V souvislosti se správou bytových domů a spravováním společných částí nemovitostí se společenství vlastníků jednotek (SVJ) často potýkají s otázkami střetu zájmů a s efektivními způsoby hlasování. Tato problematika je klíčová pro zajištění transparentního a spravedlivého rozhodování.
Problematiku střetu zájmů upravuje zákon o obchodních korporacích (§ 54 a násl. ZOK), přičemž jeho cílem je předcházet situacím, kdy se do konfliktu se zájmy společnosti dostane člen jejího orgánu nebo osoba mu blízká. Střet zájmů nastává, když může dojít ke konfliktu mezi osobním zájmem člena orgánu a zájmem obchodní korporace.
V případě, že si člen orgánu obchodní korporace uvědomí možný střet svého zájmu se zájmem korporace, je povinen o tom bez zbytečného odkladu informovat:
Člen orgánu může svou informační povinnost splnit i tím, že informuje pouze nejvyšší orgán společnosti, ledaže by sám jako jediný společník vykonával jeho působnost. Nicméně, je nezbytné postupovat s péčí řádného hospodáře a v případě, že by informování pouze valné hromady vedlo k prodlení s významnými důsledky pro společnost, nelze tuto výjimku uplatnit.
Pan Novák je členem představenstva společnosti Alfa, a. s., která má zájem odkoupit pozemek pro své sídlo. Tento pozemek sousedí s pozemkem, který pan Novák hodlá odkoupit pro své osobní účely. Vzhledem k tomu, že pan Novák má vyjednávat o kupní smlouvě pro společnost, jeho osobní zájmy jsou v konfliktu se zájmy společnosti. Pan Novák je proto povinen tento střet zájmů bez zbytečného odkladu oznámit ostatním členům představenstva a dozorčí radě společnosti Alfa, a. s.
Informační povinnost se vztahuje na všechny členy orgánů společnosti, tedy statutárních orgánů (jednatelé u s.r.o., členové představenstva u a.s.) a kontrolních orgánů (členové dozorčí či správní rady). V právní teorii panuje diskuse ohledně společníků, avšak právní výklad se postupně přiklání k závěru, že informační povinnost se vztahuje i na ně.
Stejnou informační povinnost mají členové orgánů v případě, kdy může dojít ke střetu zájmů osob jim blízkých, jimi ovlivněných nebo ovládaných. Pojem "osoba blízká" je definován v Občanském zákoníku (§ 22 NOZ) a zahrnuje příbuzné v přímé linii, sourozence, manžele, partnery, a další osoby v rodinném či obdobném poměru, které by újmu jedné z nich pociťovaly jako vlastní.
Pan Novák je členem dozorčí rady společnosti Alfa, a. s., která má v úmyslu odkoupit pozemek. Sousední pozemek, který má být předmětem koupě, je ve vlastnictví bratra pana Nováka, který jej chce odkoupit pro osobní účely. Pan Novák je povinen o této skutečnosti bez zbytečného odkladu informovat ostatní členy dozorčí rady společnosti Alfa, a. s.
V případech společností s ručením omezeným, kde je jediný společník zároveň jediným jednatelem a není zřízena dozorčí rada, se pravidla o střetu zájmů neuplatní, neboť by to nebylo logické. U akciových společností s jediným akcionářem a jediným členem představenstva, které však mají zřízenou dozorčí radu, se pravidla o střetu zájmů aplikují.
Kontrolní nebo nejvyšší orgán má možnost na vymezenou dobu pozastavit výkon funkce členu orgánu, který oznámí střet zájmů. Tato možnost může být využita i v případě, kdy člen střet zájmů neoznámí, ale jeho zájmová kolize se projeví. Doporučuje se tato práva a povinnosti upravit ve smlouvě o výkonu funkce.
I po splnění oznamovací povinnosti a případném nepozastavení výkonu funkce zůstává člen orgánu povinen jednat s péčí řádného hospodáře, tedy v nejlepším zájmu obchodní korporace, i v situacích, kdy dochází ke střetu zájmů.
