Kostel svatého Jana Křtitele v Jihlavě je filiální kostel farnosti Jihlava-sv. Jakub a významná kulturní památka, jejíž historie sahá až do románského období.
Původně románský farní kostel, jehož patronát patřil nejdříve řádu německých rytířů a od roku 1233 premonstrátům v Želivě, se postupně vyvíjel v průběhu staletí. Po založení města na protějším břehu řeky Jihlavy ztratil svůj původní význam a stal se filiálkou kostela sv. Jakuba v Jihlavě.
Původní kostel byl postaven na konci 12. nebo počátku 13. století. Výkop provedený v roce 1984 odkryl kamenné základové zdivo části apsidy, J pilíře vítězného oblouku a přilehlého nároží kněžiště či lodi. Tyto nálezy potvrzují románské základy stavby, z níž se zachovaly obvodové zdi včetně úzkých oken. Jedná se o jednu z nejstarších dochovaných kamenných staveb na Českomoravské vrchovině.
Přes určité nepravidelnosti ve zdivu se zdá, že obvodní zeď nynější lodi je stavebně jednotná a pochází z 3. čtvrtiny 13. století. Loď bývala původně plochostropá a byla přístupná lomeným portálem s kamenným ostěním. Stavební zásahy do budovy, jejichž pozůstatkem jsou torza kamenných ostění oken v Z třetině lodi a druhotně použité zlomky klínových žeber, nelze zatím spolehlivě vyložit. Ještě před rokem 1270 získal kostelík raně gotickou podobu, přičemž část kostela tehdy pravděpodobně sloužila světským účelům. Triumfální oblouk, presbytář s apsidou a vížkou vznikly před rokem 1270. Husitské války kostel značně poškodily. V závěru 15. století bylo vybudováno nové kněžiště se síťovou klenbou a sedlovým portálkem do dřevěné sakristie na severu. Za renesanční přestavby na samém počátku 17. století byla zvýšena loď, objevily se nové vchody s renesančními portály, byla vestavěna kruchta a na severu přistavěna kamenná sakristie.
V souvislosti s pozdně gotickou přestavbou kostela byl boční vstup do lodi zazděn a v její Z zdi prolomen nový. Zazděna byla i všechna okna a prolomena nová. Ještě v 16. století byla přistavěna plochostropá sakristie. Kolem roku 1649 byla upravena okna, prolomeny J vchody do lodi a kněžiště, vestavěna hudební kruchta a z ní zřízen vstup na vnější kazatelnu. Poškození během švédské okupace Jihlavy za třicetileté války vedlo k obnově v barokním stylu. V roce 1749 byl kostel uvnitř i na vnějšku vymalován a pravděpodobně zaklenuta sakristie. V roce 1821 byl zastřešen sanktusník a v roce 1984 proběhly celkové úpravy.
Kostel svatého Jana Křtitele je orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazeným, kýlově ukončeným kněžištěm, k jehož S zdi přiléhá čtyřboká sakristie. Loď má obdélný půdorys, při jejím JZ nároží je na kamenných krakorcích zděné čtyřboké řečniště s dřevěnou kuželovou stříškou. Západní nároží lodi armují tesané kamenné kvádry.
Zdivo lodi je jednotné, z lícovaného lomového kamene kladeného na vápennou maltu. Hladké fasády jsou prolomeny v kněžišti malými hrotitými okny, na S a Z straně lodi malými barokními oválnými okny postavenými naležato, na J straně vysokými úzkými okny s půlkruhovým záklenkem. Ve V části S zdi lodi jsou tři původní štěrbinová okna s oboustranně rozevřenou. V Z třetině lodi se pod omítkou skrývají zbytky širokých gotických oken nejasného stáří. Hlavní vstup do kostela v ose Z průčelí má kamenné ostění s dvakrát vykrojeným sedlem a hranou zkosenou do patky. V ose J zdi lodi se nachází kamenné ostění původního portálu se zkosenou hranou. Nyní jsou loď i kněžiště přístupny z J strany tvarově shodnými, raně barokními portály.
Kněžiště má žebrovou hvězdicovou klenbu. Ve zdi po celém vnitřním obvodu kněžiště jsou segmentově završené výklenky na způsob sedilií. V S zdi kněžiště vede prostý sedlový portál se zkosenou hranou do sakristie zaklenuté plackami mezi pasy. Portál uzavírají jednokřídlé dveře z roku 1649. Kněžiště se otevírá do lodi zděným nepravidelným půlkruhovým vítězným obloukem. Loď je zaklenuta dvěma poli novogotické křížové žebrové klenby rychlého sledu mezi pasy a závěrovými poli stejného rozsahu s dělenými koutovými lunetami. V Z části lodi je umístěna hudební kruchta, podklenutá široce rozkročeným půlkruhovým obloukem. Lunety V klenebního pole obsahují freskové výjevy Kázání sv. Jana Křtitele na poušti a Kristova křtu z roku 1749.
Z doby baroka pocházejí tři oltáře: oltář svatého Jana Křtitele, svatého Norberta a svatého Jana Nepomuckého. Z tehdejšího mobiliáře se zachovala pouze křtitelnice a almužní sloupek.
Kostel svatého Jana Křtitele je významnou památkou, která svědčí o bohaté historii Jihlavy. U kostelíka začínaly slavné jihlavské hornické průvody, první v roce 1799, obnovené v roce 1890. Obraz se spícím horníkem a nápisem "Es war und ist nicht mehr" u západního vchodu připomíná zašlou slávu jihlavského dolování stříbra.
Kostel je pravidelně otevřen v čase bohoslužeb a koncertů. Péčí Římskokatolické farnosti u kostela sv. Jakuba a Královské kanonie premonstrátů na Strahově probíhala do poloviny roku 2016 průběžně obnova některých částí kostela.
tags: #pudorys #kostel #jana #krtitele #jihlava