+420 602 267 146
[email protected]

Horalové: Lovci kožešin z divočiny Skalistých hor

Horalé, v původním anglickém názvu „mountainmen“ či „mountaineers“, známí především pod rozšířeným názvem trappeři (což je odvozenina od anglického slova trap-past, doslovný překlad „trappers“ by pak zněl „pastičkáři“), byli lovci kožešin, zejména bobřích, kteří operovali v severozápadní oblasti Skalistých hor někdy mezi léty 1820-1840. Známý film Jeremiah Johnson s Robertem Redfordem v hlavní roli vykresluje horaly jako samotářské romantické snílky. Realita skutečného života horalů však byla jiná.

Horal na dobovém obraze Alfreda Jacoba Millera

Život v divočině

Horalé vedli nebezpečný, namáhavý a často bídný život. Mnozí z nich zemřeli násilnou smrtí, ať již rukou indiánů, po útoku medvěda grizzlyho, někteří se utopili když překračovali řeku, byli zavaleni ve svém zimním úkrytu, který si provizorně vyrobili, nebo zemřeli na následky úrazu či nemoci, když nebyla v dosahu dostupná lékařská pomoc. Zejména kritické byly dlouhé zimní měsíce. Aby ulovili prvotřídní bobří kožešiny, museli se horalé brodit na konci podzimu či po jarním tání až po kolena nebo po pás v ledových potocích a říčkách, aby nakladli pasti. Artritida byla proto mezi horaly rozšířeným neduhem.

Ale oni stále přicházeli, bez ohledu na nebezpečí, riziko či nepohodlí. Horalé byli přitahování do divočiny hlavně penězi. Vysoké ceny, které se platily za bobřiny byly příslibem rychle vydělaných peněz. Bobří kůže poptávali zejména američtí a britští kloboučníci, kteří z bobří srsti zpracovávali plst potřebnou na výrobu klobouků.

Horal na malbě Alfreda Jacoba Millera

Potřebné schopnosti

Aby horal v divočině přežil, potřeboval celou řadu dovedností a schopností. Bez nich by brzy zemřel, nebo by byl donucen vrátit se zpět do civilizace. Zejména šlo o dovednost zacházení s pistolí a puškou, plavání, stopování, ovládání koní (horsemanship), zacházení s pastmi a schopnost snášet extrémní podmínky a nepohodlí.

Fyzická síla a odolnost byly nezbytné, stejně jako schopnost jasně a rychle zhodnotit situaci a adekvátně a rozhodně jednat.

Horalský reenactor v dobovém oblečení

Původ horalů

Horalů nebylo nikdy mnoho. Podle odhadů (Swagerty, nebo Fehrman, p9-15 in Vol X) ne více, než tři tisíce. Šlo o směsici různých individuí, z nichž jenom asi polovina byla angloamerického původu, převážně z Kentucky, Virginie a Luisiany. Asi jedna čtvrtina byli frankofonní Američané nebo frankofonní Kanaďané. Muži narození v Evropě tvořili asi 15% horalů. Zbytek tvořili Métisové (míšenci Evropanů a indiánů), Američané španělského původu, indiáni a černoši.

Frankofonní Kanaďané, Američané a kreolci byli potomci bývalého francouzského koloniálního impéria, které zaniklo v roce 1758, a které bylo nenávratně ztraceno prodejem území Louisiany Spojeným státům v roce 1803. Mnoho těchto mužů, kteří dříve pracovali pro francouzské kožešinové společnosti zůstalo věrných svému řemeslu, udržovali nadále své tradice, jazyk, kulturu a zvyky, i když později pod vlajkou španělských, amerických nebo britských kožešinových společností. Lidé francouzského původu hráli v obchodu s kožešinami významnou roli, od lovců a obchodníků, přes buržuje, až po nejvyšší management velkých kožešinových společností, a to i dlouho po té, co Francie ztratila vliv na koloniální dění v Severní Americe.

Část horalů tvořili indiáni východních kmenů, ať již čistokrevní, nebo smíšené krve, zejména z kmene Delawarů a Irokézů. Tyto indiánské kmeny byly součástí obchodu s kožešinami již v 17. a 18. století pod nadvládou Britů a Francouzů.

