Krajský soud v Brně se zabýval návrhem na zrušení opatření obecné povahy - Změny č. 1 územního plánu Rakvice. Navrhovatelé, vlastníci pozemků, se domáhali zrušení části této změny, která se týkala snížení výškové hladiny zástavby na jejich pozemcích z původních 10 metrů na 4,5 metru.
Změna č. 1 územního plánu Rakvice nabyla účinnosti dne 23. listopadu 2023. Navrhovatelé namítali narušení své právní jistoty a legitimního očekávání, jelikož dlouhodobě neměnná úprava výškové hladiny zástavby byla změněna. Tvrdili, že plachtová hala postavená v roce 2022 vyžaduje delší proces pro další rozvoj, včetně zajištění souhlasu spoluvlastníků, uživatelů a financování.
Navrhovatelé dále argumentovali, že změna vedla k omezení využitelnosti jejich pozemků a snížení jejich hodnoty. Tyto pozemky byly odkoupeny od odpůrce (obce Rakvice), který při prodeji sám počítal s původním výškovým limitem 10 metrů.
Další námitkou byla nedostatečná analýza negativního vlivu změny na panorama obce. Navrhovatelé poukázali na absenci objektivní analýzy vlivu zástavby na panorama a na skutečnost, že nebyl zpracován urbanistický, krajinářský ani podobný posudek. Zdůraznili, že panorámata jsou tvořena mnoha faktory, nejen výškou zástavby.
Soud se také zabýval námitkou navrhovatelky c), u níž řízení zastavil z důvodu nezaplacení soudního poplatku za návrh. V tomto případě nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí ve věci samé.
Krajský soud shledal, že navrhovatelé a) a b) osvědčili svou aktivní procesní legitimaci, neboť jsou vlastníky pozemků dotčených regulací a tvrdili, že byli na svých právech zkráceni.
Soud dále uvedl, že se nemohl zabývat námitkami, které navrhovatelé uplatnili až v replice, jelikož návrh nelze v dalším řízení rozšiřovat o nové námitkové body. Mezi opožděné námitky patřila například argumentace o neviditelnosti stavby z určitých lokalit, narušení krajinného rázu vysokorychlostní železniční tratí nebo srovnání s jinými stavbami jako tenisová hala či vinařský dům Dominant.
Opožděnou byla rovněž námitka týkající se nezbytnosti vyšší výšky haly pro zemědělskou prvovýrobu (vyklápění vlečky nebo přívěsu za traktor, kde maximální výška vyklápění přesahuje 8 metrů) a tvrzení o nedostatečné komunikaci ze strany odpůrce.
Krajský soud se zabýval námitkou nedostatečného odůvodnění změny územního plánu a rozhodnutí o námitkách. Zdůraznil, že důvody změny mohou být uvedeny jak v odůvodnění změny územního plánu, tak v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, které je jeho nedílnou součástí.
Soud dospěl k závěru, že odpůrce řádně zdůvodnil nejen novou úpravu výškových limitů, ale i důvody pro snížení výškového limitu na pozemcích navrhovatelů. Toto odůvodnění bylo založeno na koncepčním přístupu, včetně schématu urbanistické kompozice, které vycházelo z analýzy historické a aktuální urbanistické struktury sídla a dalších odborných podkladů.
Odůvodnění reakcí na konkrétní námitky navrhovatelů bylo podloženo fotodokumentací, popisem lokality a faktografickými údaji, které navrhovatelé nezpochybnili (s výjimkou hodnocení důsledků vyššího výškového limitu, což bylo uplatněno opožděně).
Výškový limit 10 metrů na pozemcích navrhovatelů byl posouzen jako nežádoucí primárně z důvodu rizika vyčnívání staveb nad terénní hřbet a narušení krajinného rázu.
Soud se komplexně vyhodnotil námitky týkající se zásahu do práv navrhovatelů, nepřiměřenosti zásahu a narušení jejich legitimního očekávání.
Odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která zdůrazňuje, že ačkoli je v zájmu právní jistoty třeba respektovat kontinuitu územního plánování, tento požadavek není absolutní a nesmí znemožnit revizi existujícího stavu. Princip dynamiky územního plánování vyžaduje reagovat na aktuální podněty a potřeby.
Zákon o územním plánování a stavebním řádu definuje prostorovou regulaci, která zahrnuje zejména maximální kapacity zástavby. Zastavitelná území jsou rozdělena na stabilizovaná, rozvojová a transformační a nerozvojová území, přičemž prostorová regulace je pro ně definována odlišně.
Výšková stavba je definována jako stavba, která svou výškou překračuje výškovou hladinu dané lokality nebo relativní výšku 40 metrů.
V územích se zákazem výškových staveb, například v optickém kontaktu s Pražskou památkovou rezervací, slouží regulace k ochraně historické zástavby a panorámatu města. Překročení stávající výškové hladiny je možné pouze prostřednictvím drobných výškových dominant.
Vymezení dochovaných historických jader bývalých samostatných obcí v územních plánech má za cíl chránit jejich urbanistické hodnoty, včetně výškové hladiny, podlažnosti a střešní krajiny.
tags: #novostavba #haly #a #urbanismus #uzemni #regulace