Notáře lze využít k vyhotovení ověřených výpisů z různých veřejných rejstříků a evidencí v České republice. Mezi ně patří katastr nemovitostí, kde lze získat výpis z listu vlastnictví pro jakoukoli nemovitost. Dále je možné požádat o ověřený výpis z obchodního rejstříku pro jakoukoli zapsanou osobu, přičemž výpis může být buď aktuální (platný), nebo úplný. Tyto ověřené výpisy mají status veřejných listin a jsou rovnocenné výpisům vydávaným soudy.
Občané České republiky a cizinci s přiděleným rodným číslem mohou u kteréhokoli notáře požádat o výpis z evidence Rejstříku trestů. K žádosti je nutné předložit platný doklad totožnosti. V případě zmocněnce je vyžadována plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Výpis z Rejstříku trestů vyhotovený notářem je rovněž veřejnou listinou a je rovnocenný výpisu z Rejstříku trestů.
V některých případech, kdy nelze žádost o výpis z Rejstříku trestů vyřídit elektronicky, je možné ji odeslat na Rejstřík trestů, kde bude do 30 minut manuálně zpracována a připravena k elektronickému odeslání na kontaktní místo.
Notáře lze také požádat o ověřený výpis z veřejné části živnostenského rejstříku pro jakoukoli osobu zapsanou v rejstříku v celé České republice. Další možností je vyhotovení ověřeného výpisu bodového hodnocení řidiče z Centrálního registru řidičů, k čemuž je nutné předložit platný doklad totožnosti.
Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů může sloužit dodavateli k nahrazení dokladů prokazujících splnění kvalifikačních kritérií v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Notáře lze rovněž požádat o ověřený výpis z insolvenčního rejstříku, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti ČR a jehož účelem je zajistit publicitu insolvenčních řízení.
Odměna notáře za vydání jednoho ověřeného výpisu činí 50 Kč dle položky W notářského tarifu, bez ohledu na počet stran. Za výpis z Rejstříku trestů je účtována odměna 100 Kč dle položky Y notářského tarifu. V případě výpisu z katastru nemovitostí se k odměně notáře připočítává náhrada hotových výdajů ve výši 50 Kč za každý list vlastnictví, kterou účtuje Český úřad zeměměřický a katastrální.
Nový správní řád úřední hodiny nijak neupravuje ani neruší. Úřední hodiny pro státní správu jsou upraveny usnesením vlády č. 595/1995, které však není závazné pro územní samosprávné celky. Z toho vyplývá, že po 1. lednu 2006 nedošlo v důsledku nabytí účinnosti správního řádu ke změně úředních hodin. Úřední hodiny jsou tradičním institutem veřejné správy, kdy část pracovní doby je vyhrazena pro jednání s klienty a zbytek pro plnění ostatních úkolů. Zrušení pracovních hodin by snížilo produktivitu úředních osob. V rámci státní správy byly úřední hodiny naposledy stanoveny zmíněným usnesením vlády, které stanoví jednotné úřední hodiny v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin (pokud úřední den nepřipadá na den pracovního klidu). Toto usnesení vlády doporučuje primátorům velkých měst uplatnit toto opatření v činnosti magistrátů a úřadů městských částí, ačkoliv pro orgány územních samosprávných celků nejsou usnesení vlády závazná. Na základě tohoto usnesení se sjednotily úřední hodiny u státních orgánů a tato praxe se rozšířila i na orgány územních samosprávných celků. Správní řád se k úpravě úředních hodin nevyjadřuje, jelikož se právem reguluje pouze to, co je podstatné, a dosavadní praxe je dostačující. Ze zásady dobré správy a součinnosti s účastníky lze dovodit, že správní orgán může jednat s účastníky i mimo úřední hodiny, pokud to podmínky umožňují, nebo pokud se k němu účastník dostavil mimo úřední hodiny. V případě, že to není možné, není odkaz na úřední hodiny v rozporu s těmito zásadami. Úřední hodiny se nevztahují na jednání mezi úřady.
