Bytová krize představuje palčivé téma pro dnešní mladou generaci, což potvrzuje i nejnovější průzkum Indexu prosperity a finančního zdraví. Podle něj téměř 40 % Čechů ve věku 18 až 29 let nedosáhne na své ideální bydlení. Celkově více než 80 % Čechů vnímá současnou bytovou situaci jako špatnou, přičemž více než polovina ji dokonce označuje za velmi špatnou. Situace je nejkritičtější v Praze, kde je nespokojena dvě třetiny obyvatel hlavního města.
Mladí Češi vnímají bytovou krizi jako jeden z nejpalčivějších problémů současnosti, který se jich osobně dotýká. Téměř 65 % lidí ve věku 18-29 let s tímto tvrzením souhlasí, zatímco v kategorii 30-65 let je to jen 39 %. Obě věkové kategorie se však shodují, že současná situace výrazně znevýhodňuje mladé.
Nepříznivou situaci potvrzují také dlouhodobá data analýzy Indexu prosperity. V rámci Evropské unie je úroveň bydlení v České republice hodnocena jako pátá nejhorší. Od začátku měření v roce 2022 se toto pořadí pomalu, ale setrvale zhoršuje. Před třemi lety se Česko umístilo na 21. příčce, zatímco v současnosti je na 23. místě.
Jeden z největších problémů představuje finanční dostupnost vlastnického bydlení. Pořízení průměrně velkého bytu v ČR vyjde na 13,6 ročních platů, což je třetí nejvyšší hodnota v EU. V Praze tato hodnota dosahuje průměrně 17,8 ročních platů.
V mnoha případech se cena bytu pohybuje výrazně nad možnostmi obyvatel. „Dostupnost bydlení je v tuzemsku velmi špatná,“ konstatuje Petr Sunega ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Přestože se v posledním roce mírně zlepšila dostupnost bytů pro mladé ve věku 25-34 let díky poklesu úrokových sazeb a rychlejšímu růstu mezd než cen bytů, tento trend se v posledním kvartálu otočil.
Z dostupných dat vyplývá, že problém s bydlením dopadá zejména na mladé. Vlastní bydlení se pro mnohé stává nedostižným snem. „Mladí často úplně rezignovali na ideu vlastního bydlení, protože i v párech na hypotéku nedosáhnou,“ říká Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení. Někteří hledají bydlení mimo velká města, i když to znamená delší dojíždění. Tato situace také prohlubuje sociální nerovnosti, jelikož mladí bez majetkového zázemí mají podstatně horší start.
Pouze třetina Čechů uvedla, že má své ideální bydlení. Tento podíl je vyšší ve věkové kategorii 30-65 let (38 %), zatímco u mladých Čechů do třiceti let dosahuje pouhých 8 %.
Situace na realitním trhu má širší dopady než jen na samotné bydlení. Dvě třetiny Čechů ve věku 18 až 29 let uvádějí, že je současná situace stresuje, přičemž tento podíl je vyšší u žen. Nedostupnost bydlení je také identifikována jako hlavní důvod, proč mladí lidé odkládají založení rodiny, což potvrzuje 55 % respondentů ve věku 18-29 let v průzkumu Ipsos. To vede k posunu věku mateřství, vyšší rizikovosti těhotenství a nižšímu průměrnému počtu dětí v rodinách.
Za poslední desetiletí vzrostly ceny bytů v České republice o více než dvojnásobek. V Praze ceny stouply o 112 % oproti roku 2015, v Brně dokonce o 140 %. Hlavní příčinou je výrazný převis poptávky nad nabídkou, který je dále umocněn vnitřní migrací do měst a investičními nákupy.
Podle dat České národní banky z jara 2023 financovala polovina nákupů bytů hypotečními úvěry, druhá polovina pak hotovostí nebo jiným typem úvěru, což často poukazuje na investory.
Od roku 2019 došlo k poklesu cen bytů pouze jednou, a to mírně v roce 2023, především v tradičně dostupnějších regionech jako Moravskoslezský a Ústecký kraj (pokles o více než 10 %). Nicméně celkový trend za posledních šest let ukazuje výrazný růst cen:
Ústecký kraj, ač zůstává nejlevnějším regionem, zaznamenal nejrychlejší procentuální růst - ceny se zvýšily o více než 130 %, z necelých 0,9 milionu na více než 2,1 milionu korun. Očekává se postupné stírání rozdílů mezi metropolemi a dostupnějšími regiony.
Češi nejčastěji vyhledávají menší byty, především 2+kk nebo 2+1. Typickou žádanou nemovitostí je byt 2+kk s průměrnou výměrou kolem 60 m². V největších městech jednoznačně převažuje zájem o byty, což je dáno vysokými cenami nemovitostí, které tlačí poptávku směrem k menším, dostupnějším jednotkám.
Naopak v příměstských a venkovských regionech lidé častěji hledají rodinné domy, což souvisí s nižší cenou pozemků a touhou po větším prostoru a soukromí.
Zvýšení dostupnosti bydlení může být dosaženo několika způsoby, klíčem je vyrovnání poptávky a nabídky. Toho lze dosáhnout větší výstavbou bytů nebo omezením investičních nákupů.
„Vedle silnější výstavby zejména v největších městech by pomohlo zvýšení daně z nemovitosti a její posílení o progresi coby prvek, který je v mnoha jiných zemích EU běžný,“ uvádí ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Dalším řešením může být zdanění krátkodobých pronájmů.
Aby se nová výstavba projevila na snížení cen, musela by být násobně vyšší. Odhaduje se, že by se místo dnešních 30 tisíc bytů muselo stavět přibližně 90 tisíc bytů ročně, aby to mělo zásadní dopad na ceny. To v současnosti není reálné.
Debaty o bydlení často sklouzávají k hledání jednoduchých viníků nebo neúčinných řešení. Zvýšení nabídky bydlení prostřednictvím nové výstavby snižuje tlak na ceny a zlepšuje dostupnost bydlení pro všechny. Odmítání výstavby v naději, že se tím bohatší obyvatelé „vyženou“, není reálné a vede pouze ke zhoršení situace pro ostatní.
Výstavbu by mohlo posílit hledání způsobů, jak konstrukci nových bytů zrychlit a zlevnit, například s využitím rezidenčních projektů ze dřeva. Technologie a procesy používané při stavbě dřevostaveb umožňují vznik bytových domů výrazně rychleji než jiné developerské projekty.
Problémem není jen samotná finanční dostupnost bydlení, ale i následné výdaje s ním spojené. Deset procent domácností vynakládá na svůj chod více než 40 % příjmů, což je pátý nejvyšší podíl v EU. Mnoho domácností by přitom rádo žilo úsporněji, ale často jim v tom brání nedostatek financí na investice do obnovitelných zdrojů energie či jiných úsporných opatření, přestože právě tyto rodiny by je potřebovaly nejvíce kvůli vysokým účtům za energie.
„V takové situaci mohou sehrát klíčovou roli stavební spořitelny, které pomáhají lidem najít vhodné způsoby financování renovací a poskytují dotační poradenství,“ říká Milan Pospíšil, manažer úvěrů ze Stavební spořitelny České spořitelny.
Dostupnost bydlení v Česku se po roce 2022 rychle zhoršuje, s čímž souvisí i klesající porodnost. Po roce 2013 se dostupnost bydlení převážně zlepšovala, ale současná situace je odlišná.
Praha je třetí evropskou metropolí s nejdražším vlastním bydlením, kde je na pořízení průměrného bydlení potřeba 14,2 hrubých ročních platů. Dražší jsou pouze Amsterdam a Bratislava. V ČR se byty prodávají v průměru za 95 500 Kč/m2, v Praze dokonce za 121 700 Kč/m2.
Státní podpora dostupného bydlení je značná, ale často se míjí účinkem. V letech 2016 až 2023 stát vyplatil na sociálních dávkách na bydlení 87,8 miliardy Kč a další výdaje dosáhly 107 miliard Kč. Za tyto prostředky by mohl stát postavit 54 tisíc bytů, ale s podporou Ministerstva pro místní rozvoj ČR vzniklo jen 4 663 bytů.
Zájem zákonodárců a ministerstev se nadále vyhýbá výstavbě družstevních bytů, přestože právě družstva mohou být příkladem dostupného bydlení pro zhruba 40 % populace s vysokými náklady na bydlení.
„Svazem dlouhodobě navrhované změny mají za cíl posílit právní postavení družstev v případech sporů s neplatícími či jinak se nevhodně chovajícími nájemci jejich bytů. V případě nové výstavby vidíme velký potenciál v úpravě legislativy, která by umožnila spolupráci družstev a obcí,“ uvádí zástupce Svazu bytových družstev.
Pokud by družstva mohla získat dlouhodobý zvýhodněný úvěr od státních fondů, mohla by realizovat dostupné dotované bydlení, například startovací byty nebo byty pro mladé rodiny s dětmi. Příkladem je Dobruška v Královéhradeckém kraji, kde družstvo v roce 2023 zkolaudovalo 52 bytových jednotek s prodejní cenou cca 46 000 Kč za čtvereční metr.
Podle nejnovějších údajů Eurostatu žije u rodičů 46 % mladých Čechů ve věku 18 až 34 let, což je oproti stavu před dvaceti lety zlepšení. Nicméně situace stále není ideální. Hlavními důvody, proč mladí lidé žijí s rodiči, jsou vysoké ceny nemovitostí a nájmů.
Rozdílné vnímání zajištění vlastního bydlení mezi generacemi může vést k napětí a konfliktům, ačkoli obě skupiny se potýkají se stejnou bariérou. Společné bydlení by mělo mít jasné hranice a pomoc rodičů by neměla být automatická a nekonečná.
Špatně dostupné bydlení je jedním z důvodů klesající porodnosti v Česku. Mít samostatné bydlení je pro většinu lidí předpokladem pro uvažování o rodině, což je vnímáno jako společenská norma. Nedostupné bydlení tuto ochotu jednoznačně omezuje.
tags: #porodnost #vlastni #bydleni