+420 602 267 146
[email protected]

Regulace výstavby fotovoltaických elektráren v územním plánu

Od 1. ledna 2026 nabývá účinnosti novela stavebního zákona, která má odstranit dlouhodobé legislativní překážky bránící využití nezastavitelných ploch v průmyslových areálech pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Tento krok přispívá k plnění klimatických cílů České republiky i Evropské unie.

Potenciál pro instalaci až 1 000 MW špičkového výkonu lze realizovat, pokud se využije alespoň 50 % volných ploch v průmyslových zónách. Tento výkon se téměř vyrovná výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín.

grafické znázornění potenciálu solární energie v průmyslových zónách

Novela stavebního zákona a její dopady

Prezident republiky podepsal novelu stavebního zákona, která zásadně usnadní výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) v průmyslových a logistických areálech. Nové znění zákona, účinné od 1. ledna 2026, řeší legislativní překážky omezující rozvoj zelené energie.

Přijetí zákona podpořila studie společností Panattoni a Rota Group, která se zabývala využitím principů agrovoltaiky v průmyslových parcích, tedy zachováním funkce vegetace pod solárními elektrárnami. Tato studie iniciovala proces vedoucí k přijetí nového zákona.

Významnou roli sehrála také iniciativa Evropské komise při návrhu akceleračních zón.

Využití průmyslových zón pro FVE

„Dlouhodobě bojujeme za vyšší zastavitelnost v rámci průmyslových zón tak, aby se omezil zábor zemědělské půdy a zvýšila efektivita výstavby jako v západním světě. V průmyslových zónách ale u nás zůstává kvůli rigidnímu územnímu plánování nezastavěná plocha v rozmezí 15-35 %, na které se udržuje doplňková zeleň. Novela zákona nyní otevírá možnost, jak využít tyto plochy a instalovat nad ně fotovoltaické elektrárny při zachování funkce zeleně,“ vysvětluje Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko.

Pokud by se podařilo využít potenciál ploch v průmyslu na 50 %, lze instalovat panely o špičkovém výkonu až 1 000 MW, což odpovídá výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín. Tento krok umožní rychlejší dekarbonizaci českého průmyslu a logistiky bez nutnosti veřejných prostředků.

Pavel Sovička dodává, že jej inspirovala instalace velké solární elektrárny na střeše budovy pro společnost Amazon v roce 2021. Instalace FVE na střechách však má řadu nevýhod, včetně velkých požárních rizik, problémů s údržbou a souvisejících poškození střešní izolace, a zvýšené statické zátěže konstrukce budovy.

ilustrace FVE na střeše průmyslové budovy a FVE na volné ploše v průmyslovém areálu

Legislativní překážky a jejich řešení

Dosavadní legislativní rámec a interpretace územních plánů představovaly pro rozvoj FVE v nezastavěných částech průmyslových a logistických areálů značné překážky. Největší problém spočíval v nejisté interpretaci, zda se plocha pod fotovoltaickými panely započítává do zastavěné plochy, nebo do plochy zeleně.

Pokud by se celý průmět panelů započítával jako zastavěná plocha, areály by snadno překročily povolený limit zastavěnosti nebo by nesplnily minimální podíl zeleně.

„Elektrifikace je cestou k vyšší energetické účinnosti, oproti fosilním palivům umožňuje průmyslovým provozům dosáhnout stejného výkonu s násobně nižší spotřebou energie,“ uvádí se v materiálu.

Novela zákona výslovně stanovuje, že zastavěná plocha pozemní fotovoltaické elektrárny se nezahrnuje do celkové plochy určené k zastavění a do celkové plochy minimálního podílu zeleně. Toto platí za předpokladu, že je elektrárna umístěna na plochách určených územním plánem pro výrobu a skladování (nebo na smíšených výrobních plochách) a pod stavbou je zachována zeleň.

