Po dokončení stavby rodinného domu nebo provedení rekonstrukce, která změnila obvod budovy, je nezbytné zajistit její zanesení do katastru nemovitostí. K tomu je zapotřebí geometrický plán, s nímž je nutné navštívit katastrální úřad.
Do katastru nemovitostí musí být zapsány všechny stavby na pozemku s výměrou minimálně 16 m². Tato povinnost vyplývá ze zákona, konkrétně z § 79 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí.
Zápis do katastru nemovitostí se netýká pouze novostaveb, demolic nebo přístaveb. Ještě před rokem 2018 bylo nutné dokončené stavby "zkolaudovat", avšak tato povinnost byla zrušena k 1. lednu 2018.
Stále však zůstává nutnost požádat o přidělení čísla popisného nebo evidenčního prostřednictvím formuláře "Žádost o přidělení čísla". V případě čerpání hypotečního úvěru je také důležité zjistit u banky, jakým způsobem bude požadovat doložit dokončení stavby.
K provedení zápisu stavby do katastru nemovitostí budete potřebovat jak podanou "Žádost o přidělení čísla" na obecní úřad, tak formulář "Ohlášení dokončené stavby" na stavební úřad.
Návrh na vklad do katastru nemovitostí, tedy zahájení vkladového řízení, lze podat elektronicky, poštou nebo osobně. Online aplikace katastru nemovitostí může zjednodušit práci tím, že automaticky načte potřebné údaje.
Veškeré požadované dokumenty je nutné doručit na příslušný katastrální úřad, a to buď osobně, nebo doporučenou poštou.
Jako vlastník novostavby bude do katastru zapsána osoba uvedená v kolaudačním rozhodnutí jako stavebník.
Katastrální úřad má na vyřízení žádosti o zápis stavby standardně 30 dnů. V ojedinělých a složitých případech se tento proces může prodloužit.
Katastrální úřad zpravidla o zápisu stavby nijak neinformuje. Může se však stát, že návrhu na vklad nevyhoví, pokud obsahuje chyby.
Geometrický plán vyhotovuje úředně oprávněný geodet. Na základě naměřených hodnot geodet vypracuje geometrický plán, který je následně zaslán na katastrální úřad k posouzení. Katastrální úřad má 14 dní na kontrolu správnosti a případné vznesení připomínek. Pokud je plán bez vad, katastrální úřad jej potvrdí a zašle zpět geodetovi.
Cena geometrického plánu pro zanesení stavby do katastru nemovitostí začíná obvykle od 5 000 Kč bez DPH. Konečná cena se odvíjí od vzdálenosti a velikosti stavby.
V případě, že potřebujete zjistit přesné rozměry bytu, například při koupi nemovitosti, nebo si je chcete ověřit, máte několik možností.
Při koupi bytu nekupujete pouze samotnou bytovou jednotku, ale také podíl na společných částech domu (např. chodby, sklep, garážové stání, pozemky pod domem). Tyto údaje jsou důležité nejen pro nového vlastníka, ale i pro advokáta při sepisování kupní smlouvy.
Ideálním stavem je, pokud máte k dispozici prohlášení vlastníka podle zákona č. 163/2020 Sb. Tento dokument obvykle zpracovává developer nebo bytové družstvo a je vložen do katastru nemovitostí od prvního majitele bytu. V prohlášení vlastníka najdete přesné rozměry bytu, jednotlivých pokojů a společných částí domu.
Druhou možností je nahlédnutí do listu vlastnictví, který lze stáhnout online z katastru nemovitostí. Na listu vlastnictví je uvedena část "Podíl na společných částech" s dlouhým číslem a lomítkem. Číslo před lomítkem, vydělené 100, udává rozměr bytu.
Informace o přesné velikosti bytu a podílech na společných částech jsou klíčové nejen pro orientaci v prostoru (např. zda se vejde starožitný nábytek), ale také pro výpočet záloh do fondu oprav. Bytová družstva obvykle stanovují výši poplatku za metr čtvereční.
Velmi často se stává, že jsou předchozí převody bytů zapsány s chybnými údaji. Proto se doporučuje navštívit příslušný katastrální úřad a za poplatek si nechat připravit původní prohlášení vlastníka.
Katastrální úřady uchovávají také údaje z dřívějších pozemkových evidencí, jako jsou pozemkové knihy, železniční knihy a zemské desky. Tyto dokumenty nejsou součástí katastru, nejsou veřejně přístupné a nelze z nich pořizovat opisy, výpisy ani kopie.
Nahlížet do údajů katastru a pořizovat si z nich pro vlastní potřebu výpisy, opisy nebo kopie lze bezplatně. Nelze však nahlížet do sbírky listin, na přehled vlastnictví konkrétního vlastníka a na údaje o dosažených cenách nemovitostí.
Údaje z katastru nemovitostí lze poskytnout i ve strojově čitelné formě, v rozsahu a struktuře umožněné informačním systémem katastru.
Pro badatele, historiky, zájemce o historii pozemkových evidencí nebo pro řešení specifických případů, jako jsou dědická řízení, jsou údaje z katastru cenným zdrojem informací. Při návštěvě katastrálního pracoviště je nutné prokázat totožnost.
Webové aplikace Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) usnadňují zadávání vstupních údajů pro získání požadovaných informací. Alternativně lze o poskytnutí údajů požádat přímo katastrální pracoviště.
Na webových stránkách ČÚZK naleznete seznam elektronických adres podatelen a ID datových schránek.
Údaje z katastru nemovitostí slouží primárně k ochraně práv k nemovitostem, pro účely daní a poplatků. Spolu s daty z dřívějších pozemkových evidencí umožňují získat informace o historickém vývoji nemovitosti.
Pokud požádáte o údaje z katastru ve výměnném formátu, můžete je využít pro práci s konkrétním programovým vybavením.