Horal na dobovém obraze A.J. Millera

Věk a kariéra

Většina horalů byla mladých, nejčastěji šlo o dvacátníky nebo třicátníky, i když se mezi nimi mohly objevit i osoby mnohem mladší nebo naopak starší. Edwardu Robinsovi již táhlo na sedmdesát, když přišel o život během útoků Šošonů na území dnešního Idaha. Jim Beckowurth zemřel ve věku 68 let ve vesnici svého adoptivního kmene, Vraních indiánů. Starému Billovi Williamsovi bylo 62 let, když ho ze světa sprovodili Utahové.

Trapperský reenactment (Bradley C Bailey)

Podmínky života ve Skalistých horách byly brutální a tvrdé a ne každý je byl schopen snášet dlouhodobě. Pobyt ve Skalistých horách proto pro mnoho mužů představoval jenom dočasné zaměstnání. Kariéra horalů na nejnižších pozicích společenského žebříčku netrvala více než 3 roky, ti kteří byli na středních pozicích, jako například obchodníci či klerkové (zapisovatelé a úředníci) vydrželi v průměru o něco více, než 6 let. Organizátoři a vlastníci velkých společností byli součástí kožešinového byznysu déle, cca 15 let.

Trapperský reenactment (Bradley C Bailey)

Brigády a sociální struktura

Romantický, samotářský horal cestující Skalistými horami je více mýtus než realita. V naprosté většině cestovali horalé v perfektně organizovaných, vybavených a dobře vyzbrojených skupinách, které se nazývaly brigády a čítaly třicet, padesát a někdy i více jako sto mužů. Když brigáda dorazila na místo lovu, rozdělila se na menší skupiny, které se pak mohly rozdělit ještě dále na menší skupinky. Malá družstva dvou, tří nebo čtyř mužů mohla vyrazit k jednotlivým tokům, aby tam nakladla pasti, poté se ale zase vracela k mateřské skupině.

Bonneville popisuje jednu takovou operaci brigády. „Bylo záměrem kapitána Bonnevilla, když jsme postupovali po proudu Hadí řeky, naklást pasti podél menších potoků. V takovém případě se oddělí od hlavní skupiny oddíl. … Většinou jdou dva trappeři spolu, kvůli vzájemné podpoře a asistenci, větší skupina by zbytečně přitahovala pozornost indiánů…“

Brigády trapperů byly často doprovázeny jejich indiánskými manželkami. Horalé (reenactment)

Sociální struktura horalů byla hierarchická, s dvěmi základními úrovněmi. Svobodnými lovci a tzv. „engagés“, nájemnými lovci, kteří pracovali pro kožešinové společnosti za mzdu a za dodávky loveckého vybavení a zásob. Engagés se dále dělili na další kategorie, podle typu smlouvy uzavřené s kožešinovou společností.

Úrovně „engagés“

  • Nejnižší třídou byli „mangeur de lard“, což bylo hanlivé označení pro zelenáče a začátečníky a dalo by se přeložit jako „vepřožrouti“. Většinou se starali o tábor, udržovali oheň, vařili, starali se o nákladní zvířata, rozbíjeli a balili tábor, zkrátka vykonávali všechny neoblíbené činnosti, které ostřílení horalé považovali za podřadné.
  • Další třídou engagés byli nájemní lovci. Odevzdávali společnosti všechny kožešiny, které nalovili a na oplátku dostávali fixní plat a částečně i vybavení.
  • Nejvyšší sortou byli lovci, kteří dostávali stanovený plat za předem stanovený počet kůží, které museli nalovit. Co nalovili nad tento rámec, mohli prodat společnosti za další odměnu navíc.

Svobodní lovci

Vrcholem společnosti horalů byli svobodní lovci. Lovecké vybavení si obstarávali sami, lovili s kým chtěli, kde chtěli a kožešiny pak prodali tomu, kdo jim nabídl nejvýhodnější cenu. Kromě toho, že patřili k horalské elitě, byli svobodní lovci požehnáním po obchod kožešinami.

