Organizace spojených národů (OSN) je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa. Jejími členy je většina mezinárodně uznaných států světa, k únoru 2025 měla 193 členských států. OSN nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála.
Myšlenka Spojených národů vznikla za 2. světové války (1939-1945). Představitelé států, které společně usilovaly o ukončení války, cítili, že je naléhavě nutné vytvořit mechanismus, který pomůže nastolit mír a zabrání dalším válkám. Shodli se, že něco takového bude možné, jen pokud budou všechny národy spolupracovat v mezinárodní organizaci.
Organizace spojených národů byla založena 24. října 1945 v San Franciscu (Spojené státy americké) na základě přijetí Charty Spojených národů 51 státy včetně tehdejšího Československa a významné podpory Rockefellerova fondu. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů.
Cílem OSN je udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, podpora přátelských vztahů mezi národy, rozvoj spolupráce při řešení mezinárodních problémů a podpora lidských práv a koordinace činnosti jednotlivých států.
OSN není světová vláda, ani nevytváří zákony. Poskytuje pomoc při řešení mezinárodních konfliktů a problémů, které se týkají celého světa. V roce 2001 dostala OSN Nobelovu cenu míru.
Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti. Státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN v New Yorku, ale také v dalších sídlech organizace.
Československo bylo jedním z 51 zakládajících členů OSN v roce 1945. Po rozdělení země musely oba nástupnické státy požádat o přijetí do OSN jako nové členské státy. Česká republika byla přijata do OSN dne 19. ledna 1993.
OSN otevřela svou první kancelář v České republice (resp. Československu) v roce 1947. Informační centrum OSN (UNIC) se tehdy stalo jednou z prvních „poboček“ Spojených národů ve světě.
Emblém OSN je tvořen zjednodušenou mapou světa mezi severním pólem a 60° j.š. ve vyrovnávacím azimutálním zobrazení v normální poloze, která má zakresleny siluety všech obydlených kontinentů.
Charta OSN zřizuje šest hlavních orgánů. Všechny základní orgány sídlí v centrále OSN v New Yorku, s výjimkou Mezinárodního soudního dvora, který sídlí v Haagu v Nizozemsku. Sídlo OSN je mezinárodní území, pozemek, na němž stojí, nepatří Spojeným státům jako hostitelské zemi, ale všem členským státům organizace. OSN má svou vlajku a bezpečnostní agenturu, která budovu střeží. Má také svou poštu a vydává známky.
OSN má dále 15 specializovaných agentur, které působí autonomně. Jejich činnost zahrnuje široké spektrum oblastí jako je zdraví, zemědělství, telekomunikace nebo meteorologie.
Valné shromáždění OSN je složeno ze zástupců všech 193 členských států OSN, přičemž každý stát má jeden stejně platný hlas. Koná se každý rok na podzim, ale může být svoláno i v mimořádných situacích. Valné shromáždění na rozdíl od Rady bezpečnosti nedisponuje žádnými donucovacími prostředky. Má právo diskutovat, vyslovovat obecné i konkrétní doporučení a zjišťovat skutečnosti. Zabývá se problematikou ozbrojených konfliktů a odzbrojení, usiluje o zlepšování situace dětí, mladých lidí, žen a dalších zranitelných skupin, debatuje o otázkách udržitelného rozvoje a lidských práv a rozhoduje o výši příspěvků členských států do rozpočtu OSN a o jejich využití.
EU má jako pozorovatel v OSN možnost zapojit se do diskusí, předkládat návrhy a účastnit se jednání i všeobecné rozpravy, která se každoročně koná v září. Tento status nezahrnuje hlasovací právo.
Rada bezpečnosti OSN je výkonným orgánem OSN a přísluší jí základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti. Její rezoluce jsou právně závazné a přímo platné v každém členském státě s monistickým systémem práva.
Rada zasedá nepravidelně, schůze jsou svolávány podle potřeby, i ve velmi krátkých lhůtách. Členové se střídají v předsednictví po měsíci. K přijetí rezoluce musí 9 členů hlasovat pro. Pokud ale i jediný z pěti stálých členů hlasuje proti, rezoluce schválena není. Tento princip je znám jako „právo veta“.
Rada bezpečnosti má 15 členů. Pět z nich jsou stálí členové (Čína, Francie, Rusko, Spojené království a USA). Valné shromáždění volí 10 dalších států za členy nestálé na dvouleté období.
