Po letech pečlivého archeologického výzkumu a restaurátorských a sanačních prací byla v loňském roce dokončena rekonstrukce zříceniny hradu Helfštýn, tyčícího se na skalnatém ostrohu nad městečkem Týn nad Bečvou na Olomoucku. Nejednalo se však o klasické „rekonstruování“ či romantizující dostavby, ale o komplexní zásahy, které většinou zůstanou pro běžného návštěvníka neviditelné, jako jsou zajišťovací pilotáže, ztužení koruny zdiva či restaurování dochovaných omítek.
Z původního hradního paláce se dochovalo obvodové a dělicí zdivo dvou nadzemních podlaží. Zbytky kleneb a stěny vykazovaly značné poruchy a hradba paláce se výrazně vykláněla, což hrozilo jejím zřícením. Olomoucký kraj, jako vlastník objektu, přistoupil k jeho statickému zajištění a zastřešení.
Dřívější pokusy o zastřešení se nesetkaly s pochopením odborníků z Národního památkového ústavu, který stanovil klíčové podmínky pro rekonstrukci: zachování torzálního charakteru objektu a zabránění navýšení objemu stavby v případě zastřešení paláce.
Sanace stávajícího zdiva byla navržena s cílem co nejvíce zachovat jeho původní podobu. Nezbytné zásahy zahrnovaly opatření proti vlhkosti a odsolení zdiva, statické zabezpečení stavby a jejích částí (zdí, pilířů, kleneb). Dochované omítky vnitřních i vnějších fasád prošly zpevněním, restaurátorskou obnovou a doplněním. Tyto opravy probíhaly především v prvních dvou letech stavebních prací.
Předmětem statického zajištění bylo posílení zdiva v základové spáře, zejména u severního nároží paláce, které spočívalo na zvětralém skalním výchozu. Toto nároží bylo zajištěno čtrnácti kotevními vrty s následnou injektáží a kotevními lany pro stabilizaci odtrženého nároží.
Hlavní hradba na západní straně paláce a nádvoří, vyklánějící se v koruně až o 70 cm od svislice, byla stabilizována pomocí série mikropilot provedených z rubové i lícové strany a osazení horizontálních svorníků ztužujících patní část zdi.
Pro ztužení objektu byl v koruně zdiva proveden věnec, vyztužený pro kotvení nosníků střechy. Původní koruna byla rozebrána na výšku 600-800 mm a po vytvoření věnce opět přezděna z původních prvků. K přezdění byla použita speciální vápenná malta s hydraulickým vápnem a hydrofobizační přísadou.
Lidská potřeba chránit architektonické dědictví dob minulých je patrná minimálně od počátku minulého století. Způsoby zachování hradních zřícenin se vyvíjely postupně. Zatímco v 19. století romantičtí obdivovatelé objevovali v ruinách estetickou malebnost, budovy dále stárly a rozpadaly se. Záchrana vybraných zřícenin probíhala formou dostaveb na základě předpokládaného původního stavu (např. Zvíkov, Kokořín).
Postupem času v českém prostředí převládla metoda konzervace dochovaného stavu. V minulém režimu hojně využívaný beton a cement však v konečném důsledku památkám spíše uškodily.
Rekonstrukce jádra hradu Helfštýna tak představuje v českém prostředí výjimečný počin, který se zaměřuje na památkové hledisko.
Šlechtický hrad, založený pravděpodobně v první čtvrtině 14. století, se v následujících staletích rozrostl v rozsáhlou pevnost, doplněnou v renesanci o nově vystavěný palác. Areál byl trvale opuštěn od konce 18. století a následně byl řízeně demolován. Rozsáhlejší obnovy probíhaly po roce 1945, s kontroverzními demolicemi a dostavbami celého předhradí od sedmdesátých let do počátku 21. století.
Vnitřní hrad s palácem, jehož nepříznivý stav si vynutil uzavření pro veřejnost, nebyl zasažen „hrou na středověk“. Statické zajištění ohrožené památky patřilo mezi hlavní důvody nedávno dokončených stavebních prací, včetně zastřešení, které mělo zabránit další degradaci dochovaných architektonických prvků.
Architekti stáli před výzvou upozadit vlastní tvůrčí vizi ve prospěch historické matérie. Důkladný stavebněhistorický průzkum určil, do jakých konstrukcí lze zasáhnout. Cíl vestavět do areálu průběžnou prohlídkovou trasu si vyžádal probourání gotického zdiva budovy kuchyně, což byl ústupek ve prospěch celku.
Rekonstrukce Helfštýna ukazuje, že konverze hradní zříceniny ve fungující výstavní prostor lze dosáhnout soudobými architektonickými prostředky a materiály. V záměrné nedokonalosti a hrubosti vestavěných konstrukcí spočívá kýžený dialog starého s novým.
Atelier-r, vedený Miroslavem Pospíšilem a Martinem Karlíkem, se odlišuje od romantických představ a neobnovuje hypotetickou představu hradu. Zbytky budovy jsou fixovány a ponechány v jejich zříceném stavu. Dovnitř jsou vkládány nové prvky, které umožňují návštěvníkům prožít prostorový zážitek a přímý kontakt s historickými zdmi.
Nová zastropení jsou vkládána v rovinách původních, čímž se vytváří propojení myšlenek o zaniklých i nových stropech. Sály jsou zastřešeny sklem, aby byla zachována atmosféra zříceniny.
Novost je od starého odtržena viditelnou pauzou a těží z materiálového kontrastu: staré kamenné a cihlové zdivo proti novému železu a sklu. Staré hrbolaté, nové rovné.
V diskuzi o rekonstrukci Helfštýna zaznívá kritika týkající se zejména vizuální roviny a „uchování obrazu nedotčenosti“. Zásahy, jako doplnění spár zdiva či pokrytí úseků zdiva maltami, byly provedeny z důvodu ochrany památky před škodlivými atmosférickými vlivy, které způsobovaly rozsáhlou degradaci zdiva a omítek. Padání kusů degradovaného zdiva bylo hlavním důvodem uzavření paláce pro veřejnost v roce 2013.
„Brutální čepice“ - olověný plech - na pozůstatcích interiérových kleneb slouží jako náhrada cementových malt a asfaltových izolací z druhé poloviny minulého století, které rovněž sloužily k ochraně zdiva a omítek.
Národní památkový ústav při posuzování metodicky sporných případů využívá památkové rady. O zabezpečení helfštýnského paláce jednala taková rada v Olomouci dvakrát (v letech 2010 a 2016).
Hrad Helfštýn získal za svou rekonstrukci řadu ocenění, včetně České ceny za architekturu 2021 a titulu Stavba roku 2021. Získal také ocenění od Národního památkového ústavu.
Rekonstrukce přinesla také nové zpřístupnění částí hradu, které byly po staletí nepřístupné. Vznikla nová prohlídková trasa, která propojuje přízemí s vyššími podlažími paláce. Návštěvníci se mohou bezpečně a pohodlně pohybovat po obvodu historického jádra a získat nové pohledy na palác i nádvoří z výšky.
Nové prostory paláce mohou v budoucnu sloužit pro pořádání koncertů nebo výstav. Hrad se stal také galerií pro umělecké kovářské práce, které jsou zde vystaveny bez rizika poškození povětrnostními vlivy.
Současná dostavba hradu není samoúčelná, ale má didaktickou funkci, sloužící k hlubšímu poznání podstaty památky. Návštěvník má unikátní možnost detailně studovat pečlivě konzervované a restaurované etapy výstavby a architektonické prvky.
Pro novodobé prvky byly zvoleny soudobé materiály, které dobře komunikují se zestárlými historickými stěnami. Pro zastřešení byly použity skleněné střechy na ocelových nosnících, které umožňují zachovat vnímání hradu jako torza s otevřenou oblohou nad hlavou. Pískované sklo zajišťuje rozptýlené denní světlo pro expozice.
Konstrukce schodišť a lávek jsou řešeny z cortenové oceli, patinujícího materiálu s železným základem, který odkazuje na umělecké kovářství spjaté s Helfštýnem.
V přízemí paláce byly navrženy chodníčky z hlazeného pohledového betonu, ohraničené cortenovými profily, které vytvářejí odstup od nepravidelných stěn.
Celý proces rekonstrukce byl veden s respektem k historickému objektu a snahou o zachování jeho charakteru, přičemž vznikla atraktivní prohlídková trasa umožňující poznávat historii stavby i okolní krajinu.
Hrad Helfštýn, založený ve 14. století, je po Pražském hradě druhým největším hradním komplexem v České republice. Jeho dominantou je torzo obnoveného renesančního paláce, které bylo v roce 2014 uzavřeno kvůli odpadávajícímu zdivu.
Základním požadavkem Olomouckého kraje bylo statické zajištění a částečné zastřešení paláce, přičemž Památkový ústav podmínil rekonstrukci zachováním torzálního charakteru objektu a omezením zastřešení na úroveň obvodového zdiva.
Detailní 3D model hradu, vytvořený z dronových fotografií, umožnil zmapovat neobvyklé tvarování zdiva, typy omítek a povrchové úpravy konstrukcí.
Nový koncept rekonstrukce spočíval v doplnění historické stavby současnou architekturou s užitnou i estetickou funkcí, s cílem přiblížit návštěvníkům historický vývoj paláce.
Nové prvky, navržené v soudobém designu, jsou od historické konstrukce jasně čitelné. Použití skla pro zastřešení pěti vybraných prostor zachovává vnímání otevřené oblohy, zatímco prostory schodišť jsou zastřešeny vyhlídkovými plošinami z cortenu.
V několika místnostech bylo zastřešení zcela vynecháno, což umocňuje vyznění paláce jako torza a nabízí působivé pohledy vzhůru.
Cortenové lávky v úrovni druhého podlaží umožňují blízké seznámení se stavebními detaily a otevírají výhledy do okolí hradu.
Betonové chodníčky v přízemí paláce vytvářejí síť pochozích ploch s přesnými cortenovými profily, které definují odstup od nepravidelných stěn.
Celý proces rekonstrukce byl veden respektem k historickému objektu a snahou o zachování jeho charakteru, čímž vznikla atraktivní prohlídková trasa pro poznávání historie stavby a okolní krajiny.
Hrad Helfštýn je jednou z nejvýraznějších památek přerovského regionu. Jeho proměna je ukázkou citlivého propojení historické a současné architektury s využitím nejmodernějších materiálů.
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1349. Během staletí se hrad rozšiřoval, měnil svou podobu i majitele, mezi které patřili například Vilém z Pernštejna či Rožmberk Petr Vok.
V poválečných letech byl Helfštýn typickou zříceninou a probíhaly spory o jeho konzervaci či obnovu. Naštěstí se prosadila druhá varianta a opravy památky probíhají dodnes.
Objekt Paláce na čtvrtém nádvoří, jehož dominanta je viditelná z dálky, byl po dvě století bez střechy, což se negativně projevilo na jeho stavu. Projekt záchrany a hledání finančních prostředků trvaly desítky let, než je uvolnil Olomoucký kraj.
Práce na obnově hradního Paláce trvaly tři roky a hrad musel omezit návštěvní dobu a některé trasy prohlídek.
Dnes se Helfštýn pyšní objektem, který sklízí obdiv. Palác se dočkal částečného proskleného zastřešení, schodiště a chodníky propojily místa, kam se lidská noha nedostala několik staletí. Vznikly také důstojné prostory pro pořádání výstav a kulturních akcí.
Návštěvníci si mohou prohlédnout práce uměleckých kovářů, archeologické artefakty a na panelech se dozvědět o historii hradu.
tags: #hrad #helfstyn #rekonstrukce