Primárním cílem projektu, který se inspiroval přístupy jako Rapid Re-housing a Housing First, je zajistit, aby si sociálně znevýhodněné rodiny byly schopny udržet bydlení. Zatímco některým rodinám se podařilo rychle najít práci a celkově zlepšit kvalitu svého života, jiné čelí komplexnějším sociálním problémům. U těchto rodin je nezbytná velmi kvalitní a soustavná sociální práce, kterou v projektu zajišťuje spolek IQ Roma Servis.
Meritem celého projektu je přidělení sociálního pracovníka každému nájemníkovi. S ohledem na individuální potřeby a preference klientů je jim umožněno vybrat si sociálního pracovníka, který jim nejlépe vyhovuje. Někteří nájemníci mají specifické potřeby, které nemusí být vždy snadno pochopeny okolím, a mohou se objevit stížnosti. Nicméně, problémy se aktivně řeší a není možné vinu připsat výhradně rodinám.
V Brně bylo v bytové nouzi evidováno 450 rodin. Projekt se řídí principy Rapid Re-housing, který se od Housing First liší primárním zaměřením na jednotlivce bez domova oproti rodinám. V České republice však chybí efektivní systém sociálního bydlení; existují spíše azylová bydlení a ubytovny, které nesplňují standardy důstojného bydlení.
Do projektu se zapojila různorodá skupina rodin, včetně těch, které neměly tak závažné sociální problémy. Značná část rodin je romského původu, což představuje další bariéru při hledání soukromého bydlení kvůli předsudkům a diskriminaci na trhu s nemovitostmi.
V souvislosti se sociálním bydlením se často zmiňuje Strategický plán sociálního začleňování a s ním spojená sociální nájemní agentura. Strategický plán je ambiciózním projektem, který propojuje aktivity města a neziskových organizací s cílem řešit komplexní problémy sociálního vyloučení, jako je nezaměstnanost, zdravotní problémy a vzdělávání.
Sociální nájemní agentura je jedním z projektů zaměřených na oblast bydlení, jehož cílem je, podobně jako u Rapid Re-housing, předcházet bytové nouzi a zadlužení nájemníků městských bytů.
Přestože se projekt Rapid Re-housing v Brně těší úspěchu, existují systémové problémy. Návrh zákona o sociálním bydlení v současné podobě neobsahuje povinnost obcí sociální bydlení poskytovat, což z něj činí spíše politické rozhodnutí než závazek. To je způsobeno lobby obcí, které prosadily dobrovolnost vstupu do systému.
Dalším problematickým bodem je navrhovaná změna vyplácení dávek na bydlení. Omezení příspěvků pro osoby v nevyhovujícím bydlení, jako jsou ubytovny, může vést k jejich dalšímu propadu na ulici, jelikož obce nemusí být povinny jim zajistit náhradní bydlení.
Obce, které disponují rozsáhlým bytovým fondem a zajišťují sociální práci, by měly být přirozenými poskytovateli sociálního bydlení. Možnost vzniku paralelního státního bytového fondu je sice připuštěna, ale hlavní zodpovědnost by měla ležet na obcích.
Rapid Re-Housing je přístup k sociální politice, který pomáhá lidem bez domova, a který se začal prosazovat v USA. Zatímco mnoho programů Bydlení především (Housing First) se zaměřuje na dlouhodobě bezdomovce a lidi s vysokými potřebami doprovodných služeb (závislosti, právní a dluhové poradenství, zdravotní péče), Rapid Re-Housing cílí spíše na jedince a rodiny s nižšími či středními potřebami podpory.
Oba přístupy se snaží zkrátit dobu, po kterou lidé stráví bez domova, tím, že je co nejrychleji zabydlí. Rapid Re-Housing poskytuje podporu v kratším horizontu (3-6 měsíců), zatímco Housing First může poskytovat podporu déle. Klíčovým prvkem Rapid Re-Housing je přesvědčení založené na důkazech, že jednotlivci a rodiny dosahují lepších výsledků, když tráví více času v trvalém bydlení.
V dubnu 2016 byl v Brně spuštěn dvouletý pilotní program Rapid Re-Housing, který se lišil od amerického modelu. V rámci tohoto projektu bylo 50 rodin z ubytoven, azylových domů a jiných forem bytové nouze zabydleno v sociálních bytech města a městských částí. Intenzivní sociální podpora byla poskytována nevládní organizací IQ Roma Servis pod metodickým vedením holandské neziskové organizace HVO Querido Discus.
Míra udržení bydlení po jednom roce od zabydlení dosáhla 96 %, což překonalo původní předpoklad 80 %. I po druhém roce spolupráce si více než 80 % nájemníků udrželo bydlení.
Projekt se zaměřoval na testování vhodnosti přístupu Bydlení především pro řešení bytové nouze rodin v České republice. Očekávalo se, že stabilizace bydlení a podpora sociálních pracovníků povede ke zlepšení životních podmínek, sociálnímu začlenění a snížení veřejných výdajů.
Klíčovou roli sehrál tým sociálních pracovníků IQ Roma Servis, kteří byli vyškoleni v poskytování podpory zaměřené na silné stránky klientů. Přístup zahrnuje podporu místo kontroly, respektování volby klienta a minimalizaci rizik. Cílem je udržení bydlení, přičemž ostatní cíle si určuje klient sám.
Rodiny musely splňovat přísné podmínky, včetně intenzivní spolupráce se sociálními pracovníky a bezdlužnosti na nájemném a energiích.
Agáta Oláhová, jedna z nájemnic, popsala pozitivní dopad projektu: "Nastěhovali jsme se před rokem a našli jsme po dlouhé době domov. Ten jsme na ubytovně prostě neměli. Dcery mají kousek od domu školku, ve které jsou šťastné, a máme konečně čas věnovat se rodině."
Projekt přinesl i veřejné úspory, například díky návratu dětí z ústavní péče a udržení dětí v rodině s pomocí OSPOD. Sociální pracovníci také podporují umisťování dětí do běžných škol a sledují zlepšení jejich přípravy na školu.
Na základě úspěchu projektu Rapid Re-Housing se koalice města Brna rozhodla realizovat plán úplného ukončení bezdomovectví rodin s dětmi. Pracovní skupina připravuje akční plán s termíny pro přidělování bytů.
Martin Freund, uvolněný zastupitel pro sociální začleňování, zdůraznil: "Zkrátka jsme ukázali, že to jde a že rodiny v nouzi zvládnou bez problémů bydlet a platit nájem. Dokázali jsme, že byznys s chudobou nemusí existovat a žádné dítě v Česku dnes nemusí vyrůstat v nezdravém a nedůstojném prostředí. Ukázalo se, že téměř všechny rodiny v bytové nouzi mají kompetence pro bydlení v bytě, pokud je jim poskytnuta správná podpora. Pro nás je to jednoznačná zpráva, že Brno se může úplně zbavit bezdomovectví rodin - už víme, jak na to.”
Brněnský projekt Rapid Re-Housing je mezinárodní odbornou veřejností považován za úspěšné využití konceptu Housing First. Projekt byl financován z ESIF a byl řízen Magistrátem města Brna ve spolupráci s dalšími partnery.
Dopad projektu byl vyhodnocen vědeckým týmem Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity v Brně pomocí randomizovaného kontrolovaného experimentu. Tento přístup umožňuje izolovat vnější faktory porovnáním intervenční a kontrolní skupiny. Rodiny se nastěhovaly v období od září 2016 do června 2017.
Míra udržení bydlení po jednom roce byla 96 % (48 z 50 rodin), což překonalo očekávaných 80 %.
Situace bytové nouze rodin v Brně před projektem byla vážná: registrační týden v dubnu 2016 identifikoval 421 rodin v bytové nouzi. Dvě třetiny těchto rodin byly romské. Po opakované bytové nouzi byly tyto rodiny často považovány za nezpůsobilé pro bydlení.
Město Brno, které vlastní a pronajímá téměř 29 000 bytů, schválilo v rámci Strategie sociálního začleňování strategii pro ukončení bytové nouze rodin. 50 bytů bylo vyčleněno pro experimentální ověření přístupu Bydlení především.
Do programu bylo náhodně zařazeno 50 rodin z 421 identifikovaných. Pouze jedna rodina odmítla nabídku.
Projekt přinesl pozitivní výsledky v mnoha oblastech. Některé rodiny prokázaly zlepšení v chování dětí, ontologické jistotě a zaměstnanosti. Příjemci v nových bytech nalezli pocit bezpečí, klidu a stálosti, což pozitivně ovlivnilo i jejich děti.
Příběhy nájemníků dokumentují výrazné zlepšení kvality života: "Když jsme bydleli na ubytovně, tak moje dcera jen zřídka komunikovala, byla pořád potichu… Teď, když máme byt, začala mluvit, má vlastní pokoj a celkem mě šokovala: začala komunikovat, učí se, je šťastnější."
Došlo i k opětovnému sjednocení rodiny, kdy se jedno dítě vrátilo z dětského domova. Klíčovými tématy změny byly bezpečnost a soukromí: "Doteď jsme se museli o všechno dělit, to byla katastrofa. (…) A pak má dcera otevřela dveře (nového bytu) a říká: Mami! My máme konečně vlastní záchod! Máme vlastní koupelnu, vlastní pokoj! Byla kvůli tomu hrozně šťastná."
Projekt také aktivizoval některé stabilizované rodiny k vyhledání pracovních příležitostí.
Úspěch projektu Rapid Re-Housing zásadně ovlivnil řešení bytové nouze v ČR. Dřívější praxe často vylučovala osoby s dluhy nebo vystěhováním z přístupu k nájemnímu bydlení. Projekt se snaží přerámovat tzv. „romskou otázku“ na problém bytové nouze rodin, který lze řešit.
Metoda randomizovaného kontrolovaného experimentu byla v ČR poprvé použita k sběru důkazů o dopadu sociálních projektů. Projekt získal značnou mediální pozornost a inspiroval další města k realizaci podobných iniciativ.
Přístup Bydlení především v ČR nebyl před tímto projektem vyzkoušen a brněnský projekt se stal průkopníkem. Jedná se také o první randomizovaný kontrolovaný experiment v sociální politice v ČR, který ukazuje cestu k politice založené na důkazech a zaměření na výsledky.
Filozofie projektu - bydlení je základní potřebou - je spojena se spotřebitelskou volbou. Rodiny bez domova mají zájem o bydlení a vidí ho jako svůj hlavní problém. V Brně nebylo bydlení přidělováno podle kritérií zásluhy, ale náhodně, což umožňuje podpořit i ty nejpotřebnější, na rozdíl od obvyklého přístupu, který vylučuje zadlužené rodiny.
Projekt řídil Magistrát města Brna, který zajišťoval koordinaci místních partnerů a integroval poznatky projektu do městského systému pro řešení bytové nouze.
tags: #rapid #re #housing #politika #socialniho #bydleni