Plánovaná rekonstrukce sídla Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) v areálu Emauz má i s projektováním stát zhruba 1,39 miliardy korun s DPH a uskuteční ji firmy PORR a Metrostav DIZ. Řekli to zástupci IPR, Prahy a dodavatelských firem při podpisu smlouvy.
Firmy zajistí kromě rekonstrukce i projektovou dokumentaci, jejíž příprava potrvá zhruba rok a půl, následně asi dva roky zabere stavba. "Pro nás to je po šesti letech příprav vyvrcholení velmi důležité fáze a zahájení významného projektu," uvedl ředitel IPR Ondřej Boháč.
Důvodem oprav tří architektonicky cenných budov, takzvaných kostek, od architekta Karla Pragera z přelomu 60. a 70. let minulého století je jejich špatný stav. Institutu zadal zakázku metodou design and build, kdy stavební firmy zajistí nejprve projektovou dokumentaci a poté i stavební práce.
Město také získalo na opravu dotaci 320 milionů korun z Modernizačního fondu. Příprava rekonstrukce nabrala zpoždění kvůli výhradám radních k její ceně a také kvůli nutnosti soutěžit zakázku dvakrát kvůli řízení u antimonopolního úřadu.
"Naší ambicí je udělat citlivou rekonstrukci areálu, ctíme původní návrh Karla Pragera a chceme se k němu vracet," řekl Boháč. Nové architektonické zásahy jsou navrženy jako zřetelně současné, aby bylo jasné, co je původní a co nové. IPR zajistil všechny podklady, které se daly pořídit před odhalením konstrukcí.
Kompletní rekonstrukce čeká všechny administrativní prostory určené pro zaměstnance IPR, ale i části areálu otevřené veřejnosti. V roce 2017 IPR v areálu zřídil Centrum architektury a městského plánování (CAMP), které ročně navštíví 120.000 návštěvníků. Podle Boháče bude CAMP výrazně rozšířeno do celého přízemí.
Tři administrativní budovy přezdívané Pragerovy kostky vznikly na zahradě Emauzského kláštera na přelomu 60. a 70. let minulého století. Po dokončení v nich sídlil Projektový ústav výstavby Prahy. Autorem jejich návrhu je Karel Prager, který je také autorem budovy bývalého Federálního shromáždění.
Organizace Rekonstrukce státu se od roku 2013 věnuje prosazování zákonů pro otevřený, efektivní a hospodárný stát bez korupce. Jejím cílem je moderní, demokratický, spravedlivý a přívětivý stát pro všechny občany.
Spolek Rekonstrukce státu, zapsaný od roku 2022, se skládá z právníků, expertů na státní správu, ekonomů a dalších odborníků. Mezi priority spolku patří omezování prostoru pro korupci, zlepšení dohledu nad veřejnými zakázkami, modernizace státní správy, férová a otevřená politika, projekt Odolnější Česko a péče o nezávislost médií. Spojuje expertní zázemí s lobbingem vůči politikům a kampaněmi na podporu zákonů ve veřejném zájmu.
Klíčovou roli v činnosti Rekonstrukce státu hrají ambasadoři - aktivní občané z různých oblastí života a regionů České republiky. Komunikují s politiky, sledují jejich hlasování a diskutují s nimi, čímž pomáhají popularizovat občanský lobbing ve svém okolí.
AmbasadořiRekonstrukce státu jsou duší projektu. Jsou to aktivní občané ze všech oblastí života i koutů republiky, kteří komunikují s politiky, sledují jejich hlasování a diskutují s nimi. Pomáhají občanský lobbing popularizovat ve svém okolí. Jde o skvělou partu studentů, zaměstnanců, podnikatelů i důchodců, voličů a fanoušků různých politických stran. Zapojení do této iniciativy přináší nejen zábavu, ale i osobní rozvoj.
Petr Boháč, ambasador Rekonstrukce státu, popisuje svou zkušenost: "Ambasadorství ze mne bez nadsázky udělalo lepšího člověka. Bývaly doby, kdy jsem o politice, ale hlavně o politicích, nevěděl vůbec nic, ale přitom mi bylo všechno jasné. Moje názory ve skutečnosti nebyly vůbec moje, ale názory druhých. Pro politiky bylo hodně lehké mne obalamutit a vnutit mi svou vůli."
Dana Kalinová, ambasadorka Rekonstrukce státu, se chtěla zapojit do občanských aktivit a podpořit prosazování demokratických principů. Volba Rekonstrukce státu pro ni představuje optimální volbu, neboť platforma sdružuje mnoho lidí s obdobnou motivací a vlastním znalostním vkladem a působí na vysoce profesionální a objektivní úrovni.
Tomáš Nespěchal, ambasador Rekonstrukce státu, zdůrazňuje dostupnost politické komunikace: "Rekonstrukce státu mě naučila, že s politiky můžu komunikovat. Někdy hovoříme s lidmi na ulicích při kontaktní kampani. Není to nic těžkého. Když politika slušně oslovíš, bude se s Tebou bavit. Jako ambasador nebo ambasadorka Rekonstrukce státu se to naučíš."
Zuzana Pozlovská, provozní ředitelka Rekonstrukce státu, říká: "Chceme stát, který je moderní, demokratický, spravedlivý a přívětivý ke všem občanům."
Rekonstrukce státu spojuje expertní zázemí s lobbingem vůči politikům a kampaněmi na podporu prosazení zákonů ve veřejném zájmu. Spojujeme expertní zázemí s lobbingem vůči politikům a kampaněmi na podporu prosazení zákonů ve veřejném zájmu.
Setkání ambasadorů, jako je to plánované v Krásensku u Brna, slouží k uvítání nových členů, plánování kampaní a sdílení zkušeností. Noví ambasadoři se setkají s experty a členy týmu Rekonstrukce státu, včetně zkušených ambasadorů.
Na setkáních čeká ambasadory beseda s ústavním právníkem či politiky, vzdělávací aktivity na téma nezávislosti justice, ústavních pravomocí prezidenta a protikorupčních zákonů. Je to ideální příležitost naučit se, jak efektivně komunikovat s politiky.
Rekonstrukce státu prosadila 6 protikorupčních zákonů a den co den dohlíží na dodržování pravidel politiky. Bez ambasadorů a dobrovolníků by to zvládali jen stěží.
Připojit se k nim může každý, bez ohledu na věk, politické preference či zkušenosti. Důležité je mít chuť zasadit se o pozitivní změnu.
Ostravské krematorium, součást areálu Ústředního hřbitova Slezské Ostravy, otevřené v roce 1970, prochází generální modernizací. Architektonická soutěž na budoucí podobu pietního místa, kterou vyhlásila Ostrava, vybrala návrh společnosti Meerkatelier. Řešení respektuje původní podobu budovy, ale přinese zásadní modernizaci.
"Rekonstrukce bude generální. Zachová hlavní tvary krematoria, nicméně vstupní prostory dostanou novou podobu, aby byly pietně lepší, reprezentativní a důstojné a krematorium zůstane i architektonicky stále zajímavé i v budoucí době," uvedl Břetislav Riger. Nyní se pracuje na projektové dokumentaci pro realizaci stavby.
Samotná rekonstrukce by měla začít v letech 2026 či 2027 a práce potrvají asi dva roky. Aktuální náklady rekonstrukce tohoto zařízení činí zhruba 200 milionů korun bez DPH. Ostrava nebude financovat celou rekonstrukci sama.
Zázemí pro smuteční hosty a rodinu nahradí zcela nové přístavby. Rekonstrukce zahrnuje také přístavby krytého sloupořadí, přístupových schodišť a rampy v přední části krematoria. Po úpravách by rekonstruovaná budova měla působit jako novostavba, několik objektů se vizuálně spojí v jeden celek.
"Vznikne dostatečně reprezentativní a důstojné místo pro poslední rozloučení. Převážnou část technického a technologického zařízení, s výjimkou současných kremačních linek a rozvodů kanalizace, pořídíme nově," dodal Riger.
Nová podoba ostravského krematoria bude kombinací prosklených a betonových ploch ve světle šedé barvě. Výraznější proměnou projde také pohledově neveřejná provozní část. Současný provoz spalovacích pecí se sloučí do rozšířené spalovací haly, větší rozměr bude mít i chladírna těl.
Během rekonstrukce bude zachován provoz krematoria s minimálně dvěma kremačními linkami. Pro první fázi výstavby zřídí dočasné stavby náhradního zázemí pro zaměstnance. Smuteční obřady se budou odehrávat v jiných prostorách.
Zařízení ostravského krematoria je staré a pro celý kraj pracuje více než 50 let. Rekonstruované krematorium bude vybaveno fotovoltaickou elektrárnou a novou retenční nádrží na dešťovou vodu, která bude využívána na zalévání zeleně a jako zdroj vody pro nový vodní prvek.
Předchůdcem dnešního krematoria bylo krematorium na původním starém městském hřbitově, který je dnes již zrušený a ležel na území dnešního sadu Dr. Milady Horákové. Původní krematorium bylo slavnostně otevřeno 1. února 1925 jako vůbec první na Moravě a šesté v tehdejším Československu.
O stavbě krematoria uvažovala ostravská městská rada již před rokem 1918. Propagátorem myšlenky byl novinář Bedřich Čurda-Lipovský, pozdější ředitel pohřebního ústavu Krematorium. O stavbu se zasloužil i starosta Jan Prokeš. Reagovalo se na vydání zákona o fakultativním pohřbívání ohněm z 1. dubna 1919, neboť do té doby nebylo na základě rakouské legislativy pohřbívání žehem možné.
První architektonická soutěž na krematorium nebyla úspěšná, žádný z devíti návrhů porotu neoslovil. V roce 1921 městský stavební úřad vyzval k vypracování plánů pražského architekta Františka Mencla, který patřil mezi propagátory pohřbu žehem.
Po dokončení se městské krematorium stalo jedním z městských podniků a rentabilního provozu dosáhlo již v roce 1929. V letech 1931 a 1932 bylo přistavěno kolumbárium, v roce 1936 druhá kremační pec. Nejvýznamnější poválečnou úpravou bylo v roce 1958 převedení vytápění pecí z koksu na plyn.
V padesátých letech minulého století město rozhodlo o zrušení městského hřbitova. Unikátní kubistická stavba původního krematoria byla v roce 1979 zdemolována.
tags: #petra #bohace #zamestnanec #rekonstrukce