Katastrální mapa představuje polohopisnou mapu velkého měřítka, která obsahuje body polohového bodového pole, polohopis a popis. Může mít formu digitální mapy, analogové mapy nebo digitalizované mapy. V současnosti je vedena na více než polovině území České republiky v elektronické podobě (dále jen „digitální mapa“), ve zbylé části území v podobě analogové.
Digitální mapa je zpravidla v systému S-JTSK (Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální) ve vztažném měřítku 1 : 1 000. Analogové katastrální mapy jsou vedeny v různých měřítkách a kladech mapových listů, pravidelně se však skenují a jsou dostupné ve formě rastrových souborů v souvislém zobrazení v S-JTSK. Digitální mapy jsou stěžejním mapovým podkladem v informačních systémech a aplikacích vztahujících se k území.
Zobrazení katastrální mapy umožňuje vidět hranice parcel a jejich čísla z katastru nemovitostí. Tyto údaje z katastru nemovitostí jsou vždy aktuální a lze je v mapě vypnout nebo zapnout. Zvláštním prvkem polohopisu digitální mapy v S-JTSK jsou hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku.
Data pocházející z katastrální mapy mohou být ve formátech KMD (Katastrální mapa digitální) a DKM (Digitální katastrální mapa). Tato data jsou aktualizována průběžně a jsou stará přibližně 2 hodiny. Promítání do produktů se liší podle formátu:
Data z analogové katastrální mapy (rastrové výdejní formáty) jsou aktualizována analogová mapa jednou ročně, ale v případě velkého počtu změn může být aktualizována častěji. Do produktu Katastrální mapa - rastrová se změny promítají jednou měsíčně.
Příběh Radošovského mostu, který se vznáší nad řekou Ohří, je fascinujícím svědectvím o historii, odolnosti a lidské péči. Jeho vznik sahá do 60. let 14. století, kdy byl postaven zpočátku ze dřeva na čtyřech pilířích. Jeho primární funkcí bylo usnadnit přechod přes řeku Ohři, která byla překážkou na důležitých obchodních stezkách, jako byla Via Magna a Via Regia. Tyto cesty byly klíčové pro obchod a spojovaly různá města a regiony, včetně Prahy, Žatce a německého Norimberku.
V roce 1364 udělil císař Karel IV. ostrovským měšťanům povolení na stavbu mostu a zároveň privilegium na vybírání mýtného, což podtrhuje jeho strategický význam.
Po celá staletí Radošovský most čelil mnoha výzvám. Již v roce 1576 jej postihl požár, ale díky úsilí obyvatel Ostrova byl hned následujícího roku obnoven. Během třicetileté války se stal strategickým bodem pro průnik švédských vojsk. Další poškození způsobil led a hniloba, což si vyžádalo rozsáhlé opravy v letech 1709 a 1731 s použitím velkého množství dřeva.
Další tragédií byl požár v roce 1742 během válek o rakouské dědictví. V následujících letech most částečně se zřítil a byl znovu poničen ledovými krami. V roce 1783 musel být postaven celý znovu. Během napoleonských válek v roce 1810 byl z části rozebrán z obavy před vpádem francouzského vojska, ale po pominutí nebezpečí byl opraven.
V této podobě most vydržel až do druhé poloviny 20. století, kdy proběhla celková rekonstrukce v letech 1979-1980. Tragický požár 18. července 1986 však most téměř zničil. Obyvatelé obce Kyselka se však nevzdali a v letech 1992-1993 vyhlásili veřejnou sbírku na jeho obnovu. V letech 2000-2001 obec zahájila přípravné projektové práce a 24. dubna 2001 bylo vydáno stavební povolení.
Rekonstrukce byla úspěšně dokončena v roce 2003 a 17. října 2003 byl most slavnostně uveden do provozu. Tento proces obnovy byl oceněn i v soutěži, kde získal jedno z prvních míst. V roce 2013 obec zorganizovala oslavu 10. výročí obnovy mostu, která zahrnovala historické tržiště, rytířské souboje a středověkou hudbu. Dne 25. prosince 2003 se navíc v kostele Sv. Václava v Radošově konala Vánoční mše, po které následovalo vysvěcení mostu.
Příběh Radošovského mostu je silným připomenutím významu památek jako měřítka vyspělosti národa a jako "pamětníků", kteří nám "vypráví" příběhy dávno zapomenuté. Je nadějí, že se pomoc dostane všem zchátralým památkám a že se najdou lidé, kteří se pokusí zachránit dědictví po našich předcích.
V souvislosti s katastrem nemovitostí je důležité zmínit, že k datu 31. března 2026 dojde ke zrušení Katastrálního pracoviště Velké Meziříčí. Jeho územní působnost se od 1. dubna 2026 převede na Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou. V únoru 2026 bylo na katastrálních úřadech v České republice podáno 67 466 vkladů a vyřízeno 64 391 vkladů. Průměrná doba provedení vkladu byla 23 dnů.
tags: #katastralni #mapa #vyrava