Územní plánování definuje různé typy ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou klíčové pro strukturu a rozvoj sídelních útvarů. Tyto plochy se vymezují na základě specifických podmínek a charakteru území a jejich skladba je volena s ohledem na nejvhodnější řešení pro dané sídlo. Všechny plochy řešené územním plánem musí mít stanoven způsob využití, který musí být v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území.
Území se podle územního plánu dělí na následující kategorie:
Pro lepší pochopení struktury územního plánování je důležité definovat jednotlivé typy ploch:
Tyto plochy zahrnují zpravidla pozemky bytových a rodinných domů, související dopravní a technickou infrastrukturu a veřejná prostranství. Pozemky staveb pro rodinnou rekreaci mohou být zahrnuty, pokud splňují specifické podmínky. Do ploch bydlení lze zahrnout i pozemky souvisejícího občanského vybavení, s výjimkou velkých obchodních prodejen (nad 1000 m²).
Zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení pro vzdělávání, sociální služby, zdravotnictví, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, obchodní prodej, tělovýchovu, sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství, a také související infrastrukturu a veřejná prostranství.
Tyto plochy zahrnují stávající i navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další související infrastrukturu a občanské vybavení, které jsou s účelem veřejných prostranství slučitelné.
Vymezují se zejména pro pozemky nelesní vegetace.
Zpravidla zahrnují pozemky staveb pro bydlení, případně pro rodinnou rekreaci, pozemky občanského vybavení a veřejných prostranství, a také související dopravní a technickou infrastrukturu.
Zahrnují pozemky dálnic, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, výjimečně i III. třídy.
Tyto plochy se obvykle vymezují samostatně, pokud jejich využití vylučuje začlenění do jiných ploch a jiné využití není možné. Zahrnují pozemky vedení, staveb a zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod, trafostanice, energetická a komunikační vedení.
Zahrnují pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování, například pro hutnictví, strojírenství, chemický průmysl, skladové areály, zemědělské stavby a související veřejnou infrastrukturu.
Zahrnují zpravidla pozemky národních parků a chráněných území.
Zpravidla zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa, zemědělského půdního fondu, případně vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití.
Zahrnují pozemky povrchových dolů, lomů, pískoven, míst pro ukládání nerostů a odpadů, rekultivace a technologických zařízení pro těžbu.
Plochy s rozdílným způsobem využití jsou vymezeny ve výkresu územního plánu a pro všechny plochy je určeno hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití, stejně jako využití nepřípustné. V souladu s územním plánem je takové využití, které je v příslušných částech plánu uvedeno jako hlavní nebo přípustné, případně podmíněně přípustné po splnění stanovených podmínek.
V rámci grafické části územního plánu se používají různé značky pro vymezení funkčního využití:
Při povolování staveb a zařízení v plochách zeleně, kde je plovoucí značkou definováno jiné funkční využití, musí být zachován dominantní podíl plochy zeleně.
V některých lokalitách je kromě základního využití území vymezena i tzv. územní rezerva. Ve výkresu územního plánu je značena svislou šrafou a kódem funkčního využití územní rezervy uváděným za lomítkem.
Soudní praxe, například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2018, čj. 1 As 179/2017-40, objasňuje výklad pojmu „plochy s rozdílným způsobem využití“. Tento pojem je chápán jako legislativní zkratka, která zahrnuje všechny územním plánem řešené plochy, ať už se jedná o plochy vymezené podle stávajícího nebo požadovaného způsobu využití. Územní plán musí komplexně řešit celý prostor obce.
Důležité je, aby každý pozemek měl přiřazen způsob využití v souladu s § 4 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. U stávajících staveb, které byly zkolaudovány před nabytím účinnosti územního plánu, platí specifická pravidla pro navýšení hrubých podlažních ploch (HPP), která se liší podle typu stavby.
V kontextu soudních sporů bylo řešeno například i to, zda je vlastník pozemku „opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech, jestliže schválené funkční využití pozemků odpovídá dosavadnímu faktickému způsobu jejich využívání a pokračování v tomto způsobu využívání pozemků není opatřením obecné povahy ani zčásti vyloučeno“. Dále bylo posuzováno vymezení přípustného využití zemědělských ploch a jejich soulad s příslušnou vyhláškou.
Klíčovým aspektem je také zákonnost postupu při schvalování územního plánu, včetně řádného vypořádání námitek účastníků řízení. V případě zrušení rozhodnutí o námitkách je obec povinna uvést územní plán do souladu s tímto rozhodnutím.
tags: #smisene #vyrobni #plochy #uzemni #plan