromých pozemků, které do oblasti spadají, mohou rovněž vznášet námitky. Kromě odboru životního prostředí mohou připomínky vznést také další relevantní odbory, například odbor rozvoje a výstavby.
Pokud bude přírodní památka Člupy skutečně vyhlášena, pro turisty se situace výrazně nezmění. V návrhu jsou sice vyjmenovány činnosti, které bude možné vykonávat pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody, ale celkový dopad na návštěvníky se neočekává.
Marefy jsou vesnice, která je částí města Bučovice v okrese Vyškov. Nachází se 2,5 km západně od Bučovic v údolí na levém břehu řeky Litavy. Nadmořská výška v této oblasti činí 216 metrů nad mořem. Katastrální území Marefy má rozlohu 4,85 km².
Historie osady sahá do roku 1250, kdy byl na místě současné školy založen panský dvůr. Zkrácením německého názvu "Meierhof" vznikl tvar "Marhof", z něhož se postupně vyvinul český název Marefy. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1379.
V roce 2018 prošel rekonstrukcí objekt se zvonicí, který slouží také jako knihovna.
Základní údaje o obci Marefy:
tags: #chranene #uzemi #v #katastru #marefy