Zaměstnanecké benefity, mezi které patří i podpora bydlení, představují důležitý nástroj pro motivaci a udržení zaměstnanců. Tyto benefity se mohou projevovat různými formami, od prodeje firemních produktů se slevou až po komplexní řešení dočasného či trvalého bydlení.
Jednou z forem zaměstnaneckých výhod je prodej zboží, vyrobených výrobků či poskytnutí služeb zaměstnavatelem svým zaměstnancům se slevou. Jedná se o prodej za nižší ceny, než jsou ceny obvyklé. Mezi typické případy patří:
Daňové řešení pro zaměstnance vychází z § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů (ZDP). Příjmem zaměstnance ze závislé činnosti se rozumí částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je obvyklá cena. Obvyklá cena je definována zákonem o oceňování majetku jako cena, která by byla dosažena při prodejích stejného nebo obdobného majetku či při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zohledňují všechny relevantní okolnosti, avšak ne vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů nebo zvláštní obliby.
Poskytnutá sleva tak představuje pro zaměstnance zdanitelný příjem ve výši rozdílu mezi obvyklou cenou a cenou, kterou zaměstnanec skutečně zaplatil. Tato částka vstupuje rovněž do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění a zdanění probíhá současně se zdaněním hrubé mzdy v měsíci, kdy byla sleva poskytnuta.
Výjimkou z tohoto pravidla je prodej objektu bydlení zaměstnanci. Podle § 6 odst. 3 ZDP není příjmem ze závislé činnosti zvýhodněný prodej bytu nebo rodinného domu zaměstnanci se slevou, pokud v něm měl zaměstnanec bydliště po dobu dvou let bezprostředně před jeho koupí. Tato výjimka se nevztahuje na nebytové prostory s výjimkou garáže, sklepa nebo komory.
U zaměstnavatele jsou daňově uznatelnými výdaji (náklady) v souladu s § 24 odst. 1 ZDP výrobní náklady na zhotovení výrobků prodaných se slevou, náklady spojené s poskytnutím služeb zaměstnancům, nákupní cena zboží poskytnutého se slevou, popřípadě daňová zůstatková cena prodaného hmotného majetku. Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem z příjmu zaměstnance je rovněž daňovým výdajem.
Firma prodává ledničky s výrobními náklady 9 400 Kč svým zaměstnancům za tuto cenu, přičemž obvyklá prodejní cena je 12 500 Kč. Zdanitelným příjmem zaměstnance je rozdíl 3 100 Kč. U zaměstnavatele jsou daňově uznatelné výrobní náklady 9 400 Kč a příslušné pojistné.
Společnost prodá odepsaný nákladní automobil zaměstnanci za 115 000 Kč, přičemž inzerovaná cena je 215 000 Kč. Zdanitelným příjmem zaměstnance je rozdíl 100 000 Kč.
Zaměstnanec bydlí v podnikovém bytě od roku 2018 a v roce 2022 mu je byt prodán za zvýhodněnou cenu 1 100 000 Kč. Protože zaměstnanec měl v bytě bydliště po dobu více než dva roky před koupí, sleva není považována za zdanitelný příjem.
Zaměstnavatel prodá byt zaměstnanci za sníženou cenu, přičemž zaměstnanec v něm neměl bydliště po dobu dvou let před koupí. Slevu je nutné zdanit jako příjem ze závislé činnosti.
Pro získání kvalifikovaných zaměstnanců ze vzdálenějších lokalit poskytují někteří zaměstnavatelé přechodné ubytování v místě firmy. Toto ubytování může být poskytnuto jako nepeněžní nebo peněžní plnění, případně i bezplatně.
Podle § 6 odst. 9 písm. i) ZDP je hodnota přechodného ubytování poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti, pokud:
Toto osvobození platí bez ohledu na typ ubytování (ubytovna, hotel, pronajatý dům či byt). Hodnota poskytnutého ubytování nad tento limit je zahrnuta do základu daně jako nepeněžní příjem a do vyměřovacího základu pro pojistné.
Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci peněžní příspěvek na přechodné ubytování, bude celá částka podléhat zdanění a bude zahrnuta do vyměřovacího základu pro pojistné.
Příspěvky na trvalé bydlení v místě bydliště zaměstnance (např. splácení hypotéky) se tímto ustanovením neřídí a podléhají plnému zdanění.
Veškeré výdaje spojené s přechodným ubytováním zaměstnanců mohou být na straně zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem (nákladem). Podmínkou je, že toto plnění je dohodnuto v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu nebo přímo v pracovní či jiné smlouvě.
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bezplatné ubytování v ubytovně za 5 000 Kč měsíčně. Částka 3 500 Kč je u zaměstnance osvobozena od daně, zbylých 1 500 Kč podléhá zdanění a pojistnému. Celých 5 000 Kč je daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele.
Zaměstnavatel hradí zaměstnanci ubytování v hotelu za 16 000 Kč měsíčně. U zaměstnance je 3 500 Kč osvobozeno, zbytek (12 500 Kč) podléhá zdanění a pojistnému. Zaměstnavatel si může odečíst celých 16 000 Kč.
Zaměstnavatel proplácí zaměstnanci nájem za pronajatý pokoj v hotelu ve výši 6 600 Kč. Jelikož jde o peněžní plnění, celá částka 6 600 Kč podléhá u zaměstnance zdanění a pojistnému. Zaměstnavatel si může odečíst celých 6 600 Kč.
Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci 4 000 Kč měsíčně na provozní výdaje spojené s bydlením v jeho vlastním bytě. Toto není přechodné ubytování, celá částka 4 000 Kč je u zaměstnance zdanitelným příjmem a je daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele.
Zaměstnavatelé mohou zaměstnancům zajistit dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání formou nepeněžního plnění (např. firemní autobus) nebo formou peněžního plnění (úhrada jízdného, příspěvek na pohonné hmoty).
Podle § 6 odst. 9 písm. e) ZDP je od daně osvobozeno pouze zvýhodnění poskytované zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob, který svým zaměstnancům a rodinným příslušníkům přispívá na dopravu formou bezplatných nebo zlevněných jízdenek.
Pro ostatní zaměstnance platí, že jakékoli plnění spojené s dopravou do a ze zaměstnání je považováno za zdanitelný příjem. Nepeněžní příjem (bezplatná doprava) se oceňuje obvyklou cenou. Pokud zaměstnavatel poskytuje dopravu bezplatně, je zdanitelným příjmem zaměstnance obvyklá cena této dopravy. Pokud zaměstnavatel požaduje částečnou úhradu, je zdanitelným příjmem rozdíl mezi obvyklou cenou a úhradou zaměstnance.
Při úhradě výdajů za pohonné hmoty pro soukromé vozidlo zaměstnance se proplacená částka rovněž zdaňuje a vstupuje do vyměřovacího základu pro pojistné.
Zaměstnavatel může veškeré výdaje na poskytovanou nebo hrazenou dopravu zaměstnancům do zaměstnání a zpět uplatnit jako daňově uznatelné výdaje (náklady), pokud je toto plnění dohodnuto v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu nebo pracovní smlouvě.
Zaměstnavatel zajišťuje dopravu zaměstnancům firemním autobusem. U zaměstnance se základ daně zvyšuje o obvyklou cenu dopravy, která vstupuje i do vyměřovacího základu pro pojistné. Náklady zaměstnavatele jsou daňově uznatelné.
Zaměstnavatel hradí zaměstnanci výdaje za pohonné hmoty na dojíždění do zaměstnání. Tato částka (2 900 Kč) je zdanitelným příjmem zaměstnance a daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele, pokud je to smluvně ošetřeno.
Zaměstnavatel proplácí zaměstnancům jízdenky, ale tato skutečnost není podchycena ve smlouvě nebo vnitřním předpisu. Proplacená částka je zdanitelným příjmem zaměstnance, ale u zaměstnavatele je daňově neuznatelná.
tags: #doklado #vysi #mesicnych #prijmu #prispevek #na