Stará Lysá je obec ležící v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, která se nachází čtyři kilometry severozápadně od Lysé nad Labem a osm kilometrů jižně od Benátek nad Jizerou. Obec se skládá ze dvou urbanistických celků: větší hlavní části Stará Lysá a menší přidružené části Čihadla, která leží zhruba dva kilometry severozápadně. Celková výměra katastrálního území činí 969 hektarů.
Nejstarší písemné zmínky o Staré Lysé pocházejí z 11. století, kdy zde byl v roce 1013 vězněn kníže Jaromír. Po jeho smrti se knížecí majetek, který zahrnoval rozsáhlé území, stal výsluhou zemana Mutiše (Vršovce). Následně panství přešlo na kapitulní kostel svatého Václava ve Staré Boleslavi a později se stalo součástí majetku českých královen. Kolem roku 1291, kdy královna Guta zavedla v Lysé nad Labem emfyteutický systém, Stará Lysá přestala být hlavním správním a hospodářským centrem a pravděpodobně existovala pouze jako vesnice.
V období let 1310-1346 byla obec součástí statků české královny Elišky Přemyslovny. Vlastnictví se dále měnilo, když se v roce 1346 stal držitelem Jan Jindřich, vévoda Korutanský, a po něm Anna Svídnická, která panství v roce 1355 postoupila klášteru augustiniánů na Karlově v Praze. Za vlády Václava IV. Lysou vlastnil Jan mladší z Hradce, který ji v roce 1450 prodal Janu ze Smiřic. V roce 1509 Jaroslav Jindřich Smiřický odprodal Starou Lysou a Čihadla Fridrichovi z Donína, čímž se obě osady staly součástí panství Milovice.
V roce 1530 byla za Fridricha z Donína založena hráz druhého rybníka Hladoměř. Po smrti Fridricha z Donína v roce 1546 bylo část jeho majetku zkonfiskována a Stará Lysá a Čihadla přešly pod správu panství Benátky. Během třicetileté války osada Čihadla zanikla. V roce 1647 získal celé benátecké panství včetně Staré Lysé generál Jan de Werth. V roce 1654 bylo panství rozděleno a Stará Lysá připadla Zuzaně hraběnce Cabové. V roce 1713 je ve Staré Lysé evidováno 12 osedlých stavení se 75 dušemi.
V roce 1715 se dědicem panství stal Arnošt Jaroslav hrabě ze Schützen a Leipoldsheimu, po jehož smrti v roce 1720 přešlo panství na Ignáce Zikmunda hraběte z Klenové a z Janovic. V období let 1715/1716 došlo k výměně části benáteckého panství, při které František Antonín hrabě Špork získal vrch Čihadlo a vybudoval zde letní zámeček Bon Repos s kaplí svatého Jeronýma. V roce 1769 bylo panství prodáno pražskému arcibiskupovi Antonínu Petru hraběti Příchovskému z Příchovic, který podporoval obnovu zámečku Bon Repos a zakládal hospodářské dvory.
V roce 1790 byla nově založena osada Čihadla. V roce 1816 zdědily panství rodu Mladotů ze Solopisk a sňatkem v roce 1823 přešlo na Leopolda Felixe Thun-Hohensteina. V roce 1848 spadala Stará Lysá pod okresní soud v Benátkách nad Jizerou. V roce 1850 byl vypuštěn zbytek Starolyského rybníka. V roce 1868 se obec stala součástí politického okresu Mladá Boleslav. Samostatná výuka probíhá od roku 1874.
V roce 1905 koupil benátecké panství hrabě Rudolf Ferdinand Kinský. V roce 1920 bylo hospodářské zázemí dvora Alžbětín zabráno a rozparcelováno v rámci pozemkové reformy. V roce 1924 byla zahájena elektrifikace obce. V roce 1927 byl do obce zaveden první traktor a v roce 1928 první telefon.
V roce 1929 byla postavena nová hasičská zbrojnice. V zimě 1929/1930 utrpěly ovocné stromy značné škody mrazem, což vedlo k výsadbě nových stromů. V roce 1930 byla vybudována první dlážděná cesta. V roce 1931 vznikla Hospodářská Besídka a v roce 1932 obecní Kampelička. V roce 1939 byla obec obsazena německými vojsky a založen hřbitov.
Po druhé světové válce v roce 1945 byl v areálu Bon Repos umístěn lazaret Rudé armády. V roce 1949 se Stará Lysá stala součástí okresu Nymburk. V roce 1950 vznikl přípravný výbor JZD.
Na katastru obce Stará Lysá byly doloženy archeologické nálezy, ačkoliv evidence Archeologického ústavu Akademie věd ČR uvádí pouze tři nálezy. První z roku 1947 byl vyhodnocen jako vrcholný středověk, avšak bez bližšího popisu. Nález dehtářské pece s keramikou a zbytky dřeva v lokalitě „Za Pecí“ z roku 1999 je datován do 17. století. Z publikovaných, ale nedoložených nálezů z přelomu 19. a 20. století pocházejí tuhované střepy (kultura knovízská) a střepy vypichované keramiky (kultura s keramikou vypíchanou cca 5100 - 4400 př. n. l.) z lokality „Na Ostrově“.
Vrstva "ploch změn" v datových sadách územních plánů je převedena do podoby datových modelů SZdÚP 2023 a SZdÚP 2024v(6). Tato transformace je prováděna automatizovanými nástroji a slouží primárně pro testovací účely validačního ETL nástroje Jednotného standardu, který kontroluje pouze vzájemné překryvy a nedotahy. Data je proto nutné korigovat podle skutečných dat územního plánu, zejména v místech "ostrovů" nebo nezastavitelných návrhových ploch.
V atributech, které byly převedeny do datového modelu SZdÚP 2023 a SZdÚP 2024v(6), není zajištěn stoprocentní soulad s nejaktuálnější metodikou. Tato skutečnost nebude systematicky opravována a je třeba ji zajistit na straně zpracovatele územního plánu před zahájením prací. Atributy vybraných "všeobecných" a "specifických" ploch s rozdílným způsobem využití byly převedeny na základě unifikovaného převodníku. Vazba na skutečnou podobu dat účinného územního plánu je zachována pouze uvnitř přiložených souborů regulativů v balíčcích dat v datových modelech 2023 nebo 2024v(6).
tags: #stara #lysa #uzemni #plan