Problematika parkování na místech vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením je často předmětem diskusí a řešena příslušnými orgány. Pražští strážníci za jeden rok řešili přes devět tisíc případů neoprávněného parkování na takových místech, přičemž nejvíce jich bylo zaznamenáno na území městské části Praha 1.
Oblast vyhrazeného stání pro osoby se zdravotním postižením se opírá o několik právních norem. Klíčovou roli hraje svislá dopravní značka IP 12 „Vyhrazené parkoviště“, která jasně signalizuje, že dané parkoviště není určeno pro každého. Oprávněnou osobou může být organizace, firma, úřad, vozidlo s konkrétní registrační značkou, nebo osoba označená v příloze č. 4 vyhlášky č. 398/2009 Sb., která se týká bezbariérového užívání staveb. Mezi tyto osoby patří například osoby na vozíku, osoby se sluchovým postižením nebo osoby doprovázející dítě v kočárku.
Dalším důležitým prvkem je vodorovná dopravní značka V 10f. Ta specifikuje, že na vyznačené ploše smí zastavit a stát pouze vozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby těžce zdravotně postižené. V ideálním případě by obě značky měly být použity společně, přičemž jedna odkazuje na druhou.
V případě souběžného výskytu obou značek platí ustanovení zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu. Podle tohoto zákona se přestupku dopustí ten, kdo „neoprávněně stojí s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením“ (§ 125c, odst. 1, písm. f, bod 11). Na takto označených místech je zakázáno zastavit a stát jakkoliv dlouho.
Za neoprávněné zastavení na místě vyhrazeném pro invalidy může být udělena pokuta do výše dvou tisíc korun, za stání pak až do výše dvou a půl tisíce korun.
V praxi se však často setkáváme s případy, kdy chybí vodorovné značení V 10f. Podle vyjádření lektora Mgr. Jiřího Fillera z Útvaru vzdělávání Městské policie Praha, vodorovná značka nemusí odpovídat právní normě, nemusela být vůbec vyznačená, mohla být poškozena při opravách vozovky, časem se mohla stát nečitelnou, nebo být zakrytá.
Ministerstvo dopravy ve svém stanovisku (č. 61/2014-160-OST/2) uvádí, že řidič vozidla, které zastaví a stojí na místě označeném pouze svislou dopravní značkou IP 12, může být sankcionován za přestupek proti plynulosti a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích dle § 125c, odst. 1, písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Hlavním argumentem je, že vodorovné dopravní značení slouží především k přesnému vymezení prostoru, zatímco řidič by měl i bez něj vědět, že se jedná o vyhrazené parkoviště.
Ministerstvo dopravy zastává názor, že v případě svislé značky IP 12 (i bez symbolu invalidního vozíku) a chybějící vodorovné značky se nejedná o stání na „vyhrazence“ pro invalidy, ale o klasické stání na vyhrazeném parkovišti. V takovém případě je možné zastavit a stát po nezbytně nutnou dobu tří minut, ovšem pouze za podmínky, že tím není omezen řidič, pro kterého je místo vyhrazeno. Strážníci jsou povinni řídit se tímto právním názorem Ministerstva dopravy.
Otázkou zůstává, jakým způsobem jsou řešeny situace na soukromých pozemcích, jako jsou parkoviště u obchodních center nebo v bytových domech. Podle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích jsou parkoviště součástí pozemní komunikace. Veřejné parkoviště je definováno jako „stavebně a provozně vymezená plocha místní nebo účelové komunikace, určená ke stání silničních vozidel.“
Z tohoto vyplývá, že parkoviště u nákupních center, ať už podzemní, pozemní nebo nadzemní, jsou považována za veřejně přístupné účelové komunikace, bez ohledu na jejich vlastnictví. To znamená, že i na těchto parkovištích mohou městská policie a Policie ČR řešit dopravní přestupky.
Situace se komplikuje, pokud je parkovací místo na soukromém pozemku, například ve vlastnictví konkrétního majitele bytu v bytovém domě, a je označeno jako parkoviště pro invalidy. V takovém případě je důležité zvážit:
V případě pochybností o platnosti značení na soukromém pozemku je vhodné obrátit se na příslušný městský úřad a informovat se o právním režimu daného místa. Někteří odborníci doporučují v případě soukromého pozemku zvážit pokus o odstranění značky, pokud na ní není právní nárok, nebo její zneplatnění (např. sprejováním), což však nese určitá rizika.
Při parkování vedle vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením je nutné dodržet odstup minimálně 1,2 metru. Nedodržení tohoto odstupu je přestupkem podle § 125c, odst. 1, písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. a může být řešeno pokutou do dvou tisíc korun.
Pokud však na zemi existuje vodorovná značka V 10f o minimální šířce 3,5 metru, není nutné dodržet zmíněný odstup 1,2 metru, ale nesmí se zasahovat do prostoru vymezeného vodorovným označením.
Vždy je důležité respektovat práva osob se zdravotním postižením a neparkovat na vyhrazených místech neoprávněně, a to i na soukromých pozemcích, pokud jsou řádně označena.
tags: #parkovaci #misto #invalida #soukromy #pozemek