Česká republika byla v období po rozpadu Československa členem Rady bezpečnosti OSN poprvé a zatím naposledy v letech 1994-1995. V roce 2003 hostila 57. zasedání Valného shromáždění, které vedl tehdejší předseda Valného shromáždění Jan Kavan.
Rada bezpečnosti je kritizována za exkluzivní klub stálých členů a právo veta. Jediným členským státem EU, který má status stálého člena Rady bezpečnosti, je Francie.
Podle Charty OSN má Rada bezpečnosti hlavní odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Rada bezpečnosti věnuje hlavní pozornost otázkám míru a bezpečnosti. Průběžně sleduje situaci v krizových oblastech, rozhoduje o vyslání mírových misí OSN a stanoví jejich mandát. Vyhlašuje sankce zahrnující zbrojní embarga, zmražení vkladů, omezení cestování apod. a zřizuje výbory k dohledu nad jejich dodržováním.
Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je třeba, aby nejméně devět z jejích 15 členů hlasovalo kladně. Rozhodnutí o podstatných záležitostech vyžadují devět hlasů včetně kladných hlasů všech pěti stálých členů - tzv. pravidlo „jednomyslnosti velmocí“ často označované jako právo „veta“.
Postupně se vyvinula praxe, umožňující zdržení se hlasování některého ze stálých členů Rady bezpečnosti, aniž by to znemožnilo přijetí rezoluce. Zatímco jiné orgány OSN předkládají vládám pouze doporučení, Rada bezpečnosti má výlučné právo činit rozhodnutí, jež jsou členské státy podle Charty OSN povinny plnit.
ČR jako člen EU implementuje příslušné rezoluce Rady bezpečnosti prostřednictvím unijních právních předpisů. Dnem 1.4.2006 nabyl v České republice účinnosti zákon č. 69/2006 Sb. o provádění mezinárodních sankcí.
Řada misí tohoto typu působí také na africkém kontinentu. Česká republika byla zvolena nestálým členem Rady bezpečnosti v roce 1993, tedy hned v prvním roce svého členství v OSN. V daném období se Rada bezpečnosti intenzivně věnovala zhruba dvěma desítkám konfliktů ve světě a dalším otázkám. Delegace České republiky, vedená stálým představitelem České republiky při OSN velvyslancem Karlem Kovandou, vystupovala v průběhu členství v Radě bezpečnosti velmi aktivně. Pozice a vystupování české delegace postavilo Českou republiku po bok západních demokracií. Dvakrát v daném období na Českou republiku připadlo předsednictví Radě bezpečnosti (v lednu 1994 a v dubnu 1995). Po celé dva roky ČR předsedala Sankčnímu výboru Rady bezpečnosti vůči Libyi. Česká republika usilovala o nestálé členství v Radě bezpečnosti také na funkční období 2008 - 2009.
Ekonomická a sociální rada OSN (ECOSOC) se skládá z 54 členských států, volených na tříleté období Valným shromážděním. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě. Rada se zabývá otázkami týkajícími se hospodářství, kultury, výchovy, zdravotnictví a podobně. Svá usnesení doporučuje na Valném shromáždění jednotlivým státům nebo jiným organizacím spadajícím pod OSN. Hospodářská a sociální rada koordinuje činnosti těchto organizací, které vznikly například mezinárodními dohodami. Této radě je podřízeno pět regionálních komisí.
Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Spojené království a USA. Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá.
Mezinárodní soudní dvůr má sídlo v Haagu a úředním jazykem je angličtina a francouzština. Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na devítileté období a každé 3 roky se obměňuje 1/3 soudců. Při volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a také jednotlivé právní kultury. Soud se řídí statutem, který byl přijat spolu s Chartou OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní.
Sekretariát OSN tvoří přibližně 7 500 stálých zaměstnanců z více než 170 zemí světa. V čele sekretariátu OSN stojí generální tajemník OSN, který je jmenován na 5 let s možností znovuzvolení. Je nejen hlavním správním úředníkem organizace, ale jsou mu také svěřovány diplomatické úkoly, zvláště při urovnávání mezinárodních konfliktů. Podává Valnému shromáždění výroční zprávu o činnosti organizace, má právo upozornit Radu bezpečnosti na každou situaci, která ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost, zastupuje OSN.
Valné shromáždění OSN je hlavním jednacím a reprezentativním orgánem OSN a hlavním orgánem OSN pro tvorbu politiky. Členy Valného shromáždění je všech 193 členských států OSN, přičemž hlas jednotlivých států má stejnou váhu.
V kontextu hlasování o rezolucích Valného shromáždění OSN je důležité zmínit, že EU se aktivně účastní, i když nemá hlasovací právo. V roce 2023 proběhlo hlasování o rezoluci týkající se eliminace všech forem rasismu a xenofobie. 115 zemí hlasovalo pro přijetí rezoluce, 3 proti a 55 se zdrželo hlasování. Česká republika spolu s ostatními členskými státy EU dlouhodobě zastává zásadní pozici proti heroizaci nacismu, proti neonacismu, rasismu, xenofobii a dalším formám netolerance.
V případě Rady bezpečnosti OSN platí, že ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je třeba, aby nejméně devět z jejích 15 členů hlasovalo kladně. Rozhodnutí o podstatných záležitostech vyžadují devět hlasů včetně kladných hlasů všech pěti stálých členů - tzv. pravidlo „jednomyslnosti velmocí“ často označované jako právo „veta“.
Mírové operace OSN (Peacekeeping Operations) patří k nejviditelnějším aktivitám OSN. Od roku 1948 vyslala OSN do krizových regionů 71 mírových operací. Do současných 13 mírových operací OSN je zapojeno přibližně 104 tis. osob.
Jelikož OSN nemá vlastní armádu, mírové síly dobrovolně poskytují členské státy. Těmto vojákům se někdy přezdívá „modré přilby“, protože nosí výrazné modré helmy.
Na základě kapitoly VII Charty OSN může Rada bezpečnosti vyzvat členské státy k opatřením nevojenského charakteru za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti. Běžně se těmto opatřením říká sankce. Ty mají mnoho forem, např. plošné ekonomické a obchodní sankce nebo zbrojní embarga, zákazy cestování či finanční a diplomatická omezení.
Rada bezpečnosti se k jejich uvalení rozhodla ve více než desítce případů, mimo jiné šlo či jde o sankce uvalené na Afghánistán, Angolu, Demokratickou republiku Kongo, Svazovou republiku Jugoslávii, KLDR, Haiti, Irák, Írán, Libérii, Libyi, Pobřeží Slonoviny, Rwandu, Sierra Leone, Somálsko, Jihoafrickou republiku, bývalou Jižní Rhodesii nebo Súdán.
EU je zastáncem mnohostranného systému, v jehož středu stojí silná a efektivní OSN. EU a OSN jsou odhodlány prosazovat mnohostranný systém, který řídí globální vztahy způsobem přínosným pro všechny. EU a OSN v průběhu let vybudovaly silné partnerství.
Dne 23. března 2023, u příležitosti účasti generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese na zasedání Evropské rady, Rada i generální tajemník zdůraznili význam spolupráce mezi EU a OSN při řešení klíčových globálních výzev. Členové Rady znovu potvrdili, že jsou plně odhodláni dodržovat Chartu OSN a její zásady, a to v době, kdy dochází k jejich porušování válečnou agresí Ruska vůči Ukrajině.
EU a OSN jsou partnery při prosazování světového řádu založeného na pravidlech a mnohostranných řešení naléhavých globálních výzev. V roce 2003 obě organizace přijaly společné prohlášení o spolupráci mezi EU a OSN v oblasti řešení krizí. Od té doby dále posílily své strategické partnerství v oblasti mírových operací a řešení krizí.
EU poskytla humanitární pomoc více než 110 zemím a každoročně tak pomáhá milionům lidí. EU a OSN úzce spolupracují na řešení otázek souvisejících se změnou klimatu a biologické rozmanitosti. EU a OSN spolupracují na různých otázkách týkajících se zdraví s cílem řešit výzvy v oblasti celosvětového zdraví, podporovat veřejné zdraví a zlepšovat celosvětovou zdravotní bezpečnost.
Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 přijatá v roce 2015 je z velké části podkladem pro tvorbu vnitřních a vnějších politik EU. Několik klíčových politických iniciativ EU, jako je Zelená dohoda pro Evropu a strategie Global Gateway, se řídí 17 Cíli udržitelného rozvoje (SDGs) obsaženými v agendě.
V roce 2000 se 192 členských států OSN dohodlo na dosažení osmi rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015. V roce 2015 byly vyhlášeny Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), které mají být nástupcem rozvojových cílů tisíciletí. Cíle udržitelného rozvoje jsou výsledkem tříletého procesu vyjednávání, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. Na formulaci SDGs se podílely všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů.
tags: #hlasovani #v #ramci #svj