+420 602 267 146
[email protected]

Věcné břemeno: Služebnost a její právní a účetní aspekty

Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) definuje služebnost jako zatížení věci, které postihuje vlastníka věci jako věcné právo tím způsobem, že vlastník musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet (§ 1257 NOZ). Služebnost patří mezi věcná břemena.

Nabývání služebnosti

Služebnost lze nabýt:

  • pořízením pro případ smrti, nebo
  • vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

Druhy služebností

Občanský zákoník vymezuje několik druhů pozemkových služebností:

Pozemkové služebnosti

  • Služebnost inženýrské sítě: Zakládá právo zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem. Lze ujednat právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, a právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem jejich modernizace nebo zlepšení výkonnosti.
  • Služebnost okapu: Právo svádět dešťovou vodu ze své střechy na cizí nemovitou věc. Kdo má služebnost okapu, musí svodní žlab udržovat v dobrém stavu, případně odklízet sníh.
  • Právo na svod dešťové vody.
  • Právo na vodu: Osoba s tímto právem má k vodě na cizím pozemku přístup a zároveň právo na zařízení ke svádění vody z cizího pozemku na svůj nebo ze svého pozemku na cizí.
  • Služebnost rozlivu: Umožňuje řízený rozliv povodně.
  • Služebnost stezky, průhonu a cesty:
    • Služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou. Neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.
    • Služebnost průhonu zakládá právo hnát zvířata přes služebný pozemek a je spojeno s právem jezdit jinými než motorovými vozidly.
    • Služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. Ve služebnosti cesty není obsaženo právo průhonu.

Osobní služebnosti

  • Služebnost užívacího práva (§ 1283 NOZ): Poskytuje uživateli právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřeby a potřebu jeho domácnosti. Vlastníku věci náleží všechny užitky, které může brát bez zkrácení práva uživatele, nese však všechny závady věci a musí věc udržovat v dobrém stavu.
  • Služebnost požívacího práva (§ 1285 NOZ): Poskytuje poživateli právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky.
  • Služebnost bytu: Pokud je zřízena, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání (§ 1297).

Občanský zákoník v § 1267 a násl. vymezuje pouze některé druhy služebností. Obecně se dělí na pozemkové (např. inženýrské sítě, právo pastvy) a osobní služebnosti (např. služebnost bytu, užívací a požívací právo). Není však vyloučeno zřídit služebnost i jinou, nad rámec zákona. K věci lze zřídit i více různých služebností, pokud novější služebnost nebude na újmu starší.

Schéma znázorňující dělení věcných břemen na služebnosti a reálná břemena

Zánik služebnosti

Služebnost zaniká:

  • trvalou změnou, pro niž služebná věc již nemůže sloužit pozemku nebo oprávněné osobě,
  • dohodou o zrušení služebnosti zapsané ve veřejném seznamu (zaniká výmazem z veřejného seznamu),
  • smrtí oprávněné osoby (pokud služebnost není rozšířena na dědice).

Služebnost nezaniká:

  • spojením vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě,
  • pokud slouží provozu závodu, nezaniká při převodu nebo přechodu závodu.

Vlastnická služebnost

Významnou novinkou občanského zákoníku je institut vlastnické služebnosti, upravený v § 1257 odst. 2 OZ. Podle tohoto ustanovení „vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku“. Tato možnost nebyla předchozí právní úpravou výslovně umožněna a slouží k předběžné úpravě poměrů mezi pozemky téhož vlastníka pro případ jejich budoucího zcizení.

Ačkoliv zákon hovoří primárně o pozemcích, odborná praxe a výkladové stanoviska připouštějí rozšíření tohoto institutu i na jiné nemovité věci, a to i k movitým věcem, pokud to povaha věci umožňuje. Toto rozšíření je odůvodněno teleologickým výkladem a snahou o praktické využití.

Zřízení vlastnické služebnosti se obvykle provádí jednostranným právním jednáním vlastníka, jelikož vlastník nemůže uzavřít smlouvu sám se sebou. Toto prohlášení pak slouží jako vkladová listina pro zápis do katastru nemovitostí.

