Mgr. Jaroslav Hruška, majitel farmy U Hrušků, oceněné v programu Pestrá krajina zlatou medailí za rok 2019, se ve svém přístupu k hospodaření a krajině odlišuje od tradičních zemědělských praktik. Jeho cesta do zemědělství nebyla vedena selským původem, ale zájmem o ornitologii. S manželkou Miroslavou zakoupili a zrekonstruovali historický statek na kraji Manětína, rozšířili své pozemky a zaměřili se na zachování a obnovu krajinných prvků.
Mezi klíčové aktivity farmy patří:
Jaroslav Hruška vysvětluje propojení mezi zdánlivě nesouvisejícími prvky, jako jsou ptáci, ovoce a mošty, svým hlubokým vztahem k přírodě a její obnově. Společně s manželkou si položili otázku, proč v krajině ubývá ptáků, a došli k závěru, že hlavním důvodem je nedostatek stromů, vody a zpřístupněných cest, které by poskytovaly úkryt a životní prostor pro ptactvo.
„V krajině totiž nejsou stromy, není zde voda, nejsou zde cesty, které by krajinu zpřístupňovaly, a v korunách stromů a v keřích je vroubících by ptáci žili,“ uvádí Hruška. Na základě tohoto zjištění oslovil komunální politiky s návrhem na budování cest se stromy a obnovu historických cest, což se setkalo s pochopením. Dnes tyto aleje slouží nejen k rekreaci, ale také jako životní prostor pro ptáky, včetně vzácných druhů, jako jsou krutihlav a sovy. Zřízení tůní a mokřad přilákalo i bobry, kteří přispívají k udržení vody v krajině.
Přístup Jaroslava Hrušky k hospodaření a péči o krajinu představuje potenciální inspiraci pro nové zemědělce a sedláky. Hruška zdůrazňuje, že vlastnictví půdy je v České republice již vyřešeno, přičemž existuje řada rodinných hospodářství i velkých vlastníků. Stát by podle něj měl stanovit jasné podmínky pro hospodaření a ekologické požadavky na krajinu, s odpovídajícími sankcemi za jejich nedodržení a s cílenou podporou.
Velkou výzvou je podle něj nedostatek velkých zemědělských subjektů, které by se aktivně zapojily do hospodaření v pestré krajině a mohly by tak sloužit jako vzor pro ostatní. „Bylo by úžasné, kdybychom dokázali oslovit nějaký takhle velký subjekt, aby si vyzkoušel, jak dobře se dá hospodařit v pestré krajině, a pak by to mohl ukázat těm dalším velkým,“ říká Hruška.
Podle něj je hospodaření v pestré krajině ekonomicky výhodné, zohledňuje ekologické nároky a přináší radost z krásného prostředí místním obyvatelům. Dotační politika navíc nastavena příznivě. Vztah člověka ke krajině a jeho zaujetí pro zemědělství jsou klíčové pro úspěšnou realizaci těchto principů.
Jaroslav Hruška zdůrazňuje společnou odpovědnost všech zemědělců, bez ohledu na velikost jejich hospodářství, za stav české krajiny. „Všichni jsme na stejné lodi a nezáleží tak na tom, jestli jsme velcí nebo malí, jsme všichni zodpovědní za českou krajinu, jak vypadá,“ konstatuje. Způsob hospodaření má dopad na celou společnost, přičemž dopady velkých zemědělských podniků na tisících hektarů jsou výrazně větší než u menších farem.
Hruška sám dokazuje, že i nově příchozí s jasnou vizí mohou v krajině uspět a přinést pozitivní výsledky. Opustit práci ve městě pro něj nebylo snadné, ale bylo to možná i důsledkem poznání o směřování společnosti. Vnímá současnou situaci jako „zákopovou válku“ mezi dvěma protichůdně uvažujícími skupinami, která nemá budoucnost. Dohoda na slušném a ohleduplném hospodaření je podle něj nezbytná pro zajištění lepší budoucnosti.
Jako dlouholetý člen Českého svazu ochránců přírody a České společnosti ornitologické Hruška poukazuje na zásadní vliv zemědělců, lesníků a vodohospodářů na stav životního prostředí. „Nikdo jiný nemá tak zásadní vliv na to, co se v krajině děje,“ uvádí. Existují sice vědecky podložené teze a praktické návody, ale je potřeba, aby je začali uskutečňovat i velké subjekty, čímž by se inspirovali i ostatní.
Je nutné vyvrátit názor, že nás sedláci neuživí. Historické zkušenosti, například z válečných období, dokazují opak. Bezohledné velkozemedělské postupy však mají devastující dopad na krajinu a životní prostředí. Lidé, kteří odcházejí do měst, často ztrácejí kontakt s přírodou a nevnímají problémy, jako je vysychání stromů a krajiny, přispívající k dalšímu vysušování.
Jaroslav Hruška klade důraz na nutnost sdělovat tyto informace veřejnosti, která nemá možnost vnímat problémy v plné šíři. Sám má štěstí, že vykonává nádherné povolání, které mu umožňuje být v terénu a vnímat krásu přírody, která nadchne i ostatní. „Člověk přece potřebuje vidět něco krásného, potřebuje krásu, potřebuje relaxaci,“ zdůrazňuje.
Jsme součástí přírody a svým „nerozumem“ se ochuzujeme o její krásy. Přestože jsme bohatá společnost, ztrácíme ty nejzákladnější a „zadarmo“ dostupné věci, které jsou krásné. Toto zamyšlení zaznělo po konferenci Pestrá krajina na České zemědělské univerzitě.
Rozhovor byl publikován v časopise Selská revue (č. 1/2020).
V souvislosti s dědictvím, kdy se řeší byt, dům nebo pozemek, často nejvíce času zabere určení hodnoty nemovitosti. Odborně zpracovaný odhad je klíčový pro zjednodušení celého procesu, ať už pro rodinu, nebo pro další rozhodování.
Text dále obsahuje informace o stavebních firmách a společnostech, které se specializují na výstavbu rodinných domů, energetické úspory v průmyslových halách a další stavební činnosti. Tyto informace však nejsou přímo spojeny s tématem Jaroslava Hrušky a oceňováním nemovitostí.
tags: #jaroslav #hruska #ocenovani #nemovitosti