Novela stavebního zákona také explicitně umožňuje umisťovat FVE na stávající stavby, pokud to regulační plán nevylučuje. Tyto legislativní kroky jsou v souladu s evropskou legislativou, zejména s Nařízením OZE a Směrnicí RED III, které zdůrazňují převažující veřejný zájem na rozvoji obnovitelných zdrojů energie.

Zákon Lex OZE I a akcelerační zóny

Novela energetického a stavebního zákona, přezdívaná Lex OZE I, přináší zásadní změny usnadňující výstavbu velkých obnovitelných zdrojů energie, především větrných a solárních parků.

Výrobny energie z obnovitelných zdrojů nově spadají do definice veřejné technické infrastruktury podle stavebního zákona. To umožňuje jejich umisťování mimo území vyhrazené v územním plánu.

Vláda schválila zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), který přináší další zjednodušení povolovacích procesů pro výstavbu solárních a větrných elektráren, zejména prostřednictvím vymezení tzv. akceleračních zón.

Zefektivnění schvalovacího procesu v těchto zónách umožní rychlejší realizaci projektů. Vymezení oblastí probíhá na třech úrovních podle významu a každá zóna bude mít územní opatření stanovující podrobné podmínky a kritéria pro výstavbu.

„Jde o důležitý krok k posílení energetické bezpečnosti a k plnění našich klimatických závazků. Vznik akceleračních oblastí umožní rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a poskytne stabilní podmínky pro investory,“ uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zjednodušený režim a posuzování vlivů

V akceleračních zónách nebudou projekty splňující podmínky směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie podléhat posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), což proces významně urychlí.

Potenciální dopady větrných a solárních elektráren se budou posuzovat již ve fázi vymezování akceleračních oblastí na základě požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů, biologického posouzení a komplexního hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA).

Vymezení akceleračních oblastí bude probíhat na celostátní úrovni v územním rozvojovém plánu, na krajské úrovni v zásadách územního rozvoje a na místní úrovni v územních plánech obcí.

Adam Jaroš: Proč získání buněčné energie paradoxně začíná její spotřebou?

Lhůty pro povolování a poplatky

Zákon stanoví nepřekročitelné lhůty pro povolení menších projektů fotovoltaických elektráren do 100 kW. Po jejich uplynutí se budou považovat za povolené.

Výrobce elektřiny provozující větrnou elektrárnu bude platit poplatek 50 korun/MWh, z čehož získá obec 98 %. Tento poplatek má motivovat investory k výstavbě větrných elektráren v místech s vyšší větrností a posílit spolupráci mezi investory a obcemi.

Regulace FVE z pohledu stavebního zákona

Podle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu („Stavební zákon“) může být FVE považována buď za novou samostatnou stavbu, nebo její realizace může být považována za změnu dokončené stavby.

FVE jako samostatná stavba

Nejtypičtějším příkladem FVE jako samostatné stavby je elektrárna zřízená na louce či poli. V tomto případě musí FVE pro své povolení splnit všechny podmínky kladené na jakýkoliv jiný stavební záměr.

  • Musí její zřízení umožňovat platný územní plán.
  • Její umístění musí být v souladu s ostatními zájmy chráněnými Stavebním zákonem a dalšími právními předpisy (např. zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon o ochraně přírody a krajiny).

V případě samosprávných územních celků, které nemají patřičnou územně plánovací regulaci, je možné FVE jako samostatné stavby umisťovat jen v zastavěném území obce za splnění specifických podmínek.

Pro takovouto stavbu FVE je nutné získat územní rozhodnutí a v případě výkonu vyššího než 20 kW i stavební povolení a následně kolaudaci.

FVE může být také považována za samostatnou stavbu v případě, kdy je zřízena na střeše budovy, a budova slouží pouze jako nosná konstrukce (tzv. stavba na stavbě). Povolovací proces je v tomto případě shodný s FVE realizovanými na volné ploše.

FVE jako stavební úprava

FVE lze realizovat i v režimu stavební úpravy, kdy se FVE považuje za zařízení stavby, které zajišťuje její využití pro určený účel. V tomto případě FVE primárně slouží budově, na které je umístěna.