Důležitou roli hraje rovněž § 1301 OZ, který stanoví, že spojením vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě služebnost nezaniká. Vlastník se tak může rozhodnout, zda služebnost ponechá v platnosti, nebo ji zruší.

Ilustrace znázorňující vlastnickou služebnost, kde jeden vlastník zatěžuje jeden svůj pozemek ve prospěch druhého svého pozemku

Účtování o služebnosti

Služebnost jako věcné právo, které znamená, že vlastník musí ve prospěch jiného něco strpět nebo se něčeho zdržet, může být předmětem účtování, pokud lze toto právo spolehlivě ocenit. V opačném případě se o něm vede evidence na podrozvahových účtech.

Účetní jednotka - uživatel práva

Způsob účtování závisí na okamžiku a způsobu získání práva.

  • Pokud je věcné břemeno získáno jako součást pozemku nebo stavby, vykazuje se v položce B. II.1.2. Stavby nebo C. I. Zásoby (§ 7 odst. 6 písm. c) vyhlášky č. 500/2002 Sb.).
  • Pokud je získáno samostatně, vykazuje se v položce B. II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek. Tento majetek se účetní jednotka odpisy, obvykle časovými, odvozenými od doby, na kterou bylo právo poskytnuto. V případě doby neurčité se doporučuje stanovit dobu odpisování v souladu s majetkem, k němuž se právo váže.

Poskytovatel práva

Při poskytování práva vzniká poskytovateli výnos. V odborné veřejnosti se diskutuje, zda jde o jednorázový výnos, nebo zda by měl být časově rozlišen. Podle názoru autorky textu jde o prodej dlouhodobého majetku (práva), a tudíž se výnos účtuje do výsledku hospodaření v okamžiku realizace, bez časového rozlišení.

Reálná břemena

Na rozdíl od služebností, které spočívají v pasivitě vlastníka zatížené věci (něco trpět nebo se něčeho zdržet), reálná břemena zavazují vlastníka služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco aktivně konal nebo jí poskytoval nějaký užitek (např. dávat část úrody, poskytovat zaopatření).

Reálným břemenem může být zatížena pouze věc evidovaná ve veřejném seznamu (typicky pozemek či dům). Typickým příkladem je tzv. výměnek, kdy vlastník nemovité věci (výměnkář) poskytuje nabyvateli nemovité věci (např. v rámci kupní nebo darovací smlouvy) právo na bydlení, výživu nebo osobní péči.

Věcná břemena s veřejnoprávním prvkem

Některá věcná břemena vznikají ze zákona ve veřejném zájmu a nemohou být promlčena. Jde o veřejnoprávní omezení vlastníka nemovitosti, kde veřejný zájem převažuje nad zájmem jednotlivce. Příkladem mohou být oprávnění provozovatelů přenosových soustav podle energetického zákona.

Určení rozsahu věcných břemen

Při zřizování věcných břemen, zejména těch týkajících se nemovitých věcí, je nezbytné přesně určit jejich rozsah. Toto určení se provádí dle faktického záboru nemovité věci nebo dohodou stran a mělo by být nedílnou součástí smluvního vztahu. Pro zápis do katastru nemovitostí je často vyžadován geometrický plán.

Promlčení věcných břemen

Právo zapsané do veřejného seznamu se promlčí za 10 let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé. Pokud jsou práva vykonávána nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud nejsou vykonávána v průběhu deseti let. Pokud osoba povinná brání výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let (§ 633 OZ).

Závěr

Institut věcných břemen, včetně jeho podoby služebností, je komplexním právním nástrojem, který umožňuje efektivní uspořádání právních vztahů k věcem. Nová právní úprava přinesla řadu zjednodušení a nových možností, jako je například vlastnická služebnost, které přispívají k větší flexibilitě a praktičnosti v právních vztazích.

tags: #panujici #jednotka #sluzebnost

Oblíbené příspěvky: