Pozemkové spolky představují v České republice neziskové organizace, jejichž hlavním posláním je ochrana a péče o přírodní a kulturní dědictví. K dosažení těchto cílů využívají vlastnického práva nebo dlouhodobých smluvních vztahů k pozemkům a stavbám. Ačkoliv pozemkový spolek v České republice není samostatnou právní formou, jedná se o funkci, „titul“ neziskové organizace, která se věnuje specifické činnosti.
Hnutí pozemkových spolků v České republice má své kořeny v polovině 90. let 20. století. Jeho vznik byl inspirován zahraničními zkušenostmi a zároveň navázal na tradiční činnost v péči o přírodovědně cenná území a památky. V počátcích byly klíčovými subjekty Nadace Partnerství a Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Z jejich podnětu bylo v roce 1997 Ministerstvem životního prostředí (MŽP) ustaveno „Poradní sbor pro pozemkové spolky“. Následujícího roku ČSOP v rámci programu „Místo pro přírodu“ podpořil vznik a rozvoj pozemkových spolků a vytvořil systém jejich akreditace, který slouží jako garance důvěryhodnosti a zároveň zajišťuje finanční a metodickou podporu.
Přelomovým obdobím pro konstituování programu do současné podoby byly roky 2001-2003. V tomto období byla ustavena dvanáctičlenná Rada Národního pozemkového spolku, složená ze zástupců pozemkových spolků a spolupracujících organizací (MŽP, Nadace Partnerství, Lesy České republiky, s.p. a Národní památkový ústav). Byl sepsán etický kodex pozemkových spolků a další materiály určující směřování hnutí. Pravidelně se začala konat setkání pozemkových spolků s odbornými semináři a vzájemnou výměnou zkušeností, a byla zahájena veřejná sbírka „Místo pro přírodu“.
V současné době je v České republice akreditováno 61 pozemkových spolků a jejich počet neustále roste. Celková výměra území, o které spolky pečují, dosahuje 3 015 hektarů. Tato území zahrnují různorodé biotopy, přičemž přibližně polovinu tvoří travní společenstva (louky, pastviny, stepi), přes 10 % lesy a 10 % mokřady. Zbytek plochy tvoří další biotopy, jako jsou sady či území ovlivněná těžbou nerostných surovin. Celkový počet zapojených pozemků činí 3702 v 564 lokalitách. Pozemkové spolky se věnují také ochraně památných stromů a kulturních památek, v současnosti je v jejich péči 17 historických objektů, od drobných sakrálních staveb až po objekty lidové architektury.
Pozemkové spolky pro svou práci využívají širokou škálu právních možností, od vlastnictví přes dlouhodobé pronájmy až po smlouvy o spolupráci a dohody o ochraně území. Základem jejich činnosti je zajištění údržby zájmových lokalit a objektů, dokumentace a monitoring těchto území, osvětová činnost a v mnoha případech i ekologická výchova či kulturní aktivity. Úspěšně spolupracují s místní samosprávou, vlastníky a hospodaři, čímž se neustále zvyšuje výměra chráněných lokalit.
Významným posunem v přístupu pozemkových spolků je zpracovávání obdob plánů péče o zvláště chráněná území a průběžné vyhodnocování péče s reflexí výsledků v managementu pro další období. Zajímavým záměrem je plánovaná certifikace pozemků Radou Národního pozemkového spolku, která by v případě zániku místního pozemkového spolku garantovala péči o pozemek a jeho nezcizitelnost ze strany ČSOP.
Cílem pozemkových spolků není primárně vlastnit pozemky, ale často je vlastnictví nejvhodnější cestou k jejich ochraně. Nejvýznamnějším finančním zdrojem pro výkup vybraných území je veřejná sbírka „Místo pro přírodu“, která funguje již více než deset let. Doposud se v ní podařilo vybrat přes deset miliónů korun, za které bylo vykoupeno a ochráněno 100,3 hektarů pozemků na 25 lokalitách. Jedná se o přírodovědně cenná území, ale i o oblasti, kde výkup umožňuje revitalizaci či nerušenou sukcesi. Podrobné informace o vykoupených lokalitách, včetně map, ochranářských plánů a článků, jsou dostupné na stránkách programu „Místo pro přírodu“.
Pozemkové spolky se aktivně věnují také ochraně kulturního dědictví. Na snímku je zachycena část „živého skanzenu“ v Jindřichovicích pod Smrkem, což dokazuje jejich zapojení do péče o historické objekty a tradiční krajinu.
Pokud sdílíte s dalšími lidmi společný zájem o ochranu přírody ve vaší obci nebo se vám nelíbí záměry, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí, založení spolku může být vhodným řešením. Proces založení spolku je dvoufázový:
Pro založení spolku jsou potřeba nejméně tři zakladatelé. Všichni zakladatelé musí přijmout stanovy, které mohou být sepsány v písemné nebo elektronické formě s elektronickým podpisem. Stanovy musí také určit statutární orgán spolku, který může být kolektivní (výbor) nebo individuální. Proces ustanovení zahrnuje svolání ustavující schůze minimálně 30 dní předem, přijetí stanov většinou přítomných a oficiální přihlášku zájemců o členství.
Spolkový rejstřík vede rejstříkový soud (krajský soud). Návrh na zápis spolku lze podat listinnou formou (vyplněný formulář, souhlas člena statutárního orgánu, zápis o založení spolku, aktuální stanovy) nebo elektronicky (vyplněný formulář podepsaný uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslaný přes datovou schránku). Podpisy na listinných dokumentech lze úředně ověřit.
Důležité aspekty při zakládání a fungování spolku:
Pro více informací o zakládání spolků a souvisejících formulářích lze využít manuály a checklisty dostupné na příslušných webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Českého svazu ochránců přírody.
tags: #jak #zalozit #pozemkovy #spolek