V současné době je získání mapy jakéhokoli území nesmírně snadné. Turisté si mohou zobrazit značené stezky, možnosti ubytování a místní zajímavosti, zatímco řidiči mají k dispozici mapy silniční sítě s navigací. Máme přístup k satelitním mapám, které ukazují rozrůstání měst, a na panoramatických snímcích se můžeme virtuálně procházet po místech vzdálených tisíce kilometrů. Není to tak dávno, co se lidstvo spoléhalo na papírové mapy, a ještě dříve lidé často žili v oblastech, kde žádné mapy neexistovaly. Mapy byly dostupné pouze tam, kde byly nezbytně potřeba, tedy ve městech a na důležitých dopravních trasách.
Největší rozvoj mapování v českých zemích nastal v době, kdy se začaly zaměřovat pozemky do katastru. Dříve se práva k pozemkům pouze zapisovala do knih, tzv. zemských desek, které však byly primárně určeny k zápisům o soudních sporech a měly k mapovému dílu daleko. Patent Josefa II. z roku 1785 stanovil nutnost zaměření pozemků, a teprve na začátku 19. století začalo soustavné mapování pozemků do tzv. stabilního katastru.
Tyto souvislosti vysvětlují, proč se dochovalo jen málo map staršího data - jednoduše je nikdo nekreslil. Novější mapové dílo však již bylo sestavováno podrobně a podle přesných pravidel. Katastrální mapy, jakožto důležité listiny, byly také důkladně archivovány.
K prozkoumání historických map nám pomáhá aplikace spravovaná Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (ČÚZK). Na webu ČÚZK lze snadno přistupovat nejen k současným katastrálním mapám a zápisům (prostřednictvím nahlizenidokn.cuzk.cz), ale i ke všem digitalizovaným archivům. Ovládání aplikace je intuitivní, i když je vhodné předem vědět, co hledáte. Bez problémů se však lze v systému jen tak procházet a objevovat mnoho zajímavostí.
Celý archiv je možné zobrazit na podkladové mapě České republiky. Přímo na webu ČÚZK funguje e-shop, kde si lze objednat datový soubor se skenem archivní mapy ve vysokém rozlišení za cenu několika desetikorun. Pokud vás obsah archivu zaujme natolik, že byste si přáli mít doma kvalitně vytištěný exemplář, ani to není problém.
Aplikace ČÚZK se pochopitelně zaměřuje na území České republiky. Existují však podobné aplikace i v jiných zemích a také servery, které shromažďují historické mapy z celého světa.
V rámci archivů a sbírek se nachází řada cenných historických map českých zemí, které dokumentují vývoj kartografie a poskytují pohled na proměny krajiny a společnosti.
Jednou z nejstarších dochovaných map Čech je mapa Mikuláše Klaudyána, lékaře a knihtiskaře z Mladé Boleslavi. Mapa, vydaná v Norimberku, je orientovaná k jihu a má přibližné měřítko 1:2880 (v kontextu císařských povinných otisků stabilního katastru). Horní část tisku se věnuje společenským poměrům v Čechách, zatímco dolní část tvoří samotná mapa zobrazující Čechy a Kladsko. Obsahuje sídla (rozdělená na královská a poddanská, katolická a nekatolická), vodstvo, porosty, cesty a názvosloví. Názvosloví je téměř výhradně české. Vlastníkem mapy je Biskupství litoměřické.
Sebastian Münster (1488/1489 - 1552) z Basileje zařadil do svých popisů cizích zemí zmenšenou verzi Klaudyánovy mapy Čech. Tato mapa, vydaná v Basileji, je zhruba na 3/5 původní velikosti a postrádá některé detaily, například cesty. Byla však doplněna mapovou legendou, poměrovým měřítkem a světovými stranami v latinském jazyce, a v některých případech i německými názvy sídel.
Franz Jacob Heinrich Kreibich (1759-1833), významný kartograf a kněz, připravil v roce 1816 mapovou přílohu k "Kronice církevní" Bohuslava Bílejovského. Tato mapa, vyhotovená podle norimberského výtisku Klaudyánovy mapy Čech a Kladska z roku 1518, byla zkopírována pomocí propíchání, přenesena do mědirytiny a černobíle vytištěna. Podle přání uživatele mohla být následně ručně vybarvována. Tyto pozdní kopie z 19. století jsou ceněny jako kartografické památky.
Druhou nejstarší původní mapou Čech (s Kladskem) z roku 1568 je dílo saského kněze Johanna Crigingera (1521-1571). Mapa má oválný tvar, v rozích jsou štítonoši se znaky historických českých zemí. Název mapy v latinském jazyce zní BOHEMIAE REGNI NOVA CHOROGRAPHICA DESCRIPTI(O). Obsahuje sídla, vodstvo, porosty, reliéf a názvosloví. Výškové poměry jsou vyjádřeny kopečkovou metodou. Mapa nevznikla přímo v terénu, a proto obsahuje některé nepřesnosti, například chybějící řeku Otavu.
