Družstevní výstavba představuje specifickou formu pořízení nemovitosti, která si získává stále větší popularitu jako alternativa k tradičnímu osobnímu vlastnictví nebo pronájmu. Tento model, s kořeny sahajícími do 19. století, nabízí řadu výhod, ale zároveň s sebou nese i svá specifika.
Základní myšlenka družstevního bydlení spočívá v tom, že bytové družstvo, jako právnická osoba, vlastní nemovitost. Členové tohoto družstva, neboli družstevníci, pak získávají právo tyto byty užívat, aniž by byli jejich přímými vlastníky. Tento princip je zakotven v legislativě, konkrétně v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který stanoví, že bytové družstvo může být založeno výhradně za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů.
Družstevní byty mohou být nabízeny jak ve formě novostaveb, tak i starších nemovitostí. Například developerský projekt Družstevních bytů byl součástí sedmé etapy projektu Britské čtvrti, kde byty disponovaly vysokými standardy vybavení. V minulosti se družstevní byty podílely na nově postavených panelových domech významným podílem, a po útlumu v 90. letech zažívají opětovný rozkvět.
Společnost FINEP například zrealizovala zcela nové družstevní byty v lokalitách Prahy 9 - Prosek, Prahy 10 - Štěrboholy a Prahy 5 - Barrandov, čímž zpřístupnila novostavby širšímu okruhu zájemců, kteří se chtěli vyhnout komplikacím spojeným s hypotečními úvěry.
Jednou z hlavních výhod družstevního bydlení je jeho cenová dostupnost a snazší přístup k financování. Zájemci o družstevní byt nemusí bance prokazovat bonitu v takovém rozsahu jako při žádosti o hypoteční úvěr. Není nutné dokládat daňové přiznání nebo potvrzení o příjmech; ověřují se pouze základní legislativní požadavky proti praní špinavých peněz.
Další významnou výhodou je možnost pořízení bydlení bez nutnosti brát si hypoteční úvěr či jinou půjčku. Tento aspekt ocení zejména mladé rodiny s omezenými příjmy, studenti či jednotlivci, kteří se chtějí vyhnout dlouhodobému finančnímu závazku. Například Petr N. uvádí, že s manželkou využili možnost pořídit byt v Plzni formou družstevního vlastnictví, protože již měli jednu hypotéku a na celý byt by jim úspory nestačily.
Marika K. popisuje družstevní bydlení jako kompromis, který splnil potřeby mladé rodiny s omezenými příjmy - vlastní bydlení bez hypotéky a dluhů.
František O. zmiňuje, že pro něj jako živnostníka bylo obtížné získat hypotéku, ale bytové družstvo v Klíčanech mu pomohlo situaci vyřešit zaplacením čtvrtiny ceny bytu.
Mezi další benefity patří:
Proces získání družstevního bydlení obvykle začíná vstupem do družstva, což zpravidla vyžaduje zaplacení členského vkladu. Tento vklad bývá nižší než náklady na koupi bytu do osobního vlastnictví. Při družstevní výstavbě stačí složit přibližně 20 až 25 % z celkové hodnoty nákladů na výstavbu, přičemž zbývající částku zajišťuje družstvo, obvykle prostřednictvím bankovního úvěru s dlouhodobou splatností a výhodnou úrokovou sazbou.
Po vstupu do družstva získává člen právo užívat vybranou nemovitost a následně platí pravidelnou měsíční částku, tzv. anuitu, která zahrnuje splátku úvěru. Pro ilustraci, u bytu 1+kk o velikosti 37 m2 může 25% vklad činit přibližně 1 136 750 Kč, s měsíční splátkou kolem 15 100 Kč.
Před založením výstavbového bytového družstva je možné uzavírat rezervační smlouvy s budoucími členy. Zákon vyžaduje nejméně tři zakladatele, ať už fyzické či právnické osoby.
Přestože družstevní bydlení nabízí mnoho výhod, je důležité si být vědom jeho specifik. Jedná se o jinou právní konstrukci než klasické vlastnictví nemovitosti.
Při koupi družstevního bytu je klíčové důkladně se seznámit se stanovami družstva, případně si vyžádat předběžný souhlas výboru s plánovaným převodem.
Družstevní bydlení má v České republice dlouhou a bohatou historii sahající až do 19. století. Za první republiky družstva plnila nejen profesní, ale i společenskou a kulturní funkci. Po druhé světové válce se družstva podílela na obnově bytového fondu a v 50. letech minulého století za státní podpory vznikla řada bytů prostřednictvím bytových družstev. V 80. a 90. letech tvořily družstevní byty významný podíl nově postavených domů.
Po roce 1989 došlo k útlumu činnosti družstev, avšak díky privatizaci a převodu bytů do osobního vlastnictví se družstevní bydlení opět oživilo. V současnosti patří Česká republika mezi evropské země s vysokým podílem družstevních bytů.
Na trhu působí stovky bytových družstev. Společnosti jako YIT se věnují výstavbě pro bytová družstva, realizují projekty jako HYACINT Modřany, SUOMI Hloubětín a RIVI Bachova. Společnost FINEP rovněž aktivně rozvíjí družstevní bydlení v různých lokalitách.
Produkt "BIDLI se vším všudy" navazuje na tradici družstevního bydlení a nabízí plnohodnotnou alternativu k tradičnímu financování hypotečním úvěrem. Tento proces je popsán jako jednoduchý a nenáročný, kdy bytové družstvo koupí nemovitost, k níž má člen výlučné právo užívání.
Možnost převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví je jedním z atraktivních benefitů. Tento proces je obvykle možný po splacení anuity, případně po uplynutí určité doby stanovené ve stanovách družstva nebo úvěrující bankou. Pokud členská schůze rozhodla o převodu bytů do osobního vlastnictví ještě před vstupem do družstva, má člen automaticky nárok na jeho převedení. V opačném případě je nutné podat žádost, o jejímž schválení rozhoduje členská schůze.
Po vymezení jednotlivých bytových a nebytových jednotek v domě prostřednictvím prohlášení vlastníka na katastru nemovitostí, uzavírá družstvo a vlastník smlouvu o převodu bytu do osobního vlastnictví. I když dojde k vymezení všech bytů, někteří členové si mohou ponechat své byty v družstevním režimu.
Služby v oblasti družstevního bydlení nabízejí realitní makléři a právní poradci, kteří mohou pomoci s přípravou smluv, jednáním s družstvem a celým procesem převodu.
tags: #koupe #novostavby #druzstevni