Horalové na dobovém obraze A.J. Millera

Legenda

Hrdinství a dobrodružství horalů se stalo legendou již během jejich života, protože tito lidé představovali předvoj amerického národa, který celou svou pozornost upíral směrem k expanzi na západ. Již v polovině 40. let 19.století vycházely knihy, které líčily neuvěřitelné historky horalů. Navíc stáli horalé v epicentru „Manifest Destiny„, obecného přesvědčení, že jsou Američané předurčení k opanování kontinentu. Někteří lovci, například Jedediah Smith, Joseph R Walker, Ewing Young, Joseph Meek, Thomas Fitzpatrick nebo Christopher Carson vědomě a záměrně připravovali půdu pro americkou expanzi na západ.

Tento článek je velmi krátký, neboli pahýl. Jinak také námezdní lovec. Nájemní lovci, kteří vysledovali, zajali nebo zabili osobu, na jehož hlavu byla vypsána odměna, nebo byli najímání pro soukromé práce (včetně ochrana klientů). Nejlepší lovci byli nejen výborně vyzbrojení, ale také i chytří inteligentní a měli velmi účinné zbraně, což je dělalo ještě nebezpečnějšími. Lovec obvykle pracoval sám, ale občas tvořili i partnerství, které však byli utvořeny pouze kvůli zisku. Navzdory jejich pověsti "vrahů Jediů" měli velice cenné spojence v galaktické Říši. Velice silná rivalita panovala mezi nájemnými lovci a pašeráky (viz. Boba Fett a Han Solo).

Našli Jsme Opuštěnou Sanitku Lovců Démonů z K-Popu!

The idea is that at individual scales the additional load is ignorable, but at mass scraper levels it adds up and makes scraping much more expensive.Ultimately, this is a placeholder solution so that more time can be spent on fingerprinting and identifying headless browsers (EG: via how they do font rendering) so that the challenge proof of work page doesn't need to be presented to users that are much more likely to be legitimate.Please note that Anubis requires the use of modern JavaScript features that plugins like JShelter will disable.

Filmové ztvárnění lovců odměn

Které jsou top filmy na téma lovec odměn? Ve filmovém žebříčku pro téma lovec odměn s celkovým počtem 77 titulů vede těchto 5 nejlepších filmů: Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder, Nespoutaný Django, Pro pár dolarů navíc, Strážci Galaxie, Osm hrozných, s hlavními hvězdami, jako jsou: Mark Hamill, Harrison Ford, Carrie Fisher, Billy Dee Williams, Anthony Daniels, David Prowse. Dostupnost na online streamovacích platformách (Netflix, HBO Max, Amazon Prime Video, Disney+, Oneplay, Prima Plus, SkyShowtimea nebo iVysílání) poznáte podle ikony u názvu filmu.

