Zavedením nájemního sociálního bydlení by se podle analýzy, kterou nechala zpracovat Platforma pro sociální bydlení, snížily veřejné výdaje až o 100 milionů korun ročně.
Stát by ušetřil například na dávkách na bydlení v ubytovnách a v azylových domech. Při představení analýzy na konferenci k chystanému zákonu o sociálním bydlení to uvedl mluvčí pořádající platformy Vít Lesák.
Smyslem je podle něj rodiny z ubytoven přesunout do sociálních bytů. „Už v prvních letech by se na každé takové rodině uspořilo přes 13 tisíc korun, po třech letech přes 20 tisíc korun,“ řekl.
V bytové nouzi je podle Lesáka pět tisíc rodin a počet takto postižených lidí se za posledních pět let ztrojnásobil. Loni jich bylo podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 187 tisíc, do pěti let lze očekávat nárůst jejich počtu na půl milionu, uvádí analýza.
Náklady na domácnost v azylových domech a ubytovnách podle analýzy činí v průměru 26 215 korun měsíčně, předpokládané náklady v sociálních bytech by byly 2801 korun za měsíc.
Nejvýraznější úspory lze podle analýzy předpokládat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Díky stabilizaci rodin a návratu dětí z ústavní výchovy či náhradní péče by se ušetřilo kolem 180 milionů korun ročně.
Analýza předpokládá také snížení nezaměstnanosti, a tím úspory ve výši devět milionů korun na osobu, a také snížení kriminality. Náklady na jednoho vězně se odhadují na 310 tisíc korun ročně.
Lesák uvedl, že podle chystaného zákona by si každá obec měla zmapovat, kolik má potřebných lidí a rodin na svém území ve spolupráci s úřady práce, a pokusí se pro ně zajistit byty ze svých zdrojů, případně ve spolupráci se soukromými majiteli nebo neziskovými organizacemi.
„Pokud ani to nevyjde, tak požádá stát o dotace na ty byty,“ uvedl Lesák. Výdaje navíc by měl stát zaplatit na vyrovnávacích platbách. O konkrétních mechanismech mají jednat ministerstva práce a sociálních věcí a financí.
Předseda sněmovního sociálního výboru Jaroslav Zavadil (ČSSD) si od zákona slibuje omezení byznysu s chudobou a doufá, že ve sněmovně se norma změní jen minimálně.
Podle místopředsedy Sdružení místních samospráv Radima Sršně by například určitou výjimku měly dostat obce do 500 obyvatel a na sociální bydlení by měli mít nárok lidé, kteří mají v obci trvalý pobyt delší než půl roku.
Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno) poznamenal, že zákon by měl pomoci nejen lidem ze sociálně vyloučených lokalit, ale i seniorům. Věří, že zákon nakonec s ČSSD a KDU-ČSL podpoří i hnutí ANO v čele s ministrem financí Andrejem Babišem.
Sociální bydlení je bydlení poskytované osobám v bytové nouzi nebo bytovou nouzí bezprostředně ohroženým, včetně lidí, kteří vynakládají na bydlení nepřiměřenou výši svých příjmů.
Sociální bydlení je poskytováno za specifických smluvních podmínek nájmu a v souladu s určitými principy. Na místní úrovni je vždy poskytováno formou bydlení v bytech, přičemž může být propojeno na sociální služby.
Obce a města mají sehrát klíčovou roli v zajišťování sociálního bydlení. Mají povinnost zmapovat potřeby na svém území ve spolupráci s úřady práce a pokusit se zajistit byty ze svých zdrojů nebo ve spolupráci s dalšími subjekty.
V případě neúspěchu mohou požádat stát o dotace. O konkrétních mechanismech a vyrovnávacích platbách jednají ministerstva práce a sociálních věcí a financí.
MPSV plní funkci metodického a kontrolního orgánu. Zajištění dostatečného bytového fondu pro potřeby sociálního bydlení je dlouhodobý cíl, který vyžaduje spolupráci všech úrovní.
tags: #predpokladane #naklady #socialniho #bydleni