Při ukládání pořádkové pokuty je správní orgán vázán pravidly správního řádu, podle kterých se pokuta uloží pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění účelu řízení. Urážka správního orgánu nebo úředních osob spadá pod jednání označené správním řádem jako hrubě urážlivé podání. Výklad tohoto pojmu nezáleží na subjektivním pocitu úřední osoby, ale na objektivním zhodnocení správním orgánem všech okolností případu, aby nevznikaly neodůvodněné rozdíly mezi skutkově podobnými případy. Úvahy správního orgánu musí být uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. Za hrubě urážlivé podání nelze považovat pouhou kritiku činnosti správního orgánu, byť by byla arogantní a neoprávněná. Horní hranice pořádkové pokuty byla novým správním řádem zvýšena na 50 000 Kč, což je sjednoceno s ostatními procesními předpisy. Dolní hranice není stanovena. Pokuta na horní hranici sazby bude ukládána za jednání, které výrazně ztížilo postup správního orgánu v řízení a dosažení jeho účelu, zejména ve významných řízeních. V případě hrubě urážlivého podání je situace složitější, a nelze obecně tvrdit, že za urážku úředníka bude ukládána pokuta 50 000 Kč. Smyslem sankce je především individuální prevence, a proto lze uvažovat o sankcích v řádech stovek korun, v případech hraničících s trestným činem v řádech tisíců korun.
Správní řád klade větší důraz na korektní vztah úředníků vůči občanům a snahu o větší rychlost ze strany úřadů, což vychází z koncepce veřejné správy jako služby veřejnosti. Zákon výslovně uvádí, že "každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc". To znamená, že úředníci by se měli zdržet chování vybočujícího z obecně uznávaného standardu slušného chování, zejména jednání snižujícího důstojnost či vážnost dotčených osob a arogantního chování. Správní orgán by měl v rámci povinnosti vycházet vstříc zvolit nejpříznivější řešení pro dotčené osoby, zejména vyhovět podané žádosti, pokud je to možné. Záležitosti mají být vyřizovány "bez zbytečných průtahů". Správní řád stanoví, že rozhodnutí má být vydáno bezodkladně, nebo v zákonem stanovené lhůtě, které jsou neprodloužitelné. To by mělo vést k zásadnímu zrychlení správního řízení. V případě překročení lhůty pro vydání rozhodnutí provede nadřízený správní orgán opatření proti nečinnosti. Možnosti zásahu proti nečinnosti podřízeného správního orgánu byly proti předchozímu stavu rozšířeny a provedení opatření je za splnění zákonných podmínek povinností nadřízeného orgánu. Pokud se účastník řízení nedovolá ochrany proti nečinnosti ani po vyčerpání všech možností, může se správní žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí.
Již před 1. lednem 2006 měly všechny obce v České republice bez výjimky povinnost zveřejňovat údaje dle zákona o svobodném přístupu k informacím způsobem umožňujícím dálkový přístup (na internetu), neboť jsou povinnými subjekty dle tohoto zákona. V České republice je celkem 6243 obcí. Nový správní řád ukládá obcím, které nejsou schopny samy zajistit zveřejnění obsahu své úřední desky na internetu (zejména menší obce), aby o tomto uzavřely veřejnoprávní smlouvu s obcí s rozšířenou působností. Pokud k tomu nedojde, krajský úřad rozhodne, že tuto povinnost bude vykonávat pověřený obecní úřad. Obec, která nemá prostředky na samostatné vedení webových stránek, tuto možnost získá. Nový správní řád stanoví pro všechny správní orgány (včetně obcí) povinnost zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup obsah úřední desky. Obsahem úřední desky je text všech dokumentů, oznámení apod. umístěných na úřední desce. Tato povinnost se vztahuje na všechny písemnosti zveřejňované na úřední desce nejen podle správního řádu, ale i podle zvláštních právních předpisů. Nezveřejnění písemnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup je stíháno sankcí neplatnosti pouze tehdy, pokud to zákon výslovně stanoví, zejména u doručování písemností veřejnou vyhláškou ve správních řízeních. V případě doručování podle zvláštního předpisu sankce neplatnosti nenastává, pokud není v tomto předpisu upravena.
