V oblasti bydlení a nemovitostí je klíčové správné metodické vymezení pojmů, které umožňuje přesné pochopení zjištěných skutečností a jejich srovnání s předchozími sčítáními. Tato kapitola se zaměřuje na definici a statistické údaje týkající se domů a bytů, s důrazem na neobydlené objekty.
V rámci sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) jsou do kategorie domů zahrnuty všechny objekty určené k bydlení. To zahrnuje budovy s jedním či více byty, ale také ubytovací zařízení bez bytů, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování, jako jsou dětské domovy, domovy důchodců nebo ústavy pro postižené.
Sčítání se naopak netýká domů, kde nebyl zjištěn žádný byt ani žádná osoba s trvalým či dlouhodobým pobytem. Tyto objekty nejsou zařazeny ani mezi neobydlené. Provozní, administrativní, zdravotnická či hotelová zařízení bez bytů a bez trvale hlášených osob se ve výsledcích sčítání neobjevují.
Při hodnocení obydlenosti domů se od sčítání v roce 2001 zavádí kategorie přechodně obydlené domy. Tyto domy obsahují pouze přechodně obydlené byty, ale žádnou osobu s trvalým či dlouhodobým pobytem.
Nárůst počtu rodinných domů v posledních desetiletích byl ovlivněn nesprávným zařazováním některých rodinných domů při sčítání v roce 1991 do rekreačních objektů a změnou metodiky při členění domů na bytové a rodinné.
Byt je definován jako prostorová jednotka určená k bydlení, která prošla kolaudací.
Podobně jako u domů, i obydlenost bytu je při sčítání určena přítomností minimálně jedné osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Pokud taková osoba není v bytě hlášena, je byt považován za neobydlený. V souvislosti s tímto metodickým přístupem se poměrně značně zvýšil počet neobydlených bytů, které však nemusí být prázdné, ale jsou pouze přechodně obydlené osobami, které jsou k trvalému pobytu hlášeny jinde.
Ve srovnání s rokem 1991 se u bytů liší ukazatel obytné plochy. V roce 2001 byly do obytné plochy zahrnuty i místnosti s plochou 4-7,9 m², které v předchozím sčítání spadaly do plochy ostatních prostor. Také údaje o způsobu vytápění nejsou plně srovnatelné kvůli metodickým změnám; v roce 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla mimo byt zařazeny do ústředního topení.
Kromě bydlení v bytech byly zjišťovány i další formy:
Do celkového počtu obyvatel bydlících mimo byty nepatří osoby ubytované v zařízeních sloužících kolektivnímu ubytování (např. domovy důchodců, ústavy, koleje, léčebny), které byly při SLDB 2001 zařazeny do samostatné kategorie „osoby v zařízeních“.
V Městské části Praha - Radotín bylo podle SLDB 2001 evidováno 1368 domů určených k bydlení, z nichž bylo 1254 trvale obydlených a 114 neobydlených.
Domovní fond v Radotíně byl tvořen převážně rodinnými domy (87%). Během posledních deseti let před rokem 2001 přibylo rodinných domů a domů s jinou než obytnou funkcí, ale s byty, zatímco počet bytových domů poklesl.
Za desetileté období od SLDB 1991 se počet trvale obydlených domů zvýšil o 47 a neobydlených o 45. Celkový nárůst počtu domů byl méně výrazný kvůli nárůstu počtu neobydlených domů.
Celkový počet domů s byty v Radotíně se zvýšil jen o necelá 4%.
Většina trvale obydlených domů (necelých 52 %) byla postavena po druhé světové válce. V období 1991-2001 bylo postaveno 157 domů (13 %), přičemž do tohoto období se podle metodiky SLDB 2001 započítávaly i rekonstrukce. V tomto posledním období bylo postaveno téměř výhradně rodinných domů.
Většina obyvatel (34 %) bydlela v domech z období 1946-1980. V domech postavených v 80. letech bydlelo 28 % obyvatel, zatímco v nejnovějších domech (1991-2001) pouze 8 %.
Podíl domů připojených k veřejné kanalizační síti činil 40 %. Připojení na vodovod mělo téměř 100 % domů. Plynovou přípojku mělo něco přes čtvrtinu domů.
Vlastnictví rodinných domů bylo téměř výhradně v rukou soukromých fyzických osob (97 %). U bytových domů byla struktura vlastnictví pestřejší: 15 % vlastnily soukromé osoby, 40 % obec či stát, 17 % bylo družstevních a necelá třetina patřila jiným právnickým osobám.
Většina rodinných domů (78 %) měla pouze 1 byt. Bytové domy nejčastěji spadaly do kategorie 4-11 bytů (65 %). Průměrná velikost obydlených domů se v posledním desetiletí nezměnila.
V MČ Praha - Radotín bylo v roce 2001 sečteno celkem 2 953 bytů, z nichž bylo 2 686 trvale obydlených a 267 neobydlených.
Nedecydovaná polovina bytů se nacházela v rodinných domech, v bytových domech jich bylo jen nepatrně více. Celkový počet bytů se od roku 1991 zvýšil o 6 %, ale počet trvale obydlených bytů pouze o 1 %. Trvale obydlené byty přibyly v rodinných a ostatních domech, zatímco v bytových domech jejich počet klesl.
Počet neobydlených bytů se v Radotíně více než zdvojnásobil oproti roku 1991, což odpovídá celopražské tendenci. Podíl neobydlených bytů činil 9 %.
Byty postavené do roku 1919 tvořily 7 % bytového fondu, převážně v rodinných domech. Dalších 24 % bytů bylo v domech z období 1920-1945 (většinou v rodinných domech). Čtvrtina bytů se nacházela v domech z let 1946-1970 (převážně v bytových domech).
Vodovod byl zaveden do téměř 100 % bytů. Na kanalizaci bylo připojeno 64 % bytů, převážně v bytových domech. Plynovou přípojku mělo necelých 13 % bytů. Vlastní toaletu mělo 97 % bytů, stejně tak i vlastní koupelnu nebo sprchový kout. Ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 80 % bytů.
Vytápění v tomto typu topení bylo nejčastěji zajištěno elektřinou (42 %), pevnými palivy (26 %) a plynem (22 %). Došlo k významné změně oproti roku 1991, kdy se pro vytápění používala převážně pevná paliva (82 %).
V MČ Praha-Radotín došlo k výraznému nárůstu počtu a podílu bytů I. kategorie a poklesu bytů II. až IV. kategorie.
Průměrná plocha bytu byla 79,0 m², obytná plocha 52,3 m² a průměrný počet obytných místností 2,87. Tyto hodnoty byly vyšší než celopražský průměr, což bylo dáno vyšším podílem bytů v rodinných domech.
Nejčastějším typem bytu byly třípokojové byty. Zvýšil se také počet bytů s pěti a více pokoji.
Nejvíce bytů (42,5 %) bylo určeno jako byt ve vlastním domě (většinou v rodinných domech). V bytových domech byly nejčastější nájemní byty (49 % všech bytů v bytových domech).
Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Radotín oproti roku 1991 zlepšily. Zvětšila se průměrná obytná plocha na osobu a poklesl počet osob na 1 místnost.
V Radotíně byly všechny ukazatele úrovně bydlení nad celopražským průměrem, což je opět dáno vyšším zastoupením rodinných domů.
Podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo v České republice celkem 4 756 572 bytů, z toho 651 937 neobydlených bytů (13,7 %). Třetina neobydlených bytů se nachází v malých obcích.
Neobydlené byty představují negativní jev, zejména v situaci převažující poptávky po bydlení. Mohou chátrat, nevstupují na realitní trh a nejsou využitelné pro sociální bydlení.
V České republice existuje významný počet neobydlených bytů ve vlastnictví obcí a státu. U většiny z nich nejsou známy konkrétní důvody neobydlenosti.
V posledních letech se ubývá domů neobydlených z důvodu neobyvatelnosti, což platí zejména pro bytové domy. Nejčastějším důvodem neobydlenosti rodinných domů je jejich užití jako rekreačního objektu.
Technický stav bytových domů se zlepšuje; podíl bytových domů neobyvatelných z důvodu špatného technického stavu či rekonstrukce klesl.
Podle posledního sčítání lidu a analýzy Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z roku 2024 se v České republice nachází více než 860 tisíc neobydlených bytů, což je více než dvojnásobek oproti situaci před třiceti lety.
Odhaduje se, že z tohoto počtu je zhruba 577 tisíc bytů dlouhodobě prázdných. Z nich se 200 tisíc nachází v bytových domech a 377 tisíc v rodinných domech.
Do kategorie „neobydlený byt“ spadají všechny jednotky, kde nikdo nemá nahlášen trvalý ani dlouhodobý pobyt. Častými důvody neobydlenosti jsou nevyhovující technický stav, vysoké náklady na bydlení, nebo investiční byty používané pro jiné účely než bydlení.
Vlastníci nemovitostí často uvádějí riziko problémových nájemníků a nízké výnosy z pronájmu jako důvod nepronajímání bytů.
Ekonomové poukazují na to, že vysoký počet prázdných bytů je logickým důsledkem nelikvidnosti trhu s nemovitostmi.
Počet obyvatel České republiky mírně vzrostl, zatímco počet domů a bytů se zvýšil výrazněji, což naznačuje dostatek bytů na trhu.
Investice do nemovitostí jsou vnímány jako bezpečný způsob uložení peněz a zabezpečení na stáří, což vede k tomu, že mnohé byty končí jako investiční a zůstávají neobydlené.
Navzdory obavám z nedostatku pracovních sil v důsledku nízké porodnosti, počet novorozených dětí v posledních letech mírně přesahoval počet zemřelých, s výjimkou let 2020 a 2021.
Osmdesát procent nemovitostí je v osobním vlastnictví, což znamená, že byty a domy se stávají předmětem dědictví a mohou řešit bytové potřeby budoucích generací.
Mladší generace se však často nehrnou do starších domů mimo Prahu kvůli jejich nižšímu standardu a nákladům na rekonstrukci.
Nové byty jsou primárně stavěny jako investice, nikoli pro trvalé bydlení.
tags: #trvale #neobydlene #objekty #bydleni