Karlín je čtvrť a katastrální území nacházející se v městské části Praha 8, mezi Libní a Novým Městem. Jeho území je vymezeno oblastmi Vltava, Těšnov a úpatím vrchu Vítkov, s hranicí vedoucí k Palmovce a Libeňskému mostu.
Počátky osídlení na území dnešního Karlína sahají do 12. století, kdy zde byl postaven kostel sv. Petra na Poříčí a přilehlý špitál, od něhož se odvozuje název Špitálská pole. V roce 1348 však byla tato oblast odříznuta hradbami Nového Města. Zmínky o samostatném osídlení za hradbami se objevují až v roce 1437 v podobě záznamů o osadě Těšnov, která byla později nazývána Zábransko. V roce 1504 zde byl zbudován kostelík Obrácení sv. Pavla.
Zásadní ránu rozvoji oblasti přineslo švédské vojsko pod vedením generála Bannera v roce 1639. V rámci tzv. „demoličního reverzu“ byly zbořeny veškeré stavební objekty do vzdálenosti 530 metrů od městských hradeb, což zahrnovalo celou oblast Špitálska.
Klíčovou stavbou pro formování Karlína se stala Invalidovna, rozsáhlý barokní objekt postavený v letech 1731-1737 podle vzoru pařížské Invalidovny. Původní projekt počítal s ubytováním více než 4 000 válečných invalidů, avšak byla dokončena pouze devítina. Přesto vybudovaná část vytvořila svébytný správní celek s vlastní školou, nemocnicí, vězením, pivovarem, pekárnou a hasičským sborem.
Během 18. a začátku 19. století se v okolí Invalidovny objevovaly hospodářské usedlosti a papírny. V této době působil v Karlíně významný knihtiskař a dvorní dodavatel Jan Ferdinand ze Schönfeldu.
V roce 1816 byl ustanoven urbanistický plán, který vymezil prostory pro zástavbu a přiřkl oblasti statut příměstí. Kolokviální Špitálsko bylo přejmenováno na počest manželky císaře Františka I., Karolíny Augusty, po níž Karlín získal své jméno.
Rozvoj zástavby probíhal pomalu, ale příchod industrializace byl nevyhnutelný. V roce 1822 byl vybudován přístav v rameni Vltavy a v roce 1841 zde byl spuštěn první český parník Bohemia. Železniční dráha do Drážďan vedla ke stavbě Negrelliho viaduktu, někdy též zvaného Karlínský, který spojuje Masarykovo nádraží s nádražím Bubny.
V roce 1847 byla postavena první pražská plynárna, která zásobovala svítiplynem lampy v centru města. Od druhé poloviny 19. století se Karlín stal sídlem okresu. V letech 1854-1863 byl podle plánů Vojtěcha Ignáce Ullmanna postaven kostel sv. Cyrila a Metoděje, který se stal hlavní dominantou čtvrti. Paralelně s ním byla vystavěna i Karlínská synagoga v novorománském slohu.
Po zbourání městských hradeb v 70. letech 19. století patřily pozemky v dnešním Karlíně k nejlevnějším. Vrcholem proměn bylo získání titulu města v roce 1903. Karlín se však nepřipojoval k Praze kvůli vyšší činžovní dani, což vedlo k paradoxní situaci, kdy byl ze tří stran obklopen pražskými částmi.
Zákon z roku 1920 začlenil Karlín s platností od roku 1922 do Velké Prahy jako její X. obvod. Mezi světovými válkami se urbanistický vývoj téměř zastavil.
V 60. letech 20. století bylo v sousedství barokní Invalidovny postaveno jedno z prvních panelových sídlišť, které se vyznačovalo lepší občanskou vybaveností a vyšším komfortem bydlení. Později zde přibyl hotel Olympik, původně plánovaný pro olympijské hry.
Již první trasa metra v roce 1974 byla ukončena na území Karlína ve stanici Florenc. V 90. letech 20. století byla tranzitní silniční doprava přesunuta blíže k Vltavě na Rohanské nábřeží, čímž se zklidnila hlavní karlínská třída, Sokolovská ulice.
V roce 2002 postihla Karlín ničivá povodeň, která způsobila pád několika domů a zdevastovala čtvrť. Návrat k normálnímu životu trval zhruba rok.
Od počátku 21. století probíhá v Karlíně intenzivní výstavba. Nové objekty vznikají převážně mezi Rohanským nábřežím a Vltavou, ve starém Karlíně se pak jedná o přestavby a dostavby.
V roce 2008 rozhodl pražský magistrát o pronájmu a následném prodeji Rohanského ostrova, kde má vyrůst nové městské centrum. V roce 2005 obyvatelé Karlína uspořádali petici za zřízení samostatné městské části, která však nebyla projednána.
V roce 2012 byly v Karlíně plošně zavedeny cykloobousměrky, což z něj učinilo první zónu tohoto typu v České republice.
Budova Kasáren Karlín, pocházející z 19. století a památkově chráněná od roku 1958, byla převedena ze státu na hlavní město. Město ji získá jako součást majetkové směny se státem. O budoucím využití, které by mohlo zahrnovat byty, kulturní centrum nebo školské zařízení, se bude dále jednat. Důraz je kladen na zachování společenské a kulturní funkce památky.
Díky urbanistickému vlivu Karlín nesmírně zkrásněl, avšak zaniklo mnoho regionálních sportovních klubů. K odkazu některých z nich se dnes hlásí místní futsalový klub SK Futsal Karlín.
Karlínem prochází linky B a C pražského metra a tramvajová trať patří mezi nejstarší v Praze.
tags: #patri #karlin #do #katastru #prahy #8