Při zkoumání dne, kdy nastala právní moc rozhodnutí, pokud se účastník řízení vzdal práva podat odvolání, je třeba vycházet z § 73 odst. 1 správního řádu (právní moc rozhodnutí) a § 91 odst. 4 správního řádu. Ustanovení § 91 odst. 4 stanoví, že pokud je v řízení více účastníků a všichni se vzdali práva podat odvolání, nabývá rozhodnutí právní moci dnem následujícím po dni, kdy tak učinil poslední z nich. V případě, kdy je v řízení pouze jeden účastník, je nutné vycházet z § 73 odst. 1 správního řádu. Podle něj nabývá rozhodnutí právní moci, pokud bylo oznámeno a nelze se proti němu odvolat, ledaže zákon stanoví jinak. Pokud se tedy jediný účastník řízení vzdá práva podat odvolání, nemůže se podle § 81 odst. 2 správního řádu proti rozhodnutí odvolat a rozhodnutí nabývá právní moci dnem, kdy se tento účastník vzdal práva podat odvolání.
Podle § 82 odst. 1 správního řádu musí mít odvolání náležitosti podání podle § 37 správního řádu. Jednou z náležitostí podání je podle § 37 odst. 2 podpis osoby, která podání činí. Podpis podatele autorizuje podání a je součástí jeho identifikace. Proto lze podle § 37 odst. 4 správního řádu podání řádně učinit pouze písemně s náležitostmi podle § 37 odst. 2, ústně do protokolu nebo elektronicky podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Tyto formy zaručují dostatečnou identifikaci osoby.
Správní řád v § 37 odst. 4 umožňuje učinění podání i jiným technicky možným způsobem, avšak takové podání musí být do pěti dnů potvrzeno nebo doplněno některým z řádných způsobů. Pokud by nebylo potvrzeno nebo doplněno, nejednalo by se o podání ve smyslu § 37 správního řádu a správní orgán by se jím nezabýval. Stejně tak se správní orgán nezabývá podáním bez podpisu, pokud tato vada není odstraněna ani po výzvě (§ 37 odst. 3 správního řádu).
V případě elektronického podání zaručuje dostatečnou autorizaci elektronický podpis podatele (§ 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb.). Ten zajišťuje nezměnitelnost elektronické zprávy a zjistitelnost změn. Pokud k elektronickému podání není připojen zaručený elektronický podpis, musí být do pěti dnů potvrzeno nebo doplněno, jinak se jím správní orgán nezabývá. Je otázkou, jak nakládat s elektronickým podáním podepsaným elektronickým podpisem osoby odlišné od podatele. Ačkoliv správní řád výslovně nepožaduje, aby elektronické podání bylo podepsáno zaručeným elektronickým podpisem podatele, lze dovodit, že by se jednalo o vadu podání. Správní orgán se tedy nezabývá nepodepsaným elektronickým podáním, neboť bez doplnění ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu nelze tento úkon považovat za podání.
Jednou z řádných forem podání je podání písemné, na kterém musí být podpis podatele. V tomto případě je třeba ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu vyzvat podatele k odstranění vady. Pokud nepodepsané podání nebude dodatečně podepsáno nebo potvrzeno, nelze je považovat za podání a správní orgán se jím nebude zabývat. Z judikatury vyplývá, že v takovém případě podatel není identifikován vůbec a nelze postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu. Situaci lze odlišit, kdy se podepsaná osoba identifikuje jako zmocněnec podatele, avšak nepřiloží plnou moc. V takovém případě je třeba žádat o doplnění plné moci. Pokud by nebyla doplněna, jednalo by se o podání učiněné osobou neoprávněnou. Pokud písemné podání nebude podepsáno a tato vada ani po výzvě nebude odstraněna, nebude se správní orgán takovým podáním zabývat. Lze s ním však nakládat jako s podnětem k zahájení řízení z moci úřední (§ 42 správního řádu), k prohlášení nicotnosti (§ 78 správního řádu), přezkumnému řízení (§ 94 správního řádu) nebo k obnově řízení.
Jednou z řádných forem podání je podání učiněné ústně do protokolu. O ústním podání se podle § 37 odst. 4 a § 18 odst. 1 správního řádu sepisuje protokol. Podle § 18 odst. 3 správního řádu musí být protokol o ústním podání podepsán podatelem, čímž se zajistí autorizace podání. Pokud podatel odmítne protokol podepsat, protože nesouhlasí s jeho obsahem, je zřejmé, že obsah protokolu není totožný s obsahem projevu vůle podatele a nelze jej považovat za obsah podání. V opačném případě by správní orgán mohl formulovat v protokolu ústní podání nezávisle na vůli podatele.
Pokud by bylo podáno anonymní odvolání, nemůže být...