Přehled významných filmových postav

  • Killer (1989): John Woo si Killerem řekl o status jednoho z nejlepších tvůrců násilných gangsterek a thrillerů. Jeho hongkongské režijní začátky musí uznávat snad každý fanda akčních filmů. A o čem že je vlastně Killer? Nájemný zabiják Ah Jong (Yun-Fat Chow) při jednom ze svých kšeftů omylem způsobí slepotu barové zpěvačce Jenny. To ho hodně poznamená, a proto se rozhodne, že skončí se svou kariérou vraha. Na jednu práci se však ještě najmout nechá, to proto aby mohl dívce zaplatit transplantaci očí. Do cesty se mu ale připlete policejní inspektor Ying. Po počáteční nevraživosti mezi oběma vzniká zvláštní pouto, jenž postupně přeroste v přátelství. Přátelství, které se bude hodně hodit, když proti Jeffovi začíná jít armáda zabijáků jeho bývalého zaměstnavatele... K Jingovi si každý divák sympatie najde, protože i když je to chladnokrevný zabiják, srdce má na pravém místě.
  • Tahle země není pro starý (2007): Bratři Coeové točí hodně specifické filmy a výjimkou není ani tento jejich oscarový snímek. Je to klasický "únikový" thriller, kdy je Josh Brolin (Moss) štvanou zvěří a lovcem Javier Bardem (Anton Chigurh). A právě ten dodává filmu nádech "netuctové" záležitosti, protože "lovec" je opravdu výjimečný. Chigurh je tajemný zabiják, který se nezastaví před nikým ani před ničím, aby dosáhl svého cíle. Chladný výraz v obličeji jej činí nemilosrdným a jeho podomácku vyrobená plynová pistole z něj dělá chodící mašinu na zabíjeni. Ale pozor. Může působit jako maniak, ale spíše je to profesionál, dělající svou práci a to sakra dobře. Většinou si s obětí vždy dlouze povídá, udělá si psychickou analýzu a o jejich bytí či nebytí rozhoduje hodem mince. Za ztvárnění tohoto neobvyklého zabijáka byl Javier Bardem oceněn oscarem a to zcela po právu.
  • Kill Bill (2003): Bill je šéf elitního komanda zabijáků - komanda zmijí. Pokud vám někdo překáží, objednáte si jeho firmu a je po problémech. A pokud máte opravdové štěstí, ujme se vaší zakázky Bill sám. Jednou udělá zásadní chybu - zamiluje se do členky komanda. Ta před ním ale uteče, když zjistí, že je těhotná. Bill naplánuje svoji pomstu a pokusí se ji zabít. To se mu ale nepovede a nakonec se on sám stane obětí její pomsty, když se Beatrix probudí z kómatu, kam po neúspěšném atentátu upadla. V podstatě tragický příběh jedné lásky, který dokazuje, že i v tom největším parchantovi jsou schované city.
  • Zastav a nepřežiješ (2002): To, že v této branži nejde jen tak skončit, nám předvedl Jason Statham v adrenalinem nadupaném akčním trháku Zastav a nepřežiješ. Adrenalin není v tomto případě pouhou metaforou, ale životní nutností, neboť jen jeho zvýšená hladina brání jedu v hrdinově těle, aby dokonal své dílo. Chev Chelios se vydává na zběsilou jízdu ulicemi Los Angeles, aby se pokusil najít protijed a vyrovnal si účty se svým zaměstnavatelem.
  • Star Wars: Epizoda II - Klony útočí (2002): Před dávnými časy, v předaleké galaxii žil nájemný lovec, jež byl ve svém oboru absolutní špičkou. Jmenoval se Jango Fett a kromě řady vrozených předpokladů, mezi které patřila ďábelská prohnanost a chladnokrevnost, disponoval i dvojicí blaserů, vysouvacích čepelí a neodmyslitelným jetpackem, jež mu dával svobodu pohybu a možnost přepadnout oběť ze zálohy…Své pověsti vděčil i za čest stát se vzorem pro neporazitelnou armádu klonů Impéria. Osudnou se mu stala zakázka na odstranění senátorky Padmé Amidaly, při níž se zapletl do cesty dvojicí Jediů.
  • Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994): Velice sympatickou a dnes již kultovní dvojici zabijáků přivedl na svět v roce 1994 Quentin Tarantino. Jules Winnfield (Samuel L. Jackson) se vyžívá citováním bible svým obětím - konkrétně Ezechiela 25/17. Vincent Vega (John Travolta) si libuje spíše v drogách a ženách. S velikým zaujetím dokáže hovořit o hamburgerech nebo přesvědčovat o důvěrnosti u masáže nohou ženy. I přes jejich sympatičnost se nedoporučuje dostat do jejich blízkosti nebo nedej bože urazit jejich zaměstnavatele Marceluse Vallace. Hlaveň před obličejem a takřka nepostřehnutelná smrt jsou více než jisté.