Zjistit nadmořskou výšku vašeho pozemku nebo konkrétního bodu je dnes snazší než kdy dříve. Existuje několik metod, jak tyto informace získat.
Jedním z nejdostupnějších způsobů je využití online mapového portálu Mapy.cz. Zde lze získat přibližnou představu o výšce pomocí vrstevnic. Vrstevnice jsou čáry spojující body se stejnou nadmořskou výškou a na mapách jsou obvykle zobrazeny v pravidelných intervalech.
Sledováním vrstevnic kolem zájmového bodu a odhadem výšky interpolací mezi nimi lze získat orientační údaj. Některé mapové portály nabízejí nástroj "Výškopis" pro usnadnění této činnosti.
Upozornění: Výška zjištěná z vrstevnic na Mapy.cz je pouze orientační a její přesnost závisí na hustotě vrstevnic a měřítku mapy.
Pro přesnější informace o nadmořské výšce je možné využít GeoProhlížeč od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK). Je důležité si uvědomit, že stejně jako u souřadnic existuje více souřadnicových systémů, tak i u výšek. Pro zjednodušení je v tomto kontextu relevantní výška Bpv, tzv. Balt po vyrovnání.
Nejpřesnější určení výšky vašeho pozemku nebo konkrétního bodu vyžaduje oslovení geodeta. Geodet provede zaměření přímo na pozemku pomocí GNSS zařízení, což umožňuje dosáhnout přesnosti v rámci centimetrů.
Oficiální dokument s přesnými výškovými údaji je nezbytný pro úřední účely, například při plánování a realizaci staveb, kde je přesná znalost výšky klíčová (např. při projektování odvodnění, založení stavby, nebo při žádostech o dotace).
V DronGeo se specializujeme na geodetické práce s využitím moderních technologií. V případě potřeby přesného zaměření vašeho pozemku nebo jiných objektů nás neváhejte kontaktovat.
Do katastru nemovitostí je možné zapsat různé druhy staveb, přičemž každý návrh na vklad má svá specifika. Zaměříme se na čtyři nejčastější typy, u kterých se vynořuje nejvíce otázek: novostavby, rozdělení pozemků, rozestavěné stavby a studny.
Novostavbu je nutné zapsat do katastru nemovitostí, pokud její zastavěná plocha přesahuje 16 m² a výška nepřesahuje 4,5 m. Nepodléhají tomuto pravidlu drobné stavby.
Kromě klasické žádosti o vklad do katastru je třeba doložit:
Listiny musí být předloženy v originále, úředně ověřené kopii nebo jako autorizovaně konvertovaný dokument. Návrh na vklad lze podat i elektronicky.
Pro rozdělení pozemku je nezbytné získat povolení stavebního úřadu. K tomu je nutné podat žádost o vydání územního rozhodnutí o dělení pozemku a doložit další dokumenty, podobně jako při žádosti o stavební povolení. Následně lze podat žádost o vklad do katastru nemovitostí.
Rozestavěné stavby bylo možné do katastru nemovitostí zapisovat pouze do začátku roku 2014, kdy nabyl účinnosti nový zákon o katastru nemovitostí. V současnosti již samostatný zápis rozestavěné budovy není možný.
Výjimku představují rozestavěné jednotky, což jsou byty, nebytové prostory nebo jejich soubory, tedy prostorově oddělené části domu spolu s podílem na společných částech domu.
Studna se jako samostatná stavba do katastru nemovitostí obvykle nezapisuje. Přesto její výstavba podléhá vodoprávním předpisům.
Pro realizaci studny je nejprve nutné získat souhlas vodoprávního úřadu k provedení hydrogeologických vrtů, které posoudí možnost její výstavby. Následně je třeba získat územní rozhodnutí o umístění stavby studny od stavebního úřadu, stavební povolení a povolení k odběru podzemních vod. Tyto záležitosti lze řešit ve sloučené žádosti podané na místní odbor životního prostředí.
V případě vrtů hlubších než 30 metrů se již jedná o specifický typ vodního díla.
Návrh na vklad do katastru nemovitostí je formalita, kterou je třeba nepodcenit. Časté chyby v návrhu mohou vést k jeho zamítnutí, což celý proces prodlouží a prodraží.
Chyby se mohou vyskytnout již ve vkladové listině, která obsahuje základní informace o nemovitosti (např. určení katastrálního území, parcelní číslo). Často se stává, že informace ve vkladové listině jsou v rozporu se samotným návrhem na vklad.
Mezi nejčastější chyby patří:
Pokud byl návrh zamítnut, situaci lze často napravit přepracováním listin. V případě, že je vše v pořádku, trvá vyřízení žádosti minimálně 20 dní, nejčastěji však jeden měsíc.
Cena za podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí je stanovena na 2 000 Kč.
Tip: Vyvarujte se chyb v návrhu na vklad do katastru s pomocí odborníků.
Novostavbu je nutné zapsat do katastru, pokud není drobnou stavbou (do 16 m² zastavěné plochy a 4,5 m výšky). K zápisu je třeba doložit geometrický plán a příslušné stavební dokumenty.
Při rozdělení pozemku je nezbytné rozhodnutí stavebního úřadu a geometrický plán. Rozestavěnou budovu již samostatně zapsat nelze, ale rozestavěnou jednotku ano, pokud splňuje zákonné podmínky.
Studna se obvykle jako samostatná stavba do katastru nezapisuje, ale podléhá vodoprávnímu povolení.
"Dvakrát měř, jednou řež." Toto pravidlo platí i pro úřední podání. Vklad do katastru je sice formalita, ale velmi důležitá, kterou se nevyplatí podcenit.
tags: #zjisteni #vysky #budovy #zapsane #v #katastru