Správní orgán postupuje v souladu se zákony, ostatními právními předpisy a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. Veřejná správa je službou veřejnosti a správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Podklady opatřuje přednostně s využitím úřední evidence, do níž má přístup. Dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgány dbají vzájemného souladu všech postupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi dotčené osoby.
Je-li místně příslušných více správních orgánů a nedohodnou-li se jinak, řízení provede ten z nich, u něhož jako prvnímu byla podána žádost nebo který z moci úřední učinil úkon jako první. V ostatních případech nebo nelze-li podmínky místní příslušnosti určit, určí místní příslušnost usnesením nejbližší společně nadřízený správní orgán. Dojde-li podání správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, bezodkladně je usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a uvědomí o tom podatele. Má-li postoupený orgán za to, že není příslušný, může podání usnesením postoupit dalšímu orgánu nebo vrátit jen se souhlasem svého nadřízeného.
Příslušný správní orgán může usnesením dožádat podřízený nebo nadřízený orgán či jiný věcně příslušný orgán o provedení úkonu, který by sám mohl provést jen s obtížemi, neúčelnými náklady, nebo vůbec nemohl provést. Dožádaný správní orgán provede úkon bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne doručení dožádání. Pokud by dožádání bylo v rozporu s právními předpisy, dožádaný orgán usnesením odmítne úkon provést a vyrozumí o tom dožadující orgán. Dožádaný orgán, který není ve vztahu podřízenosti k orgánu dožadujícímu, může odmítnout provedení úkonu též proto, že by jeho provedení vážně ohrozilo plnění jeho vlastních úkolů, nebo vyžadovalo neúměrné náklady.
Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník o důvodu vyloučení věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících jejímu vyloučení, je povinna o nich bezodkladně uvědomit svého představeného. Představený úřední osoby určí za ni jinou úřední osobu, která není ve vztahu podřízenosti. Vyloučena je též úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni.
Jednotlivé úkony v řízení se činí písemně, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud to nevylučuje povaha věci. Sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému účastníku učinit ústně, pokud na písemné formě netrvá. Oprávněné úřední osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s řízením a které vyžadují utajení, nestanoví-li zákon jinak. Zproštění této povinnosti je možné jen z důvodů stanovených zvláštním zákonem nebo se souhlasem dotčené osoby. O tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou, se provede záznam do spisu.
V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí být předloženy v originále a v úředně ověřeném překladu do češtiny, pokud správní orgán nevyžaduje jinak. Každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, má právo na tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, kterého si obstará na své náklady. Občan ČR příslušející k národnostní menšině má právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Neslyšícím uživatelům českého znakového jazyka správní orgán ustanoví tlumočníka. Osobě hluchoslepé bude ustanoven prostředník.
V každé věci se zakládá spis, označený spisovou značkou. Spis tvoří podání, protokoly, záznamy, rozhodnutí a další písemnosti. Z důvodu ochrany utajovaných informací se část písemností nebo záznamů uchovává odděleně mimo spis.
O ústním jednání, ústním podání, výslechu svědka, znalce, provedení důkazu listinou a ohledání sepisuje protokol. Protokol obsahuje místo, čas, označení úkonů, identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu úkonů, označení správního orgánu a jméno, příjmení a funkci úřední osoby. Protokol podepisuje úřední osoba a všechny zúčastněné osoby. Opravy zřejmých nesprávností provádí úřední osoba a stvrdí je podpisem.
Písemnost doručuje správní orgán prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Není-li to možné, lze doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. V případě, že není možné doručit do datové schránky, může správní orgán zaslat písemnost do datové schránky kontaktního místa veřejné správy, které provede autorizovanou konverzi a doručí výstup. Doručování do vlastních rukou adresáta se provádí u písemností dle § 59, § 72 odst. 6, nebo kde hrozí vydání jinému účastníkovi s protichůdným zájmem. Je-li třeba doložit doručení, musí být zajištěn písemný doklad; nelze-li doručení prokázat, doručuje se opakovaně. Doručovatelé jsou oprávněni zjišťovat totožnost adresáta a osob oprávněných převzít písemnost.
Fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování, adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, adresu trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo na elektronickou adresu. Lze ji však doručit kdekoli bude zastižena. Písemnosti určené advokátovi, notáři, soudnímu exekutorovi a jiným osobám poskytujícím právní pomoc mohou přijmout jejich zaměstnanci nebo kolegové.
Právnické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování, adresu sídla nebo sídla organizační složky, případně na elektronickou adresu. Právnická osoba nemůže žádat o prominutí zmeškání úkonu s poukazem na nepřítomnost na adrese sídla. Adresátům v cizině lze doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo příslušného orgánu státní správy. Pokud se nepodaří doručit, ustanoví se opatrovník.
Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. Současně se poučí o právních důsledcích. Pokud adresát pokus o doručení znemožní tím, že ji odmítne převzít nebo neposkytne součinnost, obdrží poučení o právních důsledcích.
Doručení veřejnou vyhláškou se provede vyvěšením písemnosti nebo oznámení na úřední desce správního orgánu a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. V řízeních ve správních obvodech několika obcí se písemnost zasílá též příslušným obecním úřadům k vyvěšení. Dnem vyvěšení je den vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje.
Každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Pokud správní orgán není schopen zajistit zveřejnění obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup, uzavře veřejnoprávní smlouvu s obcí s rozšířenou působností. V případě obecního úřadu se postupuje podle zvláštního zákona.
Za účastníka řízení jsou považovány i osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon, a v pochybnostech i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení. Pokud osoba, o níž bylo rozhodnuto, že není účastníkem, podala odvolání, kterému bylo vyhověno, a mezitím zmeškala úkon, může tento úkon učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání.
V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě schopné formulovat své názory, správní orgán postupuje tak, aby byl zjištěn jeho názor ve věci, a to buď přímo, prostřednictvím zástupce nebo orgánu sociálně-právní ochrany.
Závěť je jedním ze zákonem upravených pořízení pro případ smrti, odvolatelný jednostranný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Nejjistějším způsobem pořízení závětí je sepsání závěti notářským zápisem. Závěť má přednost před děděním ze zákona. Pokud zůstavitel pořídí závětí o celé své pozůstalosti, nedojde k dědění ze zákona. Pořízením závěti lze předejít majetkovým sporům mezi dědici.
Občanský zákoník rozlišuje tyto typy závěti:
Sepsání závěti notářem oproti jiným formám dává jistotu, že závěť bude mít zamýšlené důsledky a pozůstalost bude projednána podle vůle zůstavitele. Originál závěti sepsané notářem zůstává uložen u notáře a údaj o sepsání se zapisuje do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou ČR. V této evidenci jsou kromě závětí evidovány i dědické smlouvy, smlouvy o zřeknutí se dědického práva nebo povolání správce pozůstalosti.
Zůstavitel má právo závěť kdykoli zrušit, a to buď pořízením nové závěti, nebo odvoláním závěti (mlčky např. zničením listiny, nebo výslovným prohlášením v odpovídající formě). Zvláštním případem odvolání závěti je vydání závěti pořízené formou notářského zápisu zpět pořizovateli.
Při pořizování závětí je třeba být si vědom práv nepominutelných dědiců. Těmi jsou děti zůstavitele, a nedědí-li, pak jejich potomci. Rozsah práva nepominutelných dědiců na zákonný podíl je u nezletilého potomka tři čtvrtiny a u zletilého potomka jedna čtvrtina zákonného podílu. Pominutí nepominutelného dědice v závěti zakládá jeho právo na vyplacení povinného dílu.
Nepominutelného dědice lze vydědit, pokud jsou splněny zákonné důvody:
Pro případ, že dědic dědictví nenabude, může zůstavitel ustanovit dědici náhradníka. Zvláštním případem náhradnictví je tzv. svěřenské nástupnictví, které umožňuje zůstaviteli povolat za dědice určitou osobu (předního dědice) a současně určit, komu pozůstalost připadne po smrti tohoto dědice (následný dědic).
Příklad: Zůstavitel vlastní dům, auto a běžný účet. Dále vlastní menší byt a chce, aby tento byt zdědil jeho synovec. Ohledně ostatního majetku si přeje, aby se dědil podle zákonné dědické posloupnosti, tedy aby jej zdědila manželka a syn. Zůstavitel sepíše u notáře závěť, v níž dědicem bytu ustanoví svého synovce a dědici ostatního majetku manželku a syna. Pro případ, že by synovec byt nedědil, ustanovil k bytu náhradním dědicem svého syna.
tags: #zapis #svj #nabyti #pravni #moci