Režie filmu Oni 2: Noční kořist (v originále The Strangers: Prey at Night) se ujal Johannes Roberts, zatímco scénář napsali Bryan Bertino a Ben Ketai. Kamera patřila Ryanu Samulovi a hudbu složil Adrian Johnston. Premiéra filmu v České republice proběhla 15. března 2018, distributorem byla společnost Vertical Entertainment.
Film sleduje osud rodiny, která se cestou za příbuznými rozhodne přenocovat v odlehlém kempu. Jejich klidný odpočinek však naruší příchod tří maskovaných psychopatů, kteří rodinu podrobí kruté zkoušce a otestují její hranice.
Na rozdíl od svého předchůdce, filmu Oni (2008), kde psychopati čelili odolnějšímu protivníkovi, zde se setkáváme se čtyřčlennou rodinou, jejíž reakce jsou často popisovány jako neschopné, letargické a možná až příliš liberální. Tato pasivita, například neochota bránit se i v extrémních situacích, je vnímána jako značná škoda, zvláště v kontextu moderních hororů, kde se objevují inteligentnější a aktivnější postavy.
V posledních letech byl zaznamenán trend směřující k vytváření hororových filmů s chytřejšími hrdiny, kteří aktivně bojují o svůj život a vyhýbají se typickým hororovým klišé. Filmy jako Všechno nejhorší (2017), Better Watch Out (2016), The Belko Experiment (2016) nebo Uteč (2017) ukazují, že diváci preferují sledovat postavy, které se aktivně brání, místo aby se chovaly iracionálně a směřovaly k nevyhnutelné zkáze.
Je zřejmé, že návrat k postavám, které se chovají jako "tupé ovce", je pro diváka méně zajímavý. Představa člověka, který aktivně bojuje, vyhýbá se nebezpečí a nejedná impulsivně, je mnohem poutavější než sledování někoho, kdo se zdá být předurčen k tomu, aby se stal obětí.
Ve filmu Oni 2: Noční kořist jsou tři ze čtyř členů rodiny vykresleni jako naprosto neschopní. Jejich reakce v kritických situacích jsou často paralyzované strachem, což vede k tomu, že nedělají nic, ani když drží funkční zbraň nebo jsou napadeni. I v situacích, kdy jsou fyzicky zraněni, se nepokoušejí aktivně bránit.
Ačkoliv je pochopitelné, že panika může v reálném životě vést k "zamrznutí" reakcí, opakované sledování takové pasivity na plátně není pro diváka zábavné. Nicméně, tato neschopnost postav může paradoxně vyvolat silnější reakce u publika, které si přeje vidět aktivnější obranu.
Film kritizuje i další nelogické činy, jako je například rozhodnutí rodiny prozkoumat nalezené mrtvoly místo okamžitého útěku, nebo fakt, že se teenageři vydají do lesa bez mobilního telefonu, přestože v dnešní době je to pro většinu lidí samozřejmostí. Tato řešení, ačkoliv se tvůrci snaží vysvětlit absenci telefonů (rodiče zakázali mobily na večer), působí na hranici uvěřitelnosti.
Navzdory kritice nelze filmu upřít některé silné stránky. Režisér Johannes Roberts dokázal vytvořit několik napínavých lekaček a brutálních scén, které mohou uspokojit fanoušky slasherů. Závěrečné scény, kde hlavní protagonistka Bailee Madison (která je přirovnávána k mladé Carle Gugino) projevuje silné emoce, jsou považovány za její skvělý herecký výkon.
Kristina Hendricks rovněž působí ve filmu přitažlivě, ačkoliv nedostala příležitost ukázat více svého hereckého potenciálu.
Film Oni 2: Noční kořist je primárně určen fanouškům prvního dílu, i když atmosféra se posunula k tradičnějšímu slasheru s honičkami v lese. Stále však zachovává podobný modus operandi a ikonickou hlášku "Is Tamara home?" zůstává znepokojivá.
Film může oslovit mladší publikum, které je méně zvyklé na horory a vyžaduje silnější emoční zážitky a lekačky. Pro zkušenější fanoušky hororu se jedná spíše o "lacinou jednohubku", která sice dokáže navodit napětí a několikrát vyděsit, ale nenabízí nic zásadně nového.
Film je volným pokračováním hororu Oni z roku 2008, ale nepokračuje v jeho dějové linii. Obsahuje odkazy na klasické horory jako Halloween a The Texas Chain Saw Massacre.
tags: #oni #2 #nocni #korist #realita