  • Nepřítel před branami (2001): V tomto filmu hraje klíčovou roli Vasilij Zajcev, špičkový sovětský odstřelovač, jehož životní dráha se proplétá s osudem německého majstra odstřelovačů, majora Königa. Oba jsou to špičkoví odstřelovači, na kterých závisí průběh války. Zajcev stojí na kladné straně a tím pádem se počítá, že si jej divák oblíbí a fandí mu. Major König stojí na záporné straně a má za úkol jediné - zlikvidovat Zajceva. Dalo by se říct, že je jasné, na kterou stranu se převáží miska sympatií. Ale není to tak úplně pravda, protože major König (Ed Harris) je rovněž charismatický a své diváky si určitě získá. Není to žádný nazdárek, ale profesionál, persona, přirozená autorita. Navíc je lstivý a všemi mastmi mazaný.
  • Leon (1994): Film Leon se stejnojmenným zabijákem vsadil na to, že nám člověka s takto lidsky nelidským povoláním ukáže i po jiné než záporné stránce. Leon je samotář, který zůstává u osvědčených věcí a nerad mění své zajeté koleje. Nejdůležitější je pro něj dostatek mléka, největší láskou je květina a nejspolehlivějším parťákem jeho zbraň.
  • Pro pár dolarů navíc (1965): Clint Eastwood si v tomto filmu říká vznešeněji než nájemný zabiják. Je to lovec odměn. Ovšem málokterý lump se nechá dobrovolně odvést za šerifem - mnohem častěji tedy Monco skončí s jejich krví na svých rukou. A později s balíkem peněz v kapse. Přesto je hrdina prostřední části Leoneho Dolarové trilogie spíše kladnou postavou a společně s dalším lovcem odměn dopadnou banditu, bez něhož budou ulice bezpečnější. A tech peněz, kolik za jeho dopadení dostanou!
  • Kmotr (1972): Není úplně typický nájemný vrah, kterého si můžete najmout dle libosti. Vlastně není jenom vrahem, ale jeho náplň práce je daleko obsáhlejší. Navíc musíte být přítelem proslulého dona Corleona, abyste mohli požádat o podobné služby. S donem se zná ještě z dávných časů. Později se stal v hierarchii famiglie caporegimem, neboli velitel malé skupiny mužů. Odstraňování lidí se účastní Clemenza přímo nebo nepřímo, k zabíjení často poslouží obyčejná a proslulá struna - tichý nástroj u kterého může dokonale využít svoji silnou zavalitou postavu. Zabíjení ale v jeho kruzích nebývá osobní, pouze obchod. Vždycky snil o vlastní rodině a to se mu také později povede, když převezme rodinné záležitosti v New Yorku.
  • Šestý den (2000): Pro někoho je toto povolání životní nutností a v případě potřeby si vystačí s basebalovou pálkou. Pro jiného je ale zároveň i vášní. To je případ Scaramangy, elitního zabijáka určeného k likvidaci cílů z lepší společnosti. Zlatá kulka, vyrobená na zakázku a vystřelená zlatou zbraní, je zajisté důstojným způsobem jak odejít z tohoto světa. Díky své proslulosti nemá Scaramanga nouzi o zakázky, ale zároveň se stává lákavým cílem pro agenty a lovce odměn. Na ty však čeká v jeho rezidenci bludiště, ze kterého není úniku.
  • Collateral (2004): Jedním z těch typických nájemných zabijáků našeho Top žebříčku je Vincent, kterého hraje netypicky obsazený Tom Cruise. Jeho šedivé vzezření, ledový klid a žádné svědomí vyvolává u diváka mírné znepokojení. Navíc je svědkem toho, jak se z člověka s dobrým chováním, slušného a přátelského, vyklube šílený maniakální vrah. Jeho inteligentní postřehy o životě jsou sice někdy zajímavé, ale jinak je jeho postava tak komplikovaná a strašidelná, že o něm bude divák přemýšlet ještě dlouho a rozhodně ne s klidem. A to s Vincentem strávíme jedinou noc. Kdo ví, jaký život žil předtím?

Jako vždy nebylo v našich silách obsáhnout veškeré filmové zabijáky, mordýře a lovce odměn a budeme velmi rádi, pokud se s námi podělíte o své favority v komentářích pod článkem. Zatím se do diskuze nikdo nezapojil! Buď první!

tags: #najemny #lovec #lidi

Oblíbené příspěvky: