Vojáci z povolání mají kromě základního služebního tarifu nárok na řadu dalších příspěvků a plnění, která ovlivňují jejich celkové finanční ohodnocení. Mezi tyto příspěvky patří například výkonnostní příplatek, příplatek za službu spojenou s mimořádnou zátěží, stabilizační příspěvek a také příspěvek na bydlení. Cílem těchto opatření je zvýšit konkurenceschopnost vojenských profesí na trhu práce a zajistit dostatečné finanční ohodnocení pro příslušníky ozbrojených sil.
Výsluhové náležitosti jsou upraveny zákonem č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Mezi tyto náležitosti patří výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné a úmrtné. Vznik nároku na tyto dávky a jejich výše se odvíjí od délky služby vojáka z povolání.
Na výsluhový příspěvek vzniká nárok po 15 letech služby vojáka z povolání. Jeho základní výše činí 5 % průměrného měsíčního hrubého platu (PMHP). S každým dalším odslouženým rokem se výše příspěvku zvyšuje, přičemž po 20 letech služby dosahuje 36 % PMHP. Maximální výše výsluhového příspěvku je zákonem omezena na 55 % PMHP. V případě, že voják pracoval jako výkonný letec, konal službu zvláštní povahy, zvláštního stupně nebezpečnosti, nebo sloužil v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek, může horní hranice příspěvku dosáhnout až 60 % PMHP.
Po 15 letech služby vojáka z povolání vzniká také nárok na odchodné, které je jednorázovou dávkou. Voják, který nesplnil podmínky pro nárok na výsluhový příspěvek a odchodné, má po dvou odsloužených letech při skončení služebního poměru nárok na odbytné, rovněž jako jednorázovou dávku.
V souvislosti s Koncepcí výstavby profesionální armády ČR a mobilizace ozbrojených sil ČR byla zrušena povinnost státu zabezpečit vojákovi z povolání byt. Namísto toho byl zaveden institut měsíčního přídavku na bydlení.
Podle ustanovení § 61 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, má na měsíční přídavek na bydlení nárok každý voják, který nebydlí ve služebním bytě v obci výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět do místa pravidelného výkonu služby. Ministerstvo obrany interpretuje možnost denního dojíždění v souvislosti s dalšími ustanoveními zákona o vojácích z povolání upravujícími náhrady při přeložení. Přídavek na bydlení je přiznáván v případech, kdy nelze denně dojíždět v takové časové relaci, která umožňuje dostatečnou dobu na regeneraci sil a pobyt s rodinou. Velitel příslušného útvaru nebo zařízení rozhoduje o tom, z které obce lze po vojákovi požadovat denní dojíždění.
V současné době platí nařízení vlády č. 481/2003 Sb., které stanovilo koeficient 1,44 násobku minimální mzdy pro Prahu a spodní hranici 1,4 minimální mzdy pro všechny ostatní obce v České republice. Dle nařízení č. 221/1999 Sb., § 61a, má voják nárok na měsíční služební příspěvek na bydlení ve výši od jednonásobku do dvojnásobku částky 3 000 Kč, v závislosti na kategorii obce výkonu služby a počtu jejích obyvatel.
Vláda schválila soubor opatření, který od 1. července zvýší platové tarify i příspěvek na bydlení. Pro vojáky v nižších hodnostech se platové tarify zvýší o 7,5 %, ve vyšších o 5 %. Tyto změny se projeví i v příspěvku na bydlení, který se zvýší minimálně o 100 %, tedy ze současných tří tisíc korun na šest tisíc korun pro každého vojáka. V Praze, kde jsou vyšší náklady na bydlení, dosáhne příspěvek na bydlení sedmi tisíc korun.
Kromě výsluhových náležitostí a příspěvku na bydlení mohou vojáci z povolání pobírat i další finanční plnění.
Výše výkonnostního příplatku se upravuje jednou ročně k 1. dubnu na základě služebního hodnocení. Základní mzda může být navýšena až o 2 % ročně, s maximálním omezením 15 % a 20 % dle hodnosti.
Další zvláštní příplatek náleží vojákovi za službu v podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života nebo zdraví. Jeho výše se pohybuje v rozmezí od 600 Kč do 8 000 Kč měsíčně, v závislosti na stupni rizikovosti.
Za splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu lze vojákovi poskytnout odměnu.
Náborový příspěvek je motivační bonus určený k získání specialistů (IT, lékaři apod.). Vyplácí se postupně: 20 % po 6 měsících, 30 % po 12 měsících a 50 % po 24 měsících. Jeho maximální výše může dosáhnout 450 000 korun pro specifické profese při uzavření dlouhodobého závazku.
Kvalifikační příspěvek je jednorázová dávka určená vojákovi, který dosáhl vyššího vzdělání, než je pro dané služební místo požadováno.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, definuje vojáka jako občana vykonávajícího vojenskou činnou službu jako své zaměstnání. Služební poměr je založen na vztahu vojáka k České republice. Zákon klade důraz na rovný přístup a rovné zacházení se všemi uchazeči a vojáky, přičemž zakazuje diskriminaci z různých důvodů, včetně rasy, pohlaví, víry, národnosti či sociálního původu. Dále zákon zakazuje zneužívání práv a povinností ze služebního poměru k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti.
Služební poměr se zakládá dnem následujícím po doručení rozhodnutí o povolání do služebního poměru. Obvykle se sjednává na dobu určitou v trvání 2 až 20 let, s možností prodloužení. Zkušební doba činí 3 měsíce. Voják je služebně zařazen na služební místo podle své kvalifikace, doby služby v hodnosti a výsledků služebního hodnocení.
Služební poměr se může přerušit z různých důvodů, například při zvolení do funkce nebo při dočasném zproštění výkonu služby. Služební poměr zaniká uplynutím dvou kalendářních měsíců po doručení rozhodnutí o propuštění, není-li dohodnuto jinak. Voják může pokračovat ve službě i po dosažení důchodového věku, pokud o to bude zájem na obou stranách.
Základní týdenní doba služby je obvykle rozvržena rovnoměrně na 5 dnů. Voják má nárok na přestávku na jídlo a odpočinek po maximálně 5 hodinách nepřetržité služby a na nepřetržitý odpočinek mezi službami v trvání nejméně 11 hodin. Služba konaná nad základní týdenní dobu je možná, ale s omezením a nárokem na náhradní volno.
tags: #vypocet #prispevek #na #bydleni #vojaku #z