Aby bylo možno FVE považovat za stavební úpravu, nesmí její instalací dojít ke změně půdorysného ani výškového ohraničení stavby. Pokud toto instalace FVE nezmění, není její realizace podmíněna získáním územního rozhodnutí či územního souhlasu.

O stavební povolení je pro stavební úpravy nutné žádat pouze při nesplnění specifických podmínek, zejména pokud by došlo k zásahu do nosných konstrukcí stavby, změně jejího vzhledu nebo negativnímu ovlivnění požární bezpečnosti.

Po účinnosti novely zákona č. 458/2000 Sb. a Stavebního zákona (označované jako „Novela“), dojde k zániku povinnosti žádat o územní rozhodnutí a stavební povolení v případě stavby FVE s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud budou dodrženy podmínky shodné pro instalaci FVE v režimu stavební úpravy.

schéma rozdělení povolovacích procesů pro FVE

Sporné případy a územní plánování

Některé obce se potýkají s problémem, jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu tak, aby obstál u soudu a vyvážil veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE s ostatními veřejnými zájmy.

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon v § 122 říká, že v nezastavěném území se OZE mohou realizovat všude, pokud to územní plán z důvodu existence jiného veřejného zájmu nevylučuje. Toto ustanovení však investoři nemohou vykládat tak, že mají nárok na stavbu FVE či větrné elektrárny kdekoliv dle své vůle.

Ochrana přírody a krajiny v územním plánu

Instalace velkých FVE může negativně ovlivnit populace zvířat zničením jejich stanovišť a fragmentací krajiny, což vede ke ztrátě biotopů. Je zřejmé, že realizace FVE může být příčinou poškozování nebo ničení přirozených stanovišť.

Fragmentace krajiny je problémem, který zmiňuje i Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), podle něhož mají fotovoltaické elektrárny řadu velmi negativních dopadů na přírodu a krajinu.

Obce musí v územním plánování zohlednit tyto vlivy a zamezit nevhodnému umisťování FVE.

Případ Leština u Světlé

V případu obce Leština u Světlé se řešil návrh na zrušení části územního plánu obce, který omezoval umisťování velkoplošných fotovoltaických elektráren z důvodu ochrany krajinného rázu.

Navrhovatelka vlastní pozemek, na kterém hodlala vybudovat FVE, a tvrdila, že nový územní plán byl účelově zaveden s cílem zabránit jejímu záměru.

Obec namítala, že návrh na zrušení regulativů byl uplatněn opožděně a že námitky navrhovatelky byly v procesu územního plánování příliš obecné.

Soud konstatuje, že navrhovatelka napadá územní plán obce, který byl řádně přijat. Otázka řádného oznámení napadeného opatření obecné povahy nebyla soudem dále zkoumána, protože navrhovatelka s tvrzeným neúplným zveřejněním územního plánu nespojuje žádný přímý zásah do svých práv.

mapa s vyznačením obce Leština u Světlé a okolí

Ministerstvo pro místní rozvoj k územním plánům a OZE

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) reagovalo na zavádějící zprávy v médiích, které naznačovaly, že po přijetí novely energetického zákona výstavba obnovitelných zdrojů energie nemusí být v souladu s územním plánem.

MMR zdůrazňuje, že výstavba jakýchkoliv zdrojů energie musí být stále v souladu s územně plánovací dokumentací, zejména se zásadami územního rozvoje a územním plánem.

Novela stavebního zákona rozšířila definici technické infrastruktury o výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů. V některých případech to může vést k tomu, že v ploše, kde dříve územně plánovací dokumentace výstavbu OZE vylučovala, je nyní možná. Vždy však záleží na přesné formulaci regulace v konkrétní územně plánovací dokumentaci.

MMR připravuje metodické sdělení, které podrobněji vysvětlí důsledky novely v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro územní plánování.

tags: #plochy #pro #vystavu #fve #uzemni #plan

Oblíbené příspěvky: