Rekonstrukce jezů, ačkoliv často nezbytné pro stabilizaci vodních toků a protipovodňová opatření, mohou mít nečekané a negativní dopady na vodní turistiku. Příkladem je situace na řece Ohři u Vojkovic, kde byla obnovena jedna z jezu. Tento zásah však radikálně změnil vodní poměry. Nově vybudovaná šlajsna je příliš úzká pro lodě, jako jsou rafty, a navíc bývá za nízkého stavu vody uzavřena. Vodáci jsou tak nuceni přenášet své lodě v kamenitém terénu až do místa, kde se náhon vrací zpět do řeky.
Pokud je šlajsna otevřena, bývá to ta nejbližší náhonu, kde je proud velmi silný. Tato situace vyvolala nespokojenost, která vedla k podání podnětů na příslušné úřady, včetně Povodí a Městského úřadu v Ostrově, odboru životního prostředí, a také majitele elektrárny. Negativní dopady stavby derivační MVE u jezu Jakubov na řece Ohři vedly k tomu, že na místě dřívějšího toku zůstalo pouze prázdné kamenné řečiště s minimem vody, což znemožňuje plavbu.
Přestože existují znalecké posudky a metodické pokyny, které stanovují minimální průtoky, situace u Jakubovského jezu ukazuje, že povolit stavbu s takovým dopadem na okolí řeky je problematické. Fotografie situace, pořízené za stavu, kdy byla jedna propust otevřená, ukazují, že i tehdy bylo možné pokračovat v plavbě pouze pod jezem. Podle informací z místních půjčoven lodí se však jedná o výjimečnou situaci a za nižších průtoků bývají propusti obvykle uzavřeny.
Je znepokojující, že i přes snahy o ovlivnění stavebních řízení a protesty proti "suché řece" po dokončení stavby, nejsou tyto snahy vždy účinné. Protestovat proti již hotovému dílu bývá často neúčinné.
Na rozdíl od problematických případů existují i příklady úspěšných a technicky náročných rekonstrukcí a stavebních projektů, kde se klade důraz na zachování historického charakteru a využití kvalitních materiálů. Pila Kinský se podílela na několika takových projektech.
Pro rekonstrukci historického Staroměstského jezu v Praze byla na Pile Kinský zpracována dubová kulatina. Stromy staré přes 160 let poskytly mimořádně kvalitní materiál pro dubové trámy. Tyto trámy prošly speciálním procesem stabilizace ("vodním kúrováním"), kdy byly na měsíc potopeny. Rekonstrukce využila tradiční roštovou konstrukci z dubového dřeva, která je vyplněna žulovými deskami místo betonu. Tento projekt potvrdil kompetenci pily pro historicky a technicky náročné projekty.
Pro ochoz podél cimbuří na hradě Kost bylo na Pile Kinský zpracováno přibližně 40 m³ dubového dřeva. Dřevěná konstrukce o délce 45 metrů a výšce 10 metrů byla dokončena v roce 2022 a přirozeně navazuje na architekturu areálu. Nový ochoz zlepšuje plynulost návštěvnických tras a nabízí netradiční výhledy.
V areálu zámku Karlova Koruna proběhla náročná rekonstrukce kočárovny a historické jízdárny. Pro obnovu krovů bylo použito kvalitní dubové dřevo z Obory Kinských, které Pila Kinský zpracovala s důrazem na řemeslnou tradici a historickou věrnost.
Při obnově Podhlavického mlýna byla snaha zachovat co nejvíce původních prvků. Dubové dřevo z lesů Kinských našlo uplatnění jak při stavebních úpravách, tak v interiérových detailech.
V lednu 2025 byly dokončeny stavební práce na rekonstrukci Šítkovského jezu na Vltavě (ř. km 54,14). Práce probíhaly od dubna 2023 a byly rozděleny do pěti etap, aby nedošlo k nežádoucímu ovlivnění odtokových poměrů.
Součástí vltavského systému je i plavební komora Smíchov, která je díky osobní lodní dopravě jednou z nejvytíženějších v Praze. Z horního plavebního kanálu je napájena rameno Vltavy - Čertovka, kde jsou umístěna protipovodňová vrata.
Staroměstský jez, pravděpodobně vystavěný ve 13. století, je jedním z nejstarších dochovaných jezů v České republice. Jedná se o jez pražského typu - pevný dřevěný jez založený na pilotách s kamennou výplní. Rekonstrukce, probíhající od října 2020 do srpna 2023, navrátila jezu historickou podobu a stabilizovala jeho konstrukci. Byly použity tradiční materiály jako dubové dřevo a žulové desky.
Šítkovský jez vznikl ve středověku a původně zahrnoval devět mlýnů. Původní jez byl dlouhý 350 m. Na počátku 20. století byl přestavěn. Jedná se o pevný dřevěný jez pražského typu s kamennou výplní. V letech 1957-1959 byl jez zabezpečen ocelovými štětovnicemi a dřevěný rošt byl nahrazen železobetonovým.
Rekonstrukce Šítkovského jezu navazovala na rekonstrukci Staroměstského jezu. Byla provedena kompletní oprava a opevnění přelivné hrany, vybudování nového železobetonového předpolí, výstavba návodní štětové stěny a sanace poškozených ploch. Práce byly rozděleny do pěti etap, aby se minimalizoval dopad na odtokové poměry.
V České republice se plánují a realizují i rozsáhlé protipovodňové projekty, jako je výstavba přehrady Nové Heřminovy na řece Opavě. Tento projekt je klíčovým prvkem protipovodňové ochrany horního toku řeky Opavy.
Státní podnik Povodí Odry podal žádost o povolení záměru výstavby přehrady Nové Heřminovy. Součástí projektu je dohoda s obcí Nové Heřminovy na kompenzačních opatřeních, která umožní rozvoj obce a zvýší komfort bydlení.
Předpokládá se, že majetkoprávní vypořádání bude dokončeno do poloviny roku 2026, povolení záměru získá právní moc ve druhé polovině roku 2026. Výběr zhotovitele a podpis smlouvy se očekává do poloviny roku 2027, předání staveniště ve třetím čtvrtletí roku 2027. Hlavní stavební práce jsou plánovány na roky 2029 až 2032, s uvedením do provozu v roce 2033.
Projekt zahrnuje také řešení vyvolaných investic, jako je výstavba nového fotbalového hřiště a protipovodňová ochrana obce. Důležitá je také spolupráce s ekologickými organizacemi.
Kromě přehrady Nové Heřminovy jsou realizována i další protipovodňová opatření, včetně malých vodních nádrží a úprav toku Opavy. V současné době probíhají zadávací řízení na zhotovitele opatření pod přehradní hrází a v Zátoru-Loučkách.
Již nyní se modernizuje jez Brantice, který bude dokončen v roce 2026. Tato opatření jsou určena na ochranu údolí řeky Opavy proti stoleté vodě.
Povodí Moravy dokončilo rekonstrukci jezu v Hranicích, která zahrnovala i výstavbu rybího přechodu. Práce byly zahájeny v březnu 2020 a dokončeny v plánovaném termínu.
Jez byl rozšířen o jedno pole a koryto nad i pod jezem bylo rozšířeno. Na levém břehu vznikl téměř 150 m dlouhý rybí přechod, který zlepší migraci vodních živočichů.
Rekonstrukce přispěla k dílčímu zlepšení protipovodňové ochrany podél koryta Bečvy v Hranicích. Celkové investiční náklady akce dosáhly 236 mil. Kč a byly financovány z dotací a vlastních zdrojů Povodí Moravy.
Vakové jezy představují moderní typ pohyblivé a automatické jezové hradicí konstrukce. Díky nízké ceně a jednoduchému provozu jsou ideálním řešením pro malé vodní elektrárny a další stavby, kde je požadováno vzdutí vodní hladiny a její regulace.
Společnost AQUATIS a.s. projektuje vakové jezy již více než 50 let a realizovala přes 230 vakových jezů v České republice, na Slovensku, v Polsku a dalších zemích.
Na řece Svatavě v říčním km 17,7 probíhá rekonstrukce hráze zvané Vrata, kde se buduje nová elektrárna a jezové obmostrum. Z původně bezproblémového místa se stává vodácká past.
Na Moravské Sázavě v Lupěném byl zrekonstruován jez, který se z relativně bezpečného místa stal pravděpodobně nebezpečným. Dlouhá šikmá spádová deska byla odstraněna, podjezí bylo vybagrováno a vytvořena vana s válcem. Tato situace vyvolává otázky ohledně kvality plánování a realizace rekonstrukcí jezů.
tags: #rekonstrukce #jezu #v #polsku