Vlastnictví bytů v bytovém družstvu se liší od klasického osobního vlastnictví. V družstvu je vlastníkem bytů samotné družstvo, které je následně pronajímá svým členům. Tito členové mají postavení mezi vlastníkem bytu a klasickým nájemníkem.
Bytové družstvo je právnickou osobou specializující se na bydlení. Kromě zajišťování bytových potřeb svých členů může spravovat domy s byty či nebytovými prostory a věnovat se podnikání. Právní úprava bytových družstev je primárně obsažena v zákoně o obchodních korporacích.
K založení bytového družstva jsou potřeba minimálně tři členové. Družstvo vzniká ustavující schůzí, o které musí být pořízen zápis notářem. Následně se družstvo zapisuje do obchodního rejstříku.
Stanovy bytového družstva jsou klíčovým dokumentem, který upravuje práva a povinnosti členů, hospodaření družstva, přijímání nových členů a další důležité aspekty.
Kromě obyvatel družstevních bytů mohou být členy družstva i tzv. nebydlící členové. Jedná se o osoby, které nevlastní právo nájmu k žádnému bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví družstva.
Příkladem situace, kdy může nastat otázka nebydlícího členství, je odkoupení družstevního bytu do osobního vlastnictví. V takovém případě členství v družstvu obvykle zaniká, pokud stanovy neurčují jinak. Pokud byt již není užíván, nemá smysl v družstvu zůstávat a je vhodné ukončit členství.
Členství v družstvu lze ukončit dohodou, vystoupením nebo vyloučením. V případě vyloučení má bývalý člen nárok na tzv. vypořádací podíl, jehož výše nesmí být nižší než částka vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnosti.
Jedním z podstatných rozdílů mezi vlastnictvím bytu v domě se Společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) a vlastnictvím družstevního podílu v bytovém družstvu je možnost vyloučení člena družstva při splnění zákonných podmínek. Tato skutečnost může být jedním z důvodů, proč se někteří členové snaží převést byt do vlastnictví.
Další výhodou družstevního bydlení oproti SVJ bývá jednodušší správa domu, nižší pořizovací cena družstevního bytu a absence daně z nabytí nemovitosti.
Naopak nevýhodou může být omezená možnost financování hypotékou, jelikož byt nevlastníte. Také riziko vyloučení z družstva a závislost na hospodaření družstva jsou faktory, které je třeba zvážit.
Obecně platí, že nečlenové bytového družstva nemají hlasovací práva na členských schůzích. K přijímání rozhodnutí v záležitostech správy domu a pozemku se používají ustanovení o shromáždění vlastníků jednotek. K přijetí rozhodnutí se obvykle vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek.
Pokud byste chtěli umožnit nečlenům hlasovat, musely by se změnit stanovy bytového družstva.
V případě neplnění povinností členem družstva, například neplacení nájemného, by měly volené orgány družstva okamžitě reagovat. V případě opakovaného porušování povinností je vhodné provést další zkoumání a opatření. Pokud dlužník neuhradí dluh ani po pravomocném rozhodnutí soudu, mělo by družstvo zahájit exekuční řízení.
Pokud se člen družstva dostane do finanční tísně, je důležité, aby vedení družstva zjistilo jeho finanční situaci z veřejných evidencí. V případě, že člen družstva opakovaně nehradí své závazky a nenabízí řešení, může to vést až k jeho vyloučení.
Vyloučený člen má sice povinnost byt vyklidit, ale má také nárok na vypořádací podíl. Stanovy si mohou výši vypořádacího podílu stanovit i jinak, například jako tržní cenu v dané lokalitě.
tags: #nebydlici #clen #bytovym #druzstvu