Kamenec je malebná vesnice, která je součástí obce Holasovice v okrese Opava. Nachází se přibližně 4 kilometry na jihozápad od Holasovic. V roce 2009 bylo v Kamenci evidováno 52 adres. Katastrální území Kamence má rozlohu 3,28 km².
Počátky obce Kamenec sahají až do roku 1282, kdy byla pod správou hradišťského kláštera. Dle historických záznamů Vincenta Praska v "Historické topografii země Opavské", po smrti krále Přemysla Otakara II. docházelo k nájezdům na církevní statky, včetně těch, které patřily pánům z Kravař. Opat hradišťský Budiš se obrátil na olomouckého biskupa Dětřicha, aby zprostředkoval smír. V srpnu 1282 byla v klášteře minoritů v Opavě uzavřena smlouva, na jejímž základě se pan Beneš z Branice zřekl nároků na Hranice a Kamenec a postoupil tyto osady opatovi.
V druhé polovině 15. století bylo v Kamenci zřízeno fojtství. Od 16. století patřil Kamenec ke Štemplovci a jeho osudy byly s touto obcí úzce spjaty. V roce 1815 byl Kamenec spolu se Štemplovcem připojen k Loděnici. V roce 1905 se s obcí Štemplovec opět spojil do jedné samosprávné jednotky. Následně byl Kamenec samostatný v letech 1920-1938 a také po druhé světové válce až do roku 1960. V roce 1960 se opět sloučil se Štemplovcem a od roku 1964 je Kamenec součástí integrované obce Holasovice.
Dominantou Kamence je kopec Hůrka, který je sopečného původu a představuje nejvyšší bod střediskové obce Holasovice s nadmořskou výškou 355 metrů. Ačkoliv Hůrka primárně spadá pod Štemplovec, její západní část zasahuje do katastru Kamence. Na této části Hůrky se nacházely dva největší lomy, kde se těžil čedič pro výstavbu cest. Jedním z nich byl Malá Hůrka (známá také jako Grygarova Hůrka) a druhý lom na svém poli pod Malou Hůrkou otevřel Rudolf Uvíra.
Těžba kamene na Malé Hůrce probíhala od roku 1867. Ke konci dvacátých let 20. století byl lom zatopen vodou a později sloužil k chovu ryb, především kaprů. Během období okupace se Malá Hůrka stala oblíbeným výletním místem s možností koupání pro celé okolí. V současnosti je tato oblast zalesněná.
Uvírův lom disponoval na tehdejší dobu moderním zařízením. Na rozdíl od Grygarova lomu, kde byly vozíky taženy koňmi, zde naviják poháněný dieselovým motorem sloužil k přepravě vozíků po kolejích. V roce 1939 byl lom Uvírův zatopen, později zasypán a v polovině sedmdesátých let byl přeměněn na pole.
Kromě těchto lomů se v Kamenci těžila také břidlice v lomu nazývaném „Kavanova skala“. Tato břidlice se využívala k opravám panských polních cest. Obec Kamenec měla rovněž svůj vlastní lom, situovaný na kopcích u potoka Herličky. Získaný kámen sloužil k opravám obecních cest a jeho těžba probíhala převážně v zimním období. Těžba zde byla ukončena na počátku první republiky.
V Kamenci se nachází kaple se zvoničkou, zasvěcená svatému Janovi a Pavlovi. Kaple pochází z poloviny 19. století. Zvon byl během první i druhé světové války roztaven; současný zvon byl pořízen z dobrovolných sbírek.
U kaple je umístěn pomník s reliéfem T. G. Masaryka, postavený na památku padlých v první světové válce.
Kamenec byl první z vesnic integrované obce Holasovice, která si zřídila vlastní školu. Výuka zde začala již před rokem 1790 a vždy se jednalo o českou školu. Zpočátku se učilo v obecním domku čp. 19 („pastyrni“), a při vyšším počtu žáků se výuka konala střídavě po selských usedlostech.
Stará školní budova byla postavena v místě současného obchodu v roce 1827. Nová jednotřídní škola byla otevřena v roce 1890 na východním okraji Kamence. I během období okupace se zde vyučovalo v českém jazyce, což byla v daném regionu výjimka. V roce 1974 byla kamenská jednotřídka zrušena a děti začaly navštěvovat školu ve Velkých Heralticích. Po úpravě autobusových spojů nyní všechny děti z Kamence docházejí do základní školy v Neplachovicích.
V roce 1930 byl Kamenec elektrifikován. Byly postaveny pevné cesty a zřízena kanalizace v celé vesnici, která ústí do Rybníčků. Významnou roli v těchto rozvojových aktivitách sehrál dlouholetý starosta Emanuel Grygar.
V roce 1834 měl Kamenec 223 obyvatel a 29 domů. V roce 1890 zde žilo 276 obyvatel, v roce 1910 pak 257 obyvatel. Do konce okupace (1945) bylo v Kamenci 196 obyvatel a 37 domů.
Proces změn územního plánu v Kamenci je řízen na základě příslušných legislativních předpisů, zejména zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění.
Vlastníci nemovitostí nebo osoby s obdobným právem mohou podat návrh na pořízení změny územního plánu pro své pozemky. Formulář pro podání návrhu je k dispozici na městském úřadě nebo ke stažení na webových stránkách. Vyplněný formulář s případnými přílohami lze zaslat elektronicky nebo odevzdat na podatelně městského úřadu.
Po podání návrhu je tento zaevidován na městském úřadě a předán pořizovateli územního plánu k posouzení. Pořizovatel, ve spolupráci s městem, posoudí soulad návrhu s platnými předpisy a zákony. Následně je návrh s doporučením pořizovatele a městské komise pro investice a životní prostředí, která zhodnotí vhodnost záměru z hlediska strategického rozvoje města, předán k projednání zastupitelstvu města, kde se rozhoduje o souhlasu s navrhovanou změnou.
Navrhovatel musí počítat s tím, že v odůvodněných případech bude povinen uhradit poměrnou část nákladů na provedení změny územního plánu. Tento závazek vznikne po schválení pořízení změny zastupitelstvem města, kdy bude navrhovatel seznámen s výší nákladů. Pokud navrhovatel potvrdí zájem realizovat změnu, bude požádán o úhradu nákladů a zahájí se proces pořízení změny územního plánu.
V dokumentaci týkající se změn územního plánu jsou uvedeny konkrétní kroky a rozhodnutí, jako například vypuštění popisu zastavitelné plochy Z13/TI v kapitole "3.2 Vymezení zastavitelných ploch". Dále je zmíněna aktualizace kanalizační sítě a její napojení v souladu s PRVK Pardubického kraje, s úpravou provedenou v roce 2021. Stávající jednotná kanalizace bude ponechána v provozu jako oddílná dešťová kanalizace.
Byly aktualizovány hranice zastavěného území k datu 18. 8. 2021 a byly posouzeny požadavky dotčených orgánů, včetně Ministerstva obrany, které se týkají například koridoru RR (zájem pro nadzemní stavby). Bylo vyhověno některým požadavkům, například ohledně kanalizačního systému, a zamítnuty jiné, jako například z důvodu hlukových limitů sousední pily.
V souvislosti s územním plánováním jsou zmiňovány i další dokumenty a stanoviska, například od Krajského úřadu, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva obrany. Zpracování změn územního plánu zahrnuje vlastní průzkum projektanta, využití stávající územně plánovací dokumentace a územně analytických podkladů.
Obec Kamenec poskytuje informace v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zde jsou uvedeny postupy pro podání žádosti o informace, včetně lhůt pro poskytnutí informace, možnosti prodloužení lhůty, a také informace o odvolání proti rozhodnutí.
Žádost o informaci musí obsahovat identifikační údaje žadatele (fyzické nebo právnické osoby). V případě elektronické žádosti je nutné ji podat prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu. Pokud žádost neobsahuje potřebné údaje, je povinný subjekt povinen ji posoudit v souladu se zákonem.
Přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž obecní úřad rozhoduje o poskytování informací, zahrnuje Ústavu České republiky, Listinu základních práv a svobod, zákon o svobodném přístupu k informacím, správní řád, zákony o rozpočtových pravidlech, o obcích a o zpracování osobních údajů.
Obec Kamenec vydává obecně závazné vyhlášky, které mají povahu právních předpisů. Organizace má právo požadovat úhradu nákladů spojených s vyhledáváním a poskytováním informací. Žadatel může podat stížnost, pokud nesouhlasí s výší úhrady nebo s postupem při vyřizování žádosti.
tags: #zmena #uzemniho #planu #kamenec