Obsahem situačních výkresů je mimo mnohé jiné zakreslení inženýrských sítí. Je možno zaznamenat černou tlustou čarou (např. tl. 0.25 mm) dle typu čáry odpovídající zvyklostem označení dané inženýrské sítě. Zaznamenáváme černou nebo pro přehled vhodněji barevnou velmi tlustou čarou (např. tl. 0.5 mm).
Každá stávající i nová inženýrská síť musí být kompletně popsána, a to svým odpovídajícím názvem (např. vodovodní řad, kanalizační splaškový řad, plynovodní STL řad, horkovod, teplovod, aj), dále materiálem (např. litina, tvárná litina, PE, PVC, ocel, apod.) a průměrem (např. DN 100, DN 200, apod.).
Přípojky inženýrských sítí je vhodné doplnit o délku (v metrech), případně o další specifické vlastnosti (např. kruhová tuhost SN, poměr vnějšího průřezu a tl. stěny SDR, aj). Veřejné řady je možné doplnit popisem vlastníka či provozovatele (např. VaK, E.ON, innogy, apod.).
Například zaznamenáním vodovodní přípojky ukončenou vodoměrem ve vodoměrné šachtě vně objektu zakreslujeme vodovodní přípojku a vnitřní vodovod odděleně (definováno ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky - jedná se o samostatnou část potrubí tvořenou úsekem od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru).
U kanalizačních sítí rozlišujeme typ odváděných odpadních vod (splaškové, dešťové, mechanicky vyčištěné, technologické, apod.). Kanalizační přípojku a část vnitřní kanalizace je nutné opět vizuálně odlišit (definováno ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace - jedná se o potrubí, kterým se odvádějí odpadní vody z místa vyústění vnitřní kanalizace až po zaústění do stoky, nejčastěji po hranici pozemku).
U plynovodních sítí rozlišujeme potrubí podle tlaku média na NTL plynovody (do 0,05 bar včetně), STL plynovody (od 0,05 bar do 4 bar včetně) a VTL plynovody (nad 4 bar) a tomu odpovídající typ čáry. V nejčastějších případech STL plynovodních přípojek ukončených plynoměrnou skříní je potřeba odlišit část plynovodní STL přípojky před HUP a vnější plynovod, který bývá za regulátorem NTL. Vstup plynovodní přípojky do plynoměrné skříně je vždy zleva!
Zásady technického řešení jsou dány především normativními předpisy a technickými standardy jednotlivých provozovatelů. Způsoby provedení napojení na veřejné sítě jsou předmětem ostatních výukových sekcí.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), upravuje v § 2910 princip, že újmu má nahradit ten, kdo ji způsobil svým zaviněným protiprávním jednáním. Vedle toho zákon (§ 2895 o. z.) ukládá povinnost nahradit újmu i v některých zvláštních případech bez ohledu na porušení zákona a na zavinění. Jedním z takových případů je i odpovědnost za škodu způsobenou prováděním prací (§ 2926 o. z.).
Podle judikatury dovolacího soudu má tato odpovědnost objektivní charakter bez ohledu na protiprávnost, což je podtrženo i výslovnou zmínkou o oprávněnosti provádění či zajišťování prací. Protože § 2926 o. z. nehovoří o možnosti liberace, je tak založena tzv. odpovědnost absolutní, tj. bez možnosti zproštění se odpovědnosti. Podmínkou je, že škoda vznikla na nemovité věci.
Kabelová síť elektronických komunikací není součástí pozemku, je částí liniové stavby ve smyslu § 509 o. z., a nelze ji (její část) přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, proto je nemovitou věcí. Právo na vybudování inženýrské sítě na pozemku je zpravidla součástí výkonu práva služebnosti inženýrské sítě podle § 1267 a násl. o. z. a tato služebnost je věcným právem, tedy podle § 498 odst. 1 o. z.
Ustanovení § 2926 o. z. dopadá na posuzovaný případ poškození nemovité věci (sítě elektronických komunikací) výkopovými pracemi za pomoci buldozeru. Tento přísný typ povinnosti hradit škodu je odůvodněn společenským zájmem na dostatečné ochraně vlastníka před technickým působením provozovatele činností, které mají potenciál působit škody i při zvýšené opatrnosti, a je tedy výrazem snahy o spravedlivé rozložení rizika, respektive spravedlivou alokaci škod.
Podle § 498 odst. 1 o. z. nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovitou věc prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.
Podle § 509 o. z. liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.
Podle § 104 odst. 10 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, síť elektronických komunikací (včetně stožárů, nadzemního i podzemního komunikačního vedení a jejich opěrných a vytyčovacích bodů) není součástí pozemku ve smyslu jiného právního předpisu a je ve smyslu jiného právního předpisu považována za inženýrskou síť.
Mezi inženýrské sítě patří zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení a součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Obecně platí, že inženýrské sítě včetně svých součástí jsou samostatnou věcí v právním smyslu. Mezi inženýrské sítě patří sítě upravené technickou normou ČSN 73 6005 - Prostorová úprava vedení technického vybavení, konkrétně sítě vodohospodářské (vodovody a kanalizace, včetně přípojek), energetické (plynovody, teplovody, rozvody elektrické energie), telekomunikační (telefonní, kabelová televizní a datová síť včetně internetu) a jiná (např. ropovody a drenáže).
Sporné mohou být stavby meliorací. Trubní meliorační zařízení nejsou inženýrskou sítí, ale jsou stavbou, která je součástí pozemku. Naopak, zatrubnění potoka či toků obecně, v délce několika kilometrů, naplňuje atributy vodohospodářských sítí a jde tedy o samostatnou věc v právním smyslu.
Mezi inženýrské sítě nepatří pozemní komunikace, tunely ani metro.
Ustanovení § 509 o. z. druhá věta obsahuje vyvratitelnou právní domněnku: "Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí."
Součástí inženýrských sítí jsou například chráničky, čerpadla, zařízení pro tepelnou kompenzaci, stožáry, opěrné a vytyčovací body, izolátory apod. Nikoli však elektrárny, výtopny, čističky odpadních vod, odkaliště.
To, zda je inženýrská síť věcí nemovitou či věcí movitou, může mít podstatné daňové dopady. Povaha inženýrské sítě určuje, zda její nabytí je či není předmětem daně z nabytí nemovitých věcí, zda příjmy z převodu sítě budou osvobozené od daně z příjmů fyzických osob až po pěti letech vlastnictví, anebo hned, zda síť se stane hmotným majetkem v jakékoli malé ceně anebo až překročením hranice 40 000 Kč a další.
Nemovité inženýrské sítě jsou takové, které nelze přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty. Přenést nelze absolutní většinu inženýrských sítí. Vodovodní, kanalizační, plynové a elektrické přípojky při běžném provedení jsou věcí nemovitou.
Většina inženýrských sítí bude v účetnictví a daních posuzována jako stavba a budou představovat dlouhodobý hmotný majetek, zásobu, nebo budou součástí pořízení dlouhodobého hmotného majetku.
Pro daňové účely je důležité, že pokud je inženýrská síť nemovitou věcí, bude se na její prodej vztahovat osvobození od daně z příjmů fyzických osob až po pěti letech vlastnictví za podmínek § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Posuzování součástí inženýrských sítí v daních se řídí ustanovením § 26 odst. 2 a z Přílohy č. 1 zákona o daních z příjmů, kde je součástí stavby, která je hmotným majetkem to, co umožňuje funkci a účel stavby, co je se stavbou pevně spojeno a co je zpravidla součástí celkové dodávky stavebního díla.
tags: #horkovod #509 #inzenyrska #sit