Častým problémem společenství vlastníků jednotek (SVJ) je nízká účast vlastníků na shromážděních, což může vést k paralýze rozhodování. Shromáždění vlastníků, jako nejvyšší orgán SVJ, musí být svoláváno minimálně jednou ročně statutárním orgánem. Pro usnášeníschopnost je nutná účast vlastníků s nadpoloviční většinou všech hlasů, přičemž váha hlasu je určena velikostí podílu na společných částech domu.
Hlasování korespondenčně, známé jako per rollam, je ze zákona možné v případě, kdy poslední shromáždění nebylo usnášeníschopné. Statutární orgán může navrhnout rozhodování mimo zasedání, přičemž návrh musí být písemný, obsahovat podklady pro rozhodnutí a stanovenou lhůtu pro vyjádření. K platnosti dálkového rozhodnutí je vyžadováno datum a vlastnoruční podpis každého vlastníka na listině s plným zněním návrhu.
Po vyhlášení nouzového stavu se ukázalo, že mnoho společenství nebyla schopna rozhodovat kvůli omezením shromažďování, což zdůraznilo význam alternativních způsobů hlasování.
Mechanismus rozhodování mimo zasedání shromáždění podle § 1211 a násl. občanského zákoníku se v praxi SVJ uplatňuje stále častěji. Tento způsob je možný, pokud to připouštějí stanovy SVJ, nebo v případě, kdy řádně svolané shromáždění nebylo způsobilé se usnášet.
K platnosti hlasování per rollam je nezbytné, aby každý vlastník vyjádřil svou vůli prostřednictvím hlasovacího lístku, který musí splňovat náležitosti dle § 1212 občanského zákoníku. Lístek musí obsahovat znění návrhu usnesení. Je přípustné hlasovat o více návrzích současně, ale s možností samostatného vyjádření ke každému z nich.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. [číslo jednací], má vlastník jednotky právo nahlížet do oznámení o výsledku hlasování per rollam a souvisejících dokumentů, včetně hlasovacích lístků. Toto právo vyplývá z členství ve společenství a není podmíněno zvláštním právním zájmem.
V případech, kdy jsou členové orgánů spolku zároveň členy statutárního orgánu nebo zaměstnanci zakladatele (právnické osoby), může dojít ke střetu zájmů při rozhodování o záležitostech vzájemných vztahů mezi zakladatelem a spolkem. Střet zájmů neznamená automaticky nečestné jednání, ale představuje zvýšené riziko klientelismu, nepotismu či korupce.
V případě rozporu zájmů člena statutárního orgánu se zájmy právnické osoby a absence jiného způsobilého člena statutárního orgánu, může soud jmenovat právnické osobě opatrovníka. Rozhodnutí orgánů spolku vydaná osobami ve střetu zájmů nejsou absolutně neplatná, ale jejich neplatnosti se lze dovolat prostřednictvím soudu.
Současná právní úprava, včetně nařízení eIDAS a zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, umožňuje využívání elektronických prostředků pro hlasování. Požadavek na písemnou formu právního jednání je naplněn i prostřednictvím elektronických prostředků, které umožňují zachycení obsahu a určení jednající osoby (např. dvoufaktorové ověření). Hlasování prostřednictvím online dálkového přístupu je tak plně v souladu s aktuálně platnými předpisy.
V případě spoluvlastnictví jednotky (např. bytu či garáže) jedná vůči SVJ společný zástupce, kterého si spoluvlastníci určí. Tento zástupce může být i osoba mimo okruh spoluvlastníků. Zákon nevyžaduje písemnou formu zmocnění. Spoluvlastníci si nemohou přičítat spoluvlastnický podíl jednotky k ostatním svým podílům pro účely hlasování.
tags: #spolecenstvi #vlastniku #jednotek #stret #zajmu #a