Hrad Veveří, tyčící se na skalním ostrohu nad Brněnskou přehradou, je monumentální stavbou s bohatou historií, která sahá až do 13. století. Jeho devět věží, z nichž nejznámější je břitová věž starého paláce, dodává hradu nezaměnitelný charakter. Často přirovnávaný k moravskému Karlštejnu, Veveří skrývá příběhy o knížatech, králích, šlechticích i významných osobnostech historie.
Podle pověsti byl hrad založen brněnským knížetem Konrádem po úspěšném lovu, kdy jej psí spřežení pronásledovalo hejno veverek. První písemná zmínka o hradě pochází z roku 1213. V jeho historii zanechali stopu takové osobnosti jako Přemysl Otakar II. a Jan Lucemburský. Od 15. století se majitelé hradu rychle střídali.
První písemné zmínky o hradě Veveří sahají do roku 1213. Již v 13. století se stal významným správním centrem. Vladislav Jindřich, moravský markrabě a bratr českého krále Přemysla Otakara I., měl Veveří jako jedno ze svých sídel. V tomto období se těžiště sídla přesunulo na ostrožnu, kde začalo budování kamenného hradu.
Přemysl Otakar II. využíval hrad k umisťování svých politických odpůrců. V roce 1311 byl hrad zastaven Janovi z Vartenberka. Návratem moravského markraběte Karla (pozdějšího císaře Karla IV.) v roce 1334 začaly snahy o jeho navrácení. Jeho bratr Jan Jindřich hrad rozšiřoval a opevňoval, čímž z něj učinil důležitou zemskou pevnost a pokladnici.
Během husitských válek byla na hradě posádka vévody Albrechta Habsburského, a hrad byl v roce 1424 obléhán, avšak neúspěšně. V období česko-uherských válek držel hrad těšínský kníže Přemek, ale v roce 1468 jej dobyla vojska Matyáše Korvína.
V 15. století se majitelé hradu rychle střídali. Na počátku 19. století patřil mezi ně i velkoprůmyslník Vilém z Mundy, který se z chudého vandrovníka vypracoval na majitele královského hradu.
V roce 1645, během obléhání Brna švédskými vojsky, byl hrad Veveří také obležen, ale stejně jako Brno, odolat náporu útočníků. Panství však bylo vydrancováno.
V roce 1707 získali veverské panství Sinzendorfové, kteří hrad barokně upravili. Z této doby pochází i fresková výzdoba jídelny, zobrazující hrad a jeho okolí v polovině 18. století. V roce 1741 byl hrad dobyt a vypleněn pruskými vojsky.
V roce 1804 prodal hrad i s panstvím kníže Prosper ze Sinzendorfu průmyslníkovi Vilému Mundymu. Jeho syn Jan provedl drobné stavební úpravy v neoklasicistním stylu. V roce 1830 koupil hrad od Mundyho dědiců Gustav Vasa, syn sesazeného švédského krále Gustava IV. Adolfa.
V roce 1844 se panství dostalo do rukou vídeňského podnikatele Jiřího Šimona Sina. V roce 1881 se majitelem stal Mořic svobodný pán Hirsch-Gereuth, který nechal opravit střechy, zavedl telefon a vyměnil dřevěný vodovod za kovový, ale zároveň nechal zbourat hradní kapli.
Poslední soukromí majitelé, rod de-Forestovů, za jejichž panství navštívil hrad Winston Churchill na své svatební cestě.
V roce 1925 byl hrad zestátněn, což znamenalo začátek jeho složité novodobé historie. Během druhé světové války se Veveří stal sídlem jednotek SS, a hrad navštívil i Heinrich Himmler. Na konci války byl hrad poškozen, ale již v roce 1945 zde byla znovu zřízena stálá expozice.
V padesátých letech bylo v hradním areálu zřízeno lesnické učiliště a brány hradu se pro veřejnost na téměř půl století uzavřely. V letech 1953-1954 byly interiéry necitlivě upraveny pro potřeby Správy lesního hospodářství.
Od roku 1972 patřil hrad Veveří Vysokému učení technickému v Brně, které zde plánovalo vybudovat mezinárodní studentské centrum. Tehdy prováděné neodborné rekonstrukce však byly spíše ke škodě než k prospěchu, což dokládá stav fresek v hodovním sále.
Restaurátor Václav Holoubek popisuje stav rokokových loveckých výjevů z roku 1750: "Jsou to rokokové lovecké výjevy, které se odehrávají v okolí hradu. Autora neznáme, ale víme, že pochází z roku 1750." K poškození maleb dodává: "Vše závisí na vztahu člověka k památkám. Tyto fresky byly hodně znehodnoceny. Bylo to nejvíce patrné na špaletách a ve spodních částech maleb. Když nejsou peníze na restaurování, malby se prostě vybílí. Tady to ale nestačilo a tak je odřely ocelovým kartáčem. To byla ta nešťastná doba, nechaly se jen části maleb, aby se ukázalo, jak se zachránily a zbytek byl zničen. Neměl pro ně cenu."
Od roku 1999 je hrad opět v majetku státu a Památkový ústav v Brně zahájil první rekonstrukce. Pro letošní rok bylo vyčleněno 25 milionů korun na opravy, přičemž s obstaráváním peněz pomáhají i příznivci a obdivovatelé hradu, například Občanské sdružení Hrad Veveří.
Miloš Šenkýř popisuje impuls k zahájení finančních sbírek: "Myšlenka záchrany hradu Veveří je stará už řadu let, už od doby, co jej vrátilo státu VUT. Prvotní impuls byl, opravit hradní hodiny, takové pomyslné srdce hradu. Hodinový strojek byl pokryt deseti centimetry ptačího trusu. Oprava se podařila, nakonec vyjma jediné součástky bylo vše funkční. A nyní nádherně bijí."
Přestože celkové náklady na rekonstrukce byly odhadnuty ve stovkách milionů korun, situace není beznadějná. "Je to dobré cestě. Lidé mají o hrad zájem. Úplně ideální stav je vyčíslen na 750 milionů korun, to je asi nereálné, ale aby byl uveden do stavu srovnatelného např. s Bítovem, Pernštejnem nebo Buchlovem by stačilo 250 milionů a to už není tak nereálné," uvádí Šenkýř. Dodává, že nikdo neočekává, že by se peníze na opravy objevily najednou.
Hradní areál se skládá ze tří částí: vnitřního hradu, středního hradu a příhrádku.
Hrad Veveří nabízí dva hlavní návštěvnické okruhy:
Kromě prohlídkových okruhů jsou na hradě k vidění i další expozice:
Návštěvníci mají také možnost samostatně si projít všechna nádvoří hradu, včetně vstupu na ochozy Příhrádku, Prachovou věž a vybrané sezónní výstavy.
V listopadu 2025 byla zahájena dvouletá rekonstrukce Jižní brány, která má být dokončena v listopadu 2027. Náklady na tuto rekonstrukci přesáhnou 80 milionů korun. Po dokončení zde vznikne turistické centrum s pokladnou, úschovnou zavazadel a prostory pro expozice. V prvním patře bude umístěno návštěvnické centrum s expozicí a toaletami.
Současně probíhá obnova Skleníkové terasy s oranžerií a dvěma skleníky, která vyjde na téměř 40 milionů korun. Po rekonstrukci bude terasa opět zpřístupněna veřejnosti a nabídne malebné výhledy na hradní palác i do okolní krajiny. Oranžerie bude sloužit jako zimoviště teplomilných rostlin.
Většinu nákladů na tyto projekty pokryje dotace z Evropské unie. V rámci integrovaného řešení "Brněnská přehrada" se plánuje také výstavba nové cyklostezky a modernizace silnice a tramvajové trati.
tags: #hrad #veveri #rekonstrukce