Abraham Ortelius (1527-1598), mimořádně významný vlámský kartograf, zařadil do svého atlasu "Theatrum orbis terrarum" z roku 1570 dobovou kopii Crigingerovy mapy. Tato mapa, vydaná v Antverpách v roce 1585, je velmi kvalitně rytá a dobře čitelná. Ortelius vymezil území Čech a Kladska tečkovanou hranicí a doplnil k některým sídlům texty. Chyby předlohy však neodstranil.
Mapa Pavla Aretina z Ehrenfeldu, vydaná pravděpodobně v Praze, se vyznačuje větším měřítkem a větším nadpisem REGNI BOHEMIAE NOVA ET EXACTA DESCRIPTIO. Na teritoriu Čech a Kladska a v přilehlém okolí zobrazuje mnohem více skutečností než předchozí mapy. Obsahuje rám se zeměpisnými souřadnicemi, sídla (1157), vodstvo, porosty, reliéf, zemské hranice a popisy. Poprvé jsou zde vidět i hranice jednotlivých českých krajů. Mapa je zdobena císařským orlem a českým lvem, po stranách jsou postavy tehdejší české společnosti.
Johannes Janssonius (1588-1664) využil mapu Pavla Aretina jako předlohu pro svou mapu Čech s Kladskem, vydanou v Amsterdamu. Mapa, kterou ryl Petrus Kaerius podle Egidia Sadeler, má menší měřítko a menší rozměr, což vedlo k částečné redukci obsahu a výzdoby. Na rozdíl od Aretinovy mapy jsou zde jen 4 postavy po stranách a 4 zobrazená města.
John Speed (1552-1629), významný anglický kartograf, vytvořil zmenšenou kopii s názvem BOHEMIA Newly described by… Tato mapa se jen minimálně liší od map Pavla Aretina a Johannese Janssonia. Okrajová výzdoba je odlišná, postavy po stranách se střídají a jejich počet je navýšen na 5 a 5. Větší je i počet zobrazených měst.
Johann Georg Vogt (1669-1730), cisterciácký mnich, vytvořil mapu jako přílohu k pojednání "Das jetzt-lebende Königreich Böhmen…". Mapa je velmi obsažná, zaznamenává celkem 3110 lokalit, včetně kostelů, kaplí a mlýnů. Podrobně je zachycena říční síť a silniční síť. Mapa je bohatě vyzdobena, pozornost zaslouží personifikace českých řek a náznak bohatství země.
Martin Helwig (1516-1574) vytvořil v letech 1561-1564 mapu Slezska a Kladska. Mapa je orientovaná k jihu a zobrazuje celé Slezsko a Kladsko, větší část Lužice, část Braniborska, Polska, Slovenska, Moravy a Čech. Obsahuje sídla (327), vodstvo, porosty, reliéf a popis. Výškové poměry jsou vyjádřeny kopečkovou metodou. Mapa je pedagogicky zaměřená a obsahuje například pověst o Rýbrcoulovi.
Jonas Scultetus (1603-1664) představil Slezsko na samostatné mapě s názvem SILESIAE DVCATVS Accurata et vera delineatio. Mapa vychází ze starší mapy Martina Helwiga, ale je doplněna o vlastní poznatky, zejména v oblasti Dolního Slezska. Orientace mapy je k severu a zaznamenává nárůst počtu sídel (567). Mapa obsahuje rám se zeměpisnými souřadnicemi, sídla, vodstvo, porosty, reliéf a názvosloví.
Jonas Nigrini (?-1742) vydal v Těšíně pravděpodobně první samostatnou mapu Těšínska. Mapa, orientovaná k severu, je ručně kreslená a má název DVCATVS IN SILESIA SVPERIORE TESCHIN...
Staré mapy, plány měst, atlasy a glóby jsou v České republice uchovávány v archivech, knihovnách s historickými fondy, muzeích, galeriích a soukromých sbírkách. Většina těchto sbírek je přístupná veřejnosti, často v omezeném rozsahu. Probíhá rozsáhlá digitalizace a digitalizáty map jsou prezentovány na webových stránkách příslušných institucí nebo v rámci virtuálních mapových sbírek.
Pro vyhledávání digitalizovaných map existují speciální portály a aplikace, například mapire.eu, geoportal.gov.cz, opevneni.cz nebo militarymaps.rct.uk.
Císařské otisky map stabilního katastru představují ojedinělé mapové dílo, kopii originální katastrální mapy v měřítku 1:2880. Obsahují neuvěřitelné množství informací o stavu území téměř před 200 lety. Území Moravskoslezského kraje bylo mapováno v rozmezí let 1830-1836. Mapa obsahuje původní čísla pozemkových a stavebních parcel. Pro zjištění čísel popisných lze využít tzv. indikační skici, které jsou přístupné na webových stránkách zemských archivů.
Zeměměřický úřad vyvinul aplikaci Archivní mapy pro vyhledávání digitalizovaných map. Samostatně je prezentována Sbírka map a plánů do roku 1850.
tags: #stara #katastralni #mapa #1978