V posledních letech se v České republice intenzivně diskutuje o dostupnosti bydlení a o způsobech, jakými by mělo být toto klíčové téma řešeno. Jedním z hlavních bodů sporu se stala privatizace městských bytů, která se v Brně stala předmětem intenzivních jednání mezi politickými stranami ODS a ČSSD. Tyto debaty se odehrávají v kontextu blížících se voleb a snahy politických stran oslovit voliče.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) rozpracovala zákon o sociálním bydlení, který má řešit nedostatky v oblasti dostupnosti bydlení. Tento zákon je vnímán jako krok k nápravě situace, kterou zdůrazňoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po neúspěchu v krajských volbách. Sociální demokracie si od rozpracovaného zákona o sociálním bydlení slibuje nalákání mladých voličů. Nicméně, za tři roky ve vládě se ministryni Marksové nepodařilo zákon prosadit a je pravděpodobné, že se to do voleb již nepodaří.
V Brně se privatizace městských bytů stala tématem prvního koaličního jednání mezi ODS a ČSSD. Původně se představitelé města domnívali, že privatizace městských bytů letos skončí. Dnes je však situace jiná: privatizace bude pokračovat, ale za zcela odlišných podmínek, které jsou pro město výhodnější, ale pro obyvatele domů horší. Obyvatelé městských částí, které s privatizací otálely a rozhodly se pro ni až v nedávné době, doplatí na politiku představitelů města. Byty sice budou moci získat do svého vlastnictví, ale už ne za tak výhodných podmínek, jako tomu bylo dosud.
Schůzku na téma privatizace svolala ODS v reakci na prohlášení náměstka primátora za ČSSD Olivera Pospíšila, který v dubnu zaskočil koaličního partnera prohlášením o zastavení privatizace. Náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil (ČSSD) potvrdil, že se nechystá žádná další změna seznamu domů určených k prodeji a nájemníci v bytech, které nejsou určené k privatizaci, se budou muset smířit s tím, že se jich privatizace netýká.
Takové rozhodnutí by bylo ranou především pro obyvatele Brna-severu, kde minulé vedení radnice s privatizací nesouhlasilo a prodej zastavilo. Místní nyní bombardují nové vedení peticemi. Martin Sláma ze sdružení Seveřani uvedl, že ve vztahu k jiným městským částem, kde je zprivatizovaná většina bytového fondu, mu to ze strany magistrátu připadá nefér.
Podobná situace se týká i obyvatel Králova-Pole, kde se za dlouholetého starostování Ivana Kopečného (ODS) také výrazně neprivatizovalo. Současné vedení Brna-Králova Pole přitom využilo privatizaci jako velké předvolební téma, na které si získalo řadu voličů, kteří jsou nyní o to více naštvaní. Místostarosta MČ Královo-Pole Daniel Valenta (TOP 09) slíbil, že se zastupitelstvo včetně opozice zavázalo zprivatizovat co nejvíce bytů a že se budou snažit rozumně domluvit na pokračování privatizace.
Starosta jedné z největších městských částí Libor Štástka (ODS) se do celé záležitosti zapojil, aby zvrátil záměr náměstka brněnského primátora. Výsledkem je pokračování privatizace, na jejíchž pravidlech se však koaliční partneři na radnici teprve dohodnou.
V současnosti se privatizuje za 40 procent tržní hodnoty bytů a navíc město přidává novým majitelům příspěvek na opravy domů. ČSSD je jednoznačně pro zrušení slev, zatímco ODS o zdražení bytů nemluví tak razantně.
Privatizace městských bytů, kterých bylo celkem 57 tisíc, se rozjela už po roce 1989 a podle dosavadních pravidel fungovala od roku 2002. Od té doby magistrát prodal již 21 tisíc bytů a do konce roku chtěli radní nabídnout posledních 3 500 bytů z takzvaného seznamu domů doporučených k prodeji. Nyní by se mělo změnit a zprivatizovat by se mělo dalších 27 tisíc bytů. Zbytek si město ponechá.
Ve srovnání s Prahou a dalšími velkými městy má Brno vysoký podíl dosud neprivatizovaných bytů.
Kupní ceny privatizovaných bytů za metr čtvereční se v Brně průměrně pohybují kolem 7 000 korun u panelových domů a 8 500 korun u cihlových domů. Na cenu má vliv také podíl nebytových prostor a velikost pozemku.
Penize z prodeje bytů plynou nejen do městské pokladny, ale konkrétně do bytového fondu, ze kterého Brno financuje výstavbu nových domů. Podle Olivera Pospíšila je zachování určitého podílu bytů pod správou města nutné pro udržení stability fondu, aby si v budoucnu dokázal vydělat sám na sebe. Pokud by totiž město odprodalo všechny byty za zlomek prodejní ceny a za drahé postavilo nové domy, nastaly by problémy s financováním další výstavby.
U každého bytu je stanovena tržní hodnota. Zájemce za byt zaplatí poloviční částku - tedy za byt v hodnotě milionu korun to bude 500 tisíc. Pokud nájemník zaplatí částku hotově před podpisem smlouvy, získá slevu 20 procent z částky, kterou má zaplatit (tj. z 500 tisíc klesnou náklady o 100 tisíc). Navíc má do tří let od převodu bytu nárok na refundaci nákladů, které vloží do oprav (příspěvek ve výši max. 100 tisíc korun).
V předvolebním období se tématem bydlení zabývají i ostatní politické strany.
ČSSD si do podzimních voleb vylosovala číslo 4. Strana ve svém volebním programu brojí proti bohatým a proti nim míří i daňové změny. Kromě progresivního zdanění chce obnovit dědickou a darovací daň pro majetky přesahující 50 milionů Kč. Za dob éry totalitního režimu oblíbené novomanželské půjčky chce Sociální demokracie vrátit do reality; ČMZRB by je měla poskytovat do výše 300 tisíc korun. Strana myslí i na zdravotně postižené a seniory. Stěžejní je ale pro oblast bydlení kapitola „Bydlení je základ“. Proti bytové nouzi chce bojovat především zákonem o sociálním bydlení. Růst cen bytů a nájmů chce ČSSD řešit obecní bytovou výstavbou. Otázkou je, zda je to způsob, jak urychlit povolovací řízení, které je hlavní příčinou malé výstavby, zejména v Praze a Brně. SFRB má podle plánu Sociální demokracie poskytovat i dlouhodobé bezúročné půjčky na bydlení pro mladé rodiny. Pod záminkou poskytnutí orientační informace o cenách domů, bytů a nájmů chce ČSSD zřídit cenové mapy.
Jan Hamáček (ČSSD) pohovořil o jednom z klíčových návrhů sociální demokracie ohledně bydlení - zavedení pokut za dlouhodobě neobsazené byty. Pokuta má být taková, aby se lidem nevyplatilo držet byty neobsazené, ve výši 3 až 5 tisíc korun měsíčně.
ODS si pro volby 2017 vylosovala volební číslo 1. Zvýšit dostupnost bydlení by mělo prosazení zrušení daně z nabytí nemovitého majetku, která činí 4 % z pořizovací ceny. Pro státní rozpočet by toto znamenalo výpadek příjmů ve výši přibližně 7,97 mld. Kč ročně. ODS plánuje také zavést jednodušší stavební zákon, což by mohlo ulevit napjaté bytové situaci v Praze a Brně a urychlit stavbu dopravní infrastruktury. Zároveň chce stanovit jasná pravidla pro stavby v památkových zónách a prosadit pravidla pro financování oprav kulturních památek. Strana plánuje také zrušení zneužívání doplatku na bydlení v ubytovnách.
Místopředseda ODS Martin Kupka kritizuje záměr ČSSD zavést pokuty za neobsazené byty, přirovnávaje ho k praktikám z dob komunistické strany. ODS nebude v oblasti bydlení podporovat řešení založená na administrativních povinnostech a zásazích do práv majitelů.
Starostové a nezávislí (STAN) chtějí podpořit výstavbu bytů pro seniory, startovní byty pro mladé rodiny, sociální byty a chráněné bydlení pro handicapované. Pro ně chce STAN zmapovat regionální potřeby a zahájit jejich výstavbu. Zároveň chce vytvořit residenční místa pro seniory se zvláštními potřebami. Při plánování nové výstavby chce STAN klást důraz na zeleň jako součást staveb. Příspěvek na bydlení by měl být poskytnut pouze na základě stanoviska obce. Každý by měl právo požádat o přiznání domovské příslušnosti, s níž by měl následně přednostní právo například na bydlení. Pro každého občana plánují vydat „digitální klíč“ pro komunikaci se státní správou.
STAN se věnuje též problematice předlužených lidí. Nechce je bezhlavě oddlužovat, ale chce, aby zodpovědnost převzali částečně i věřitelé, zejména ti, kteří poskytují úvěry s přemrštěnými úroky. Zároveň by měla být možnost zastavit neoprávněné exekuce a zavedena teritorialita exekutorů. Stavební zákony by měly projít generálkou s jediným povolovacím místem.
tags: #davky #bydleni #ods #cssd