Členové bytového družstva, tedy družstva, které zajišťuje bytové potřeby svých členů, jsou nositeli řady práv a povinností spjatých s jejich členstvím v takovémto družstvu. Podrobnou úpravu členských práv a povinností by přitom měly obsahovat každé stanovy družstva, a to nejen bytového, neboť jejich zákonná úprava obsažená v zákoně o obchodních korporacích je v tomto směru poměrně kusá. I přesto se však ta z nich, která zákonodárce považoval za vhodné přímo v zákoně blíže upravit, dají bez větších obtíží definovat. Jedná se především o právo každého člena družstva účastnit se členské schůze osobně či v zastoupení a hlasovat na ní, být volen do orgánů družstva, právo nahlížet do seznamu členů družstva a žádat vydání potvrzení o svém členství a obsahu jeho zápisu v seznamu, vkladová povinnost (tj. splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami).
Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přičemž musí určit lhůtu členovi družstva pro doplacení do výše základního členského vkladu, která nesmí být delší tří let. Pro bytová družstva je typické, že stanovy určují jako podmínku vzniku členství v bytovém družstvu převzetí či splnění vkladové povinnosti v podobě dalšího členského vkladu, jehož výši a způsob uhrazení upravují stanovy.
Členem družstva se můžete stát různými způsoby. Tím nejběžnějším je, že budete účastni při založení družstva, splatíte základní kapitál a budete již při ustavující členské schůzi. Do družstva se ale samozřejmě můžete připojit i později, ať už z vlastní iniciativy, nebo například když podíl zdědíte nebo jej na vás převede osoba, která již v družstvu dále působit nemůže. Stačí splnit zákonem a stanovami dané podmínky a můžete se stát členy.
Členství v družstvu tedy vzniká třemi základními způsoby:
V případě založení družstva vzniká zakladatelům členství v družstvu dnem vzniku družstva, tj. jeho zápisem do obchodního rejstříku. Podmínkou vzniku členství při založení je:
Přihláška uchazeče o členství v družstvu musí mít písemnou formu a musí obsahovat obchodní firmu bytového družstva, jméno a bydliště nebo sídlo uchazeče o členství a vymezení jeho členského vkladu. O přihlášce uchazeče o členství musí rozhodnout příslušný orgán družstva. Tímto orgánem je obvykle představenstvo, pokud stanovy neurčí jiný orgán. Členská schůze rozhoduje o přijetí do družstva vždy, když má být vnesen nepeněžitý vklad. Pokud se stanovy odchylují v tomto bodu od právní úpravy, pak většinou schvaluje přijetí nového člena členská schůze bytového družstva. Rozhodnutí orgánu o přihlášce uchazeče o členství musí mít písemnou formu.
K tomu, aby se uchazeč mohl stát členem družstva za trvání družstva, musí splňovat podmínky členství v bytovém družstvu stanovené zákonem nebo stanovami družstva.
V případě bytových družstev mohou stanovy určit, že podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je převzetí nebo splnění vkladové povinnosti k dalšímu členskému vkladu, jejíž výše nebo způsob jejího určení je upraven ve stanovách. Další členský vklad nemusí na rozdíl od základního členského vkladu být vůbec po členovi vyžadován a jeho výše může být rozdílná pro jednotlivé členy. Každý člen se může zavázat k poskytnutí i více dalších členských vkladů, pokud tak určují stanovy družstva. O převzetí povinnosti k dalšímu členskému vkladu uzavírá družstvo s členem písemnou smlouvu.
Členové družstva vycházejí ve svých právech a povinnostech primárně ze stanov. Základní povinností je povinnost dodržovat stanovy družstva. Mezi další povinnosti patří:
Mezi základní práva člena družstva patří:
Členství v družstvu zaniká dohodou, vystoupením člena nebo jeho vyloučením, převodem podílu, smrtí, zánikem právnické osoby nebo družstva, prohlášením konkurzu na vlastní majetek a dalšími způsoby dle zákona.
Převod členských práv a povinností je upraven v zákoně o obchodních korporacích. Pro členy bytového družstva je v tomto ohledu důležité speciální ustanovení, podle něhož převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. To je významný rozdíl oproti jiným družstvům.
Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Převod členských práv a povinností v družstvu tak může být uskutečněn na základě příslušné dohody jak mezi dosavadními členy družstva navzájem, tak mezi členem družstva a třetí osobou.
Dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu je dvoustranný hmotněprávní úkon. Ačkoliv pro tuto dohodu není zákonem předepsaná písemná forma, je v zájmu právní jistoty všech jejích účastníků na jejím zachycení v této formě.
Je možné převést i jen část členských práv a povinností, nikoliv pouze všechny jako nedělitelný celek. Měřítkem je, zda nabyvateli vznikne plnohodnotný členský poměr. Vždy je nutné, aby byl na nabyvatele převáděn dostatečně široký okruh členských práv a povinností z toho důvodu, aby mohlo nabyvateli vzniknout nové samostatné členství a současně, aby členství převodce, byť v zúženém rozsahu, bylo nadále zachováno.
Zásadním principem družstevního nájmu je spojení práva nájmu družstevního bytu a členství nájemce v takovém bytovém družstvu. Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu. Právní důsledkem uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností člena na jinou osobu je, že nositelem převáděných práv a povinností se stává nabyvatel a převodce tato práva a povinnosti pozbývá, přičemž zároveň se zánikem členství převodce v družstvu zaniká i jeho nájem družstevního bytu.
Existují dva hlavní názory na to, zda právo nájmu družstevního bytu přechází na nabyvatele členských práv a povinností automaticky. Podle prvního názoru dochází k převodu jen těch práv a povinností, které jsou spojeny s členstvím v bytovém družstvu, nikoliv tedy práva nájmu. Nabyvatel právo nájmu sice nezíská automaticky, ale vzniká mu právo na uzavření nájemní smlouvy. Podle druhého názoru právo nájmu družstevního bytu může vzniknout odvozeně i na základě převodu členských práv v bytovém družstvu, a to i v případě, že tato možnost není v občanském zákoníku explicitně zmíněna.
Soudní praxe se spíše přiklání k prvnímu názoru, že dohodou o převodu členských práv a povinností dochází k převodu jen těch práv a povinností, které jsou spojeny s členstvím v bytovém družstvu, a tedy nikoliv i k převodu práva nájmu družstevního bytu. V případě, že se v dohodě výslovně hovoří o převodu práva nájmu bytu, je tato část dohody neplatná pro rozpor se zákonem.
Při zániku členství v bytovém družstvu vzniká členovi nárok na vypořádací podíl, jehož výše nesmí být nižší, než kolik činí částka vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnosti člena v bytovém družstvu. Stanovy nesmí určit vypořádací podíl nižší, než kolik činí částka vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnosti člena v bytovém družstvu. Neurčují-li stanovy způsob výpočtu vypořádacího podílu, je vypořádací podíl roven výši splněného členského vkladu. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, ledaže stanovy určí něco jiného.
Vypořádací podíl člena, který byl nájemcem družstevního bytu a tento nevyklidil, je splatný uplynutím 3 měsíců ode dne vyklizení družstevního bytu, nebo uplynutím 3 měsíců poté, kdy byla nebo mohla být zjištěna výše vypořádacího podílu, a to tím dnem, který nastane později. Byl-li člen z bytového družstva vyloučen, počítá se tato lhůta až ode dne marného uplynutí lhůty pro podání návrhu na prohlášení neplatnosti vyloučení nebo ode dne, v němž nabylo právní moci rozhodnutí soudu, kterým bylo řízení ve věci určení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení skončeno.
tags: #druhy #clenstvi #v #